Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 23. 09. 2018     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Rozcestník | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Honoré de Balzac:
Za každým velkým majetkem se skrývá zločin.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Úkoly v tomto čase
(07. 10. 2015, 3201x)
Cesta duše
(11. 11. 2015, 3123x)
Země se posouvá, čas se mění
(21. 08. 2016, 2465x)
Svět se mění
(18. 10. 2015, 2459x)

kulatý roh  Poslední komentářekulatý roh
.:
"odpověd momentálně nedokážu sesmolit, ale na youtube..."
(Léčení vnitřního dítěte)
půl na půl:
"ano, článek je užitečný, informuje o tom, jak funguj..."
(Manuál pro extroverta: Pravidla komunikace s introvertem )
bez titulku:
"Super!!! Přesně tak to je. Míla"
(Nebojte se Božích Zákonů)
Jedná se totiž o to, že ...:
"... pokud byste si nechali příjmení svého expartnera..."
(Zamyšlení pro dnešní den)
bez titulku:
"Dobrý den, podařilo se mi nedávno spojit se svým vni..."
(Léčení vnitřního dítěte)
Dotaz:
"Dobrý den, mám dotaz. Shamkhalaprashalanu jsem poprv..."
(Šankhaprakšálana)
výroba nemocných:
"Nemocní se vyrábí i jinak. Například diagnoza cukrov..."
(Jak nám vyrábějí nemoci, abychom se stali jejich zákazníky)
Životopis Míly a Eduarda Tomášových:
"Dobrý deň, pán Miloš. Som veľmi rada, že som našla ..."
(Životopis Míly a Eduarda Tomášových)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh
    
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
    

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Pokud se vám tyto stránky líbí, můžete přispět na jejich provoz na číslo účtu
670100-2207558991/6210


Komentáře

ke článku: Co člověk může dělat? :-)
ze dne 06.09.2004, autor článku: turija

Komentář ze dne: 06.09.2004 18:00:10     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Štěpán Čábelka (scabelka@cpoj.cz)
Titulek:
Co takhle napsat něco o tom, co realizace podle Vás JE? Píšete-li pouze o tom, co realizace NENÍ, co NEPŘINÁŠÍ, apod., těžko posoudit, co vlastně realizací myslíte. Pomohlo by také, kdybyste psal z vlastní zkušenosti, ať už je jakákoliv. Pokud např. Vám realizace "vůbec nic nepřinesla", kde berete jistotu, že to tak je i u ostatních? Pokud jste realizoval, napište jak a co, a v čem se Váš současný stav liší od stavu před realizací. Pokud jste nerealizoval, kde berete odvahu tvrdit např. že realizace nemá s myslí a tělem co dělat? Tak jak jste ho napsal, Váš článek volky nevolky vyvolává dojem, že jste si o realizaci něco přečetl a na základě toho si o ní udělal představu, o které se teď snažíte přesvědčit ostatní. O šedivé teorii ovšem nemá smysl se přít; praxe strom zelený je jediné, co se počítá.

Komentář ze dne: 09.09.2004 00:30:44     Reagovat
Autor: neregistrovaný - (turija@seznam.cz)
Titulek: Re:
Lepší je držet se toho co realizace není. Mám pocit, že obzvláště va vašem případě:-) Říkat co je by bylo sypání iluzorního zrní, iluzornímu egu. A to vaše má opravdu velký iluzorní hlad:-))

Komentář ze dne: 09.09.2004 08:02:02     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Štěpán Čábelka (scabelka@cpoj.cz)
Titulek: Re: Re:
Řeči a zase jen řeči. Ptal jsem se na Vaši praxi, Turijo, na Vaše zkušenosti, na to co a jak jste dosáhl. Odpovědí je mi kabinetní komentář rádoby osvícené mysli, že o realizaci je lepší přímo nemluvit. Neuhýbejte Turijo, nestyďte se a nevymlouvejte se. A nechte na mě, abych posoudil, co je pro mě lepší; nejsem Váš žák a nenesete za mě zodpovědnost. Z mého pohledu jsou Vaše odpovědi prachobyčejnou racionalizací: skutečnost je taková, že nemáte co říci, neboť jste se do Realizace "vmyslel", tedy zaměnil jste přijetí názoru na ni za ni samotnou. Přesvědčíte mě o opaku? Mé hladové Ego je dychtivo dalšího sousta. Úúúú, už to kručení v žaludku nemůůůžu vydržet! ;-) Prozatím jen každým dalším slovem usvědčujete sám sebe z toho, že jste své naprosto normální, neosvícené Ego natřel na růžovo učenými dohady. Reakce těla a mysli jsou pro Vás automatickou záležitostí? Tak to jste na tom stejně jako můj jednoměsíční syn. Otázku po správném jednání klade Ego? Pokud si jí - coby člověk, který se zřejmě domnívá Ego nemít - nekladete, čím se tedy lišíte od psychopatického vraha? Těším se na Vaši odpověď.

Komentář ze dne: 10.09.2004 01:54:07     Reagovat
Autor: neregistrovaný - (turija@seznam.cz)
Titulek: Re: Re: Re:
Milý Štěpáne, máte pravdu, vše co tady v téhle diskusi můžeme sdílet jsou opravdu jen řeči. Vaše řeči, moje řeči. Nevím co myslíte kabinetní odpovědí?:-)Byla to reakce na Váš příspěvek. Žádné zevšeobecňování. To bylo určeno Vám. Bez stopy:-)myšlenky na žákovství, mistrovství, nebo nějakou odpovědnost. Píšete: A nechte na mě, abych posoudil, co je pro mě lepší. Jak bych to mohl nenechat na Vás?:-) Do realizace bych se snad mohl vmyslet:-) Ale už jsem o ní dlouho nepřemýšlel. Nemám nejmenší ambice přesvědčovat Vás o opaku. To s Vaším jednoměsíčním synem, tak to je opravdu dobrý postřeh. To myslím vážně! Čím se liším od psychopatického vraha? No nikoho jsem nezavraždil. Vše co si myslím, dle toho co jste napsal o Vašich zkušenostech v článku Atmavičára....Smutné nedorozumění, je, že píšete z velmi základní, začátečnické úrovně. S realizací to nemá co dělat. To je můj pocit. Třeba se pletu:-)

Komentář ze dne: 10.09.2004 08:37:54     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Štěpán Čábelka (scabelka@cpoj.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re:
Milý Turijo, uznávám, že píši z velmi základní, začátečnické úrovně. Ale i Vy sám jste svého času na této úrovni musel být. Pamatujete si na to? Co Vám pomohlo dostat se tam, kde jste teď?

Komentář ze dne: 13.09.2004 22:48:42     Reagovat
Autor: neregistrovaný - (turija@seznam.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Re:
Snaha něco dělat, je stejně marná jako snaha odrazu slunce v kapce rosy, stát se sluncem. Je to pro Vás nepřijatelné? Ok. Chápu to. Tak potom dělejte takovou praxi, která Vám nejvíce vyhovuje.

Komentář ze dne: 15.09.2004 07:22:18     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Štěpán Čábelka (scabelka@cpoj.cz)
Titulek: Slunce a kapka rosy
Pokud se Vám líbí navěky zůstat kapkou rosy, která slunce pouze nedokonale zrcadlí, Vaše věc. To já radši budu tím sluncem. :-))

Komentář ze dne: 15.09.2004 12:54:55     Reagovat
Autor: neregistrovaný - (turija@seznam.cz)
Titulek: Re: Slunce a kapka rosy
"Vy budete radeji tím sluncem". To je běžná reakce a oprávněná touha. Touha odrazu slunce v kapce rosy.:-)

Komentář ze dne: 15.09.2004 13:23:06     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Štěpán Čábelka (scabelka@cpoj.cz)
Titulek: Re: Re: Slunce a kapka rosy
Nikoliv! Touha slunce, které si ve své nevědomosti myslí, že je jen odrazem slunce v kapce rosy. :-)))

Komentář ze dne: 15.09.2004 13:51:32     Reagovat
Autor: neregistrovaný - j (@)
Titulek: Re: Re: Re: Slunce a kapka rosy
Tak se mi zdá, že tohle je klasická ukázka konfrontace dvou odlišných ba spíš opačných názorů. takže jak je to ve skutečnosti??? :-)

Komentář ze dne: 15.09.2004 14:45:54     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Jiří (jiho@zeme.mysteria.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Slunce a kapka rosy
Ještě se ti nestalo, že jsi seděl na vysoké skále, ztišený jsi pozorovat krásu kolem sebe i v sobě a najednou jsi "byl tím vším", byl Jedno? :-)

Komentář ze dne: 07.09.2004 07:19:56     Reagovat
Autor: neregistrovaný - JiHo (jiho@zeme.mysteria.cz)
Titulek: A co na to vaše partnerky?
Tak by mne zajímalo, páni 'realizátoři', co na vaše 'realizování' říkají vaše drahé manželky. Ženy - Bohyně ozvěte se!!! Celá řada Marpových následovníků žila v manželství, takže je to i na vás, milé Bohyně...

Komentář ze dne: 07.09.2004 09:21:24     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Štěpán Čábelka (scabelka@cpoj.cz)
Titulek: :-)
Dobrá otázka Jiří, naše manželky se samosebou vesele baví a říkají si, ať se pánové "vyblbnou", aspoň pak budou méně zlobit. :-)

Komentář ze dne: 07.09.2004 09:59:19     Reagovat
Autor: neregistrovaný - JiHo (jiho@zeme.mysteria.cz)
Titulek: Re: :-)
Bylo by to ale lepší slyšet od nich přímo... :-)))

Komentář ze dne: 08.09.2004 11:44:47     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Elohim
Titulek: Odpusťte ten román
Milý Turijo, k tvému článku mě napadlo několik myšlenek, které tímto, k vzájemnému obohacení, pouštím do éteru. Píšeš: „Ovšem to co se nazývá realizací nebo osvícením atd. je završení procesu, které buď nastane nebo nenastane. Na kvalitu těla a mysli to ovšem nemá žádný vliv. Pokud mysl byla popudlivá před realizací, tak zůstane taková i po realizaci. ... Realizace NEMÁ s myslí a tělem vůbec co dělat.“ S tím bych si dovolil nesouhlasit – Realizace stav těla i mysli mění. Jedním z důsledků meditace a duchovní práce vůbec je změna energetické struktury bytosti – energie zauzlená v blocích se uvolňuje, čímž dochází ke zvýšení jejího množství, a tím i ke zvýšení jejích vibrací. Kdyby se tělo neměnilo či nepřizpůsobovalo, zvýšení vibrací by jednoduše neuneslo – podobně jako když do toastovače na 220 voltů pustíš voltů 1220. Navíc, je-li Realizace de facto neustálým bytím ve stavu meditace, pak podle moderních výzkumů v oblasti neurologie, apod. na tělo působí – zkus připojit zkušeného „meditátora“ na elektroencefalogram a hned uvidíš ten rozdíl. Totéž platí pro mysl – těžko lze tvrdit, že Realizace změnu mysli (a myšlení) nezpůsobí – vždyť Poznání mění celý náhled na svět, na provázanost bytostí i celého stvořeného bytí, na to, jak realita a její zákony fungují. To se zákonitě musí odrazit i v charakteru mysli dané bytosti – minimálně ji to naplní nepodmíněnou láskou, obrovským soucitem, schopností vcítění. A to nemluvím o ztišení, „provědomění“ a zmohutnění tvořivé síly mysli daného člověka. Nechci tvrdit, že Realizace vede k rozplizlosti, ztrátě individuality a amorfní uniformitě, jisté osobní charakteristiky zůstávají zachované, ale bytost jako celek – a tedy i její tělo a mysl – se rozhodně mění. Problém by mohl být v tom, co je příčinou a co následkem – tedy jestli se tělo a mysl mění v důsledku duchovní probouzení se a následné Realizace, nebo naopak, vedou-li postupné změny v těle a mysli k čím dál tím většímu duchovnímu uvědomění. „A kdyby bylo záležitostí ega se rozhodnout jestli usilovat o realizaci nebo ne, tak by nikdy nezačalo. ... Ale proto, že realizace nepřináší vůbec NIC. ... To není ego co začne s úsilím o probuzení.“ Realizace nepřináší vůbec nic? Tak proč kolem toho vzniklo tolik systémů, bylo vyřčeno tolik slov a napsány stohy knih? Proč tolik lidí medituje a něco se sebou dělá? Jen tak pro nic za nic? :-) Trošku zvláštní. Není-li to ego, co začíná s úsilím o probuzení, co je to? Nikde o tom ve svém článku nepíšeš. Netvrdím, že to ego je, jen by mě zajímalo, co to je podle tebe. „Pokud někdo píše: ‘Třetím úskalím je, když člověk, který pomocí átmavičáry dosáhl poznání Já, pokračuje v začátečnických úvahách typu «toto nejsem a tamto taky ne» a z pozice Já Jsem neguje a potlačuje své tělo a mysl. Namísto aby tělo a mysl zahrnul do vědomí, které již poznal, nadále vytváří umělý rozkol mezi projevem a neprojevem. Dělá to proto, že si neuvědomil, že postoj «toto nejsem a tamto taky ne» je didaktickou pomůckou k poznání Já Jsem, a že pokud je toto poznání již dosaženo, je třeba jej změnit na postoj «i tohle jsem a támhle to taky». Jen tak se může «nirvána stát samsárou».‘ tak potom nemůže mluvit o dosažení poznání. Átmavičára nebyla účinná :-)) ‚Z pozice Já jsem potlačuje a neguje tělo‘ :-), no to je opravdu vtipný. Pozor tady nejde o hru se slovy. ‚Já jsem‘ nemá vůbec žádný nástroj, kterým by mohlo něco potlačovat nebo negovat.“ Snad by stálo za to napsat, co vlastně Realizací myslíš, protože úroveň poznání Já Jsem lze podle většiny filozofických systémů a duchovních škol rozdělit do několika stupňů. Podle mé zkušenosti to není tak, že by se člověk rázem propadl do nejvyššího stavu nerozlišené Jednoty, ale jde k Poznání krůček za krůčkem – podobně jako se nejdříve učíme malé násobilce a teprve pak (snad :-)) jednou začneme chápat i integrální počet. To, o čem Štěpán ve svém článku píše, je, dle mého soudu, psáno právě z tohoto pohledu – nemluví o KONEČNÉM dosažení (jestli něco takového vůbec existuje :-)), ale o dílčím poznání Sebe Sama. Na to Štěpa upozorňuje – nestačí se poznat jako Vědomí, resp. poznat svou skutečnou podstatu, na těle a mysli nezávislé, nehmotné bytí a existenci – ale je třeba jít dál. Nestačí se do tohoto vědomí utíkat, odtahovat se od těla a mysli namísto toho, aby člověk své poznání rozšířil a zjistil, paradoxně, že není POUZE tělem a myslí, ale je I jimi. „Dále jsem se dočetl: ‘nesmíme zapomenout i na [tělo a mysl] a být jimi taky, a mít je co nejvíce rádi‘. Zároveň varuje před vytvářením neuróz na úrovni Vědomí (tj. před potlačováním a odmítáním něčeho, co Vědomí domněle není) tím, že nabádá, abychom do lásky k Já zahrnuli i projevenou část sebe sama, tj. «svoji individualitu a její klady a zápory».‘ Opět ve vztahu k tomu čemu se říká realizace věc naprosto irelevantní.“ Bez přijetí sebe sama na všech úrovních, láskyplného objetí svých strachů a problémů, a jejich následného řešení k žádné Realizaci nikdy nedojde. Takže zas tak irelevantní to není. Ale je možé, že tvoje osobní zkušenost mluví jinak. „Pro někoho je jednoduší meditovat hodiny denně, než řešit problémy s manželkou. Osobně nevím co bych si vybral, obojí mi připadá jako docela nepříjemná záležitost :-) Tohle všechno je záležitostí osobních preferencí a nemá to s realizací vůbec a ještě 1000x VŮBEC NIC společného.“ Hmm, já bych řekl, že má. Můžu totiž hodiny a hodiny meditovat a vůbec nikam se neposouvat, protože na to, aby u mně došlo k Poznání, ke stavu rozšířeného vědomí, nazývejme to, jak chceme, potřebuji dostatek energie. A mám-li většinu své energie vázanou ve svých podvědomých vzorcích, ve svých straších – v případě Štěpána např. strachu z kontaktů s lidmi – nikdy se k Poznání nedopracuji. Možná snad k nějakým zábleskům, ale určitě ne ke vteřině za vteřinou prožívanou Jednotou. Jednak, jak jsem napsal, na to prostě nebudu mít dost síly a energie, a jednak, i když by k případnému Poznání došlo, mé strachy mě z něj spolehlivě vytáhnou, i když se ve Vědomí budu snažit držet zuby nehty. A pokud se přece jen udržím, pak můj energetický systém tyto ignorované bloky, zásobované silou a energií Vědomí, rozcupují na maděru. „Když prostě někdo chce ženu, děti, naučit se řídit auto, nebo hodiny meditovat, tak to dělá. Slibuje si že mu to něco přinese.“ Jistě, touha a přání je totiž motorem všeho, jakéhokoliv pokroku a vývoje – bez nich se člověk nikam nedostane. Bez nich bychom byli ještě opice na stromech a jen ztuha bychom se mohli sdílet na Jitřní zemi :-)) . „Někdo vydělává peníze, „mraky“ peněz, pracuje 12 hodin pracovním křesle :-) pak peníze utratí za děvky a v kasinu. Slibuje si od toho uspokojení. Je tady rozdíl v kvalitě? ... Podstatný rozdíl v kvalitě tady není. ... Osobně to také není moje preference :-) Jaké jsou, jen tak mimochodem tvoje osobní preference? :-)) „Určitě je dobré se správně orientovat v životě, v citech atd. Otázkou je jestli je to vůbec možné něco stanovit jako správné. Co je pro jednoho správné je pro jiného nesprávné. To je velice relativní.“ Mluvíš o relativismu správnosti – máš pravdu, všechno je relativní, všechno je správné, vždyť Bůh je dokonalý a tedy i jeho tvorba. Opravdu je. Je tedy ale správné zabíjet, znásilňovat, lhát, krást a podvádět? Myslím, že v tomto případě všichni podstatný rozdíl v kvalitě cítíme. Ale je pravda, že máme „svaté právo“, svobodnou vůli Bohem nám do vínku vloženou, dělat cokoliv chceme. Otázkou je, jak dlouho budeme chtít zpětné nárazy námi vychýleného karmického kyvadla snášet. Utrpení je spolehlivý učitel :-) „Sám postoj ‚ jsem tady a svojí činností se dostanu tam‘ v souvislosti s realizací je chybný. ... Ale kdo má odvahu se postavit přesně na opačnou stranu?“ Dle mého soudu je chybný od určitého stupně. Jen málokterá bytost je totiž dostatečně vyspělá na to, aby si vyslechla, že úsilí není zapotřebí, vždyť Poznání máme stále a jsme Tím, a skutečně realizovala. Tady nejde o odvahu. To je jako tvrdit, že ryba není obojživelníkem, protože nemá odvahu se jím stát. Spíše jde o další paradox duchovní praxe – k tomu, abychom mohli přestat usilovat, je zapotřebí úsilí... až dosáhneme úrovně vyspělosti, kde význam podobných výroků o neúsilí začneme (nejen intelektuálně, nýbrž skrze osobní zkušenost) chápat a žít. Mnoho duchovních Mistrů, např. téměř současný Chogyam Trungpa Rinpoche či Adi Da, z tohoto svého původního postoje časem ustoupilo a začalo vyučovat postupné stezce krok za krokem. A důvod? Prostý. Výroky o bezúsilí a typu „Ty jsi To.“ jednoduše nefungovaly. Žádného z jejich studentů, nebo snad jen naprosto mizivé procento mimořádně vyspělých duší, k Realizaci nepřivedly. „Dále: ‘přesvědčení, že jsme tady na Zemi za trest. Můžeme být i nemusíme. Myslím ale, že většina z nás je tu proto, aby se něco naučila a posunula se vpřed ve svém vývoji. Život na Zemi není jednoduchý, ale díky tomu může být pro duši tou nejlepší školou.‘ Pokud takto mluví, tak nemůže být ani řeči o realizaci. Z každého slova zaznívá mysl začátečníka.“ Jenže ono to tak doopravdy funguje – Země je skvělým učebním polem, úrovní, která má v božím stvoření svůj nezastupitelný a nenahraditelný význam. Je ale zbytečné to dále rozebírat. Mimochodem, proč myslíš, že tady jsme, jaký je důvod naší existence? (Slovy pokročilého, prosím.) „‘Jsme na zemi, pro to a pro to, abychom se posunuli ve svém vývoji‘ hahahaha, ovšem třeba v zenu by za to bylo deset ran holí :-) S takovou myslí je skutečně lepší chodit na psychoanalýzu.“ No, podle všeho s sebou Realizace automaticky jasnovidnost nepřináší, takže těžko tvrdit, že výprask holí od zenistického mistra je pro daného žáka, v danou chvíli, na dané úrovni jeho vývoje, to nejlepší. Jak jsem již napsal výše, výroky o neúsilí začínají platit teprve od určitého stupně – do té doby jde pouze o plané teoretizování doposud neosvícené mysli. Nebo o vhled osvícené mysli, který ovšem prakticky nikomu příliš neprospěje – ti na stejné úrovni ho nepotřebují a ti na nižší (není-li onen rozdíl zcela minimální) mu nebudou rozumět a nebudou ho umět zužitkovat. Tady nemohu než souhlasit s Jiřím Vackem (a nejenom s ním – Michal i Štěpán píší to samé): pokud nejsme ochotní si přiznat, kde a v jakém stavu se skutečně nacházíme, můžeme se přetvařovat, jak dlouho jen budeme chtít. Jak jsem však již napsal výše, vnější tlak okolí, nespokojenost a utrpení námi prožívané, nás dříve nebo později přesvědčí náš názor přehodnotit. „Co se týká výroků pana Vacka, tak mne nebaví komentovat, věci méně podstatné. Co mne překvapuje je neustálé varování před možností pádu ze stezky díky egu.“ Toto varování, až panická hrůza, mě překvapuje také, i když asi z jiného důvodu. Výroky JV vyvolávají pocit, jako kdyby ego bylo příslovečným démonem či ďáblem středověkých křesťanů, který nám neustále sedí na rameni a zlověstně našeptává do ucha, a kterého nezajímá nic jiného, než jak nás svésti na scestí. Místy mi to zavání až schizofrenií. Vždyť ego není nic jiného než my sami, byť toto pojetí sama sebe (dočasně) špatně chápeme a prožíváme. Není to žádná od nás oddělená entita s vlastní vůlí a inteligencí. Je těžké si představit, jak jedna naše část po něčem skutečně touží (v tomto případě po Poznání) a druhá se jí v tom snaží zabránit – to je opravdu rozdvojení osobnosti a případ zralý pro psychiatra. Šikovně se tím ale žáci udržují v ohradě strachu, pocitů viny a poslušnosti k „Mistrovi“ – jakmile projeví svobodnou vůli, jakmile začnou samostatně přemýšlet, dávat si jedna a jedna dohromady, případně brát v potaz realitu vlastních prožitků a zkušeností, automaticky jde o prostopášné ego, snažící se je vrhnout zpět do bezedné propasti temnoty. A tuhle ohrádku prokouknout, či ještě lépe přeskočit, je velmi těžké – nepochybně i díky nepopiratelné osobní síle a vyzařování JV. Nevylévejme však dítě i s vaničkou – jevy jako projekce, racionalizace, apod. jsou dobře a dlouho známy. A stejně tak je dobře známé, že člověk bývá nejslepější právě sám k sobě. „Pokud připustíme, že ego je skutečné, tak je pravdou a nemusíme nic hledat a ani nikdy nemůže zmizet. A pokud je zde postoj, že je iluzorní tak proč se egem vůbec zabývat?“ Znovu, ego není skutečné z absolutního pohledu, neboť si jen těžko lze představit něco od Boha odděleného, něco, co jím není. Z relativního pohledu, z pohledu jedince, však může být skutečné až až. Stačí se podívat okolo sebe nebo večer na zprávy a projevů eg nalezneme přehršel. Často není potřeba dívat se ani OKOLO sebe, stačí se jen upřímně podívat NA sebe, na vlastní reakce a jednání. „Už slyším pana Vacka: ‚no jo to je nebezpečný postoj. To je pouhá teorie advaity‘. Tenhle postoj není nebezpečný. Je to totiž postoj, který odebírá egu všechny opory.“ A já myslel, že ego je iluzorní. Jak to tedy vlastně je? :-)) „Takže otázka, která musí padnout je: Co člověk může dělat?“ Já bych tu otázku položil jinak: jak dlouho si ještě budeme hrát, že ego neexistuje, že jde jen o iluzi a žádné úsilí není zapotřebí? Dokud nás o dostatečné reálnosti našeho dramatu nepřesvědčí bolest? A otázka pro tebe, Turijo, jsi si jistý, že to, co píšeš, skutečně i žiješ? Přeji ti vše dobré.

Komentář ze dne: 08.09.2004 23:50:25     Reagovat
Autor: neregistrovaný - (turija@seznam.cz)
Titulek: Re: Odpusťte ten román
Ahoj Elohime, tvoje reakce je opravdu obsáhlá. To je super. Zkusím být stručnější. A začnu Tvojí závěrečnou otázkou jestli jsem si jistý, že to co píšu i žiju. Co má za význam tahle otázka? Má to být výzva abych se zamyslel? Nebo snad ujištění pro Tebe, že jsem mimo nebo naopak, aby jsi měl jistotu, že nejsem mimo? Ano nebo ne, opravdu nemá v tomhle případě nejmenší význam. Tak a teď na začátek tvého příspěvku. Mění se kvalita mysli a těla po osvícení? Když nějaké tělo je vytvořené bez dvou prstů na pravé ruce, a  prostřednictvím tohoto těla dojde k realizaci, narostou mu snad chybějící prsty? Pokud je přirozeností mysli, že reaguje rozčílením,změní se to snad po realizaci? O tom se můžeme samozřejmě dohadovat. Reakce těla a mysli jsou naprosto automatickou záležitostí. Po tom co tato reakce nastane, přichází “ego“ se svým komentářem. To je vše. Pokud dojde v komplexu těla a mysli k realizaci, tak potom je konec komentářů „ega“. Jinak vše běží dál. Teď by mohla padnout otázka: Jak bude zajištěno správné jednání? Tuhle otázku ovšem klade „ego“. :-) Vše se děje naprosto spontánně. Tak kdo se bojí? Myslíš, že zločinci jsou realizovaní a proto páchají zločiny? Dva lidi jednají ve stejné situaci rozdílně. Proč? Každé komplex tělo-mysl má rozdílné charakteristiky. Psal jsem to hlavně proto, že někde v příspěvcích jsem se dočetl, jak může pana Vacka něco rozčílit, když je údajně realizovaný. Toť vše. To co píšeš o energiích a zjemňování těla a mysli. Proč nakonec ne?:-) Někde jsem četl, že např. Mahariši říkal, že i Hitler mohl být džňánin. Na co tím poukazoval? Neříkal tedy že jím byl:-) ale i tak:-)) Píšeš: Realizace nepřináší vůbec nic? Tak proč kolem toho vzniklo tolik systémů, bylo vyřčeno tolik slov a napsány stohy knih? Proč tolik lidí medituje a něco se sebou dělá? Jen tak pro nic za nic? :-) Trošku zvláštní. Není-li to ego, co začíná s úsilím o probuzení, co je to? Nikde o tom ve svém článku nepíšeš. Netvrdím, že to ego je, jen by mě zajímalo, co to je podle tebe. Tohle všechno přece nedokazuje že realizace něco přináší? Události se dějí. Taková je jejich přirozenost. Každý tomu přikládá význam podle svého úhlu pohledu. Ovšem ve skutečnosti je to opravdu „pro nic za nic“:-) Nemá to žádný význam. Píšeš:Snad by stálo za to napsat, co vlastně Realizací myslíš, protože úroveň poznání Já Jsem lze podle většiny filozofických systémů a duchovních škol rozdělit do několika stupňů................................... Píšeš:To, o čem Štěpán ve svém článku píše, je, dle mého soudu, psáno právě z tohoto pohledu – nemluví o KONEČNÉM dosažení (jestli něco takového vůbec existuje :-)), ale o dílčím poznání Sebe Sama...... Realizace je jen jedna. Postupné a nepostupné může mít také nějaký význam. Ale spíš pro toho kdo potřebuje utěšovat sám sebe, že pokročil. Což je směšné. Píšeš:Bez přijetí sebe sama na všech úrovních, láskyplného objetí svých strachů a problémů, a jejich následného řešení k žádné Realizaci nikdy nedojde. Takže zas tak irelevantní to není. Realizace není něco, co by bylo něčím podmíněno. Píšeš:...................Poznání došlo, mé strachy mě z něj spolehlivě vytáhnou, i když se ve Vědomí budu snažit držet zuby nehty...................................... Myslíš že „poznání“ má nějaké poutko za které ho může reakce mysli vytahovat? A odkud kam vůbec by ho tahala? :-) Píšeš:Dle mého soudu je chybný od určitého stupně. Jen málokterá bytost je totiž dostatečně vyspělá na to, aby si vyslechla, že úsilí není zapotřebí, vždyť Poznání máme stále a jsme Tím, a skutečně realizovala. Určitě. Všechno musí dozrát:-) Píšeš:Mimochodem, proč myslíš, že tady jsme, jaký je důvod naší existence? (Slovy pokročilého, prosím.) Jeden mudrc na to odpovídal: „to je stejné jako kdyby jsi nakreslil obrázek s panáčkem. A ten panáček na obrázku by se ptal, proč se tak stalo“. Také ti přeji vše dobré. :-)

Komentář ze dne: 09.09.2004 00:32:47     Reagovat
Autor: neregistrovaný - (turija@seznam.cz)
Titulek: Re: Re: Odpusťte ten román
omlouvám se za to příšerné formátování mého předchozího příspěvku. ale z Wordu se mi do okénka pro příspěvek nepřeneslo. a nevím jak tedy formátování docílit. za radu budu vděčný.dík

Komentář ze dne: 09.09.2004 06:26:15     Reagovat
Autor: neregistrovaný - JiHo (jiho@zeme.mysteria.cz)
Titulek: Re: Re: Re: Odpusťte ten román
Kopírovat formátování z Wordu opravdu nejde a systém na Jitřní zemi se tomu z pochopitelných důvodů brání - takový příspěvek by byl dvakrát delší i když to není na první pohled vidět - Word je čuně! Daji se ale použít HTML tagy (BR, I - viz článek pro autory). Napsat román ve Wordu a přenést to do okénka formuláře na Jitřní zemi - to prosím nedělejte ani jako autoři! Díky Jiří

Komentář ze dne: 10.09.2004 01:02:14     Reagovat
Autor: neregistrovaný - (@)
Titulek: Re: Re: Re: Re: Odpusťte ten román
díky moc:-)

Komentář ze dne: 10.09.2004 09:02:41     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Karel (karel.kreizel@valmez.datec.cz)
Titulek: Re: Re: Odpusťte ten román
Konec komentářů ega - Krásné vyjádření. Před tím, kdo tohle žije smekám všechny klobouky světa :-))). Nádhera, děkuji. Zrovna tak, jako po řečtení životopisu spisovatele a duchovního učitele Jiřího Vacka nevěřícně hledím, jak různým způsobem se TEN STAV dá vyjádřit a to jsem měl a mám spoustu výhrad k malé informační schopnosti naší řeči, sám to ale také jinak neumím. Každého osloví něco jiného. Já mám rád pana Vacka a jeho styl vyjadřování je mi blízký, proto nabízím všem jeho kritikům pokus. Zkuste nastudovat jeho dílo Učebnice átmavičáry tak, jako by je se znalostí měl pan Vacek zkoušet. Kdo to učiní, zjistí, že o velký kus pokročil ke stavu - Konec komentářů ega. Pokud ne, holt smůla, Co člověk může dělat? :-), snad se poučit zde. Díky, s pozdravem šťastny ať jsou všechny bytosti světa Karel.

Komentář ze dne: 16.09.2004 15:29:10     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Elohim
Titulek: Re: Re: Re: Odpusťte ten román
Milý Kájo, je skvělé, že ti styl Jiřího Vacka, i on sám, sedí a pomáhá ti. Mě to docela dlouho vyhovovalo také. Átmavičáru jsem studoval podrobně - a nejen ji, i všechno ostatní - hezky zvýrazňovačem podtrhával, po stránkách hltal a dělal si výpisky. A samozřejmě hodiny denně poctivě meditoval. Jenže pak jsem - a i někteří mí přátelé - začal narážet na problémy, se kterými nám JV ani jeho učení nedokázal pomoci (nehledě na rozpory mezi jeho učením a jeho životem). Dlouho jsem se to všechno snažil ignorovat a přehlížet, říkal jsem si, že mě určitě svádí to mé zpropadené ego, měl jsem strach podívat se pravdě do očí a jít za svým názorem a cítěním. Potřeboval jsem autoritu, která by mě vedla a které bych mohl zcela věřit. Vacka jsem si povýšil na Boha. Doslova. Jenže pak začal být tlak zevních okolností a mých problémů tak silný, že už mu prostě nešlo odolávat a s pomocí jiných jsem začal hledat pomoc jinde. A časem jsem ji zákonitě taky našel. Tak jsem prošel proměnou, bez přemýšlení, spontánně, nenásilně a přirozeně. Díky tomu dnes stojím už někde jinde - názorově i zkušenostně, a tak to všechno vidím v jiném světle. Tím však vůbec nechci říct, že bych stál výš, nebo níž. Prostě jen jinde. A jsem velmi, velmi vděčný za vše, co mi JV dal a jaké základy jsem si díky němu vybudoval. Dnes na nich mohu bezpečně stavět dál, i když občas musím zpětně něco dovybudovat nebo předělat. Také jsem vděčný, že JV je, že je takový, jaký je, zcela respektuji jeho svobodnou volbu. Má volba je však jiná a jako on být nechci. Co tím vším ale chci vlastně říct? Snad jen to, že jsem rád, že máš svou cestu, která ti vyhovuje, a po níž kráčíš s radostí a láskou. Také jsem rád za pokoru, se kterou jsi svůj příspěvek napsal. Díky moc a hodně štěstí.

Komentář ze dne: 10.09.2004 14:02:17     Reagovat
Autor: neregistrovaný - (@)
Titulek: Oprava formátovaní
Ahoj Elohime, tvoje reakce je opravdu obsáhlá. To je super. Zkusím být stručnější. A začnu Tvojí závěrečnou otázkou jestli jsem si jistý, že to co píšu i žiju. Co má za význam tahle otázka? Má to být výzva abych se zamyslel? Nebo snad ujištění pro Tebe, že jsem mimo nebo naopak, aby jsi měl jistotu, že nejsem mimo? Ano nebo ne, opravdu nemá v tomhle případě nejmenší význam. Tak a teď na začátek tvého příspěvku. Mění se kvalita mysli a těla po osvícení? Když nějaké tělo je vytvořené bez dvou prstů na pravé ruce, a prostřednictvím tohoto těla dojde k realizaci, narostou mu snad chybějící prsty? Pokud je přirozeností mysli, že reaguje rozčílením,změní se to snad po realizaci? O tom se můžeme samozřejmě dohadovat. Reakce těla a mysli jsou naprosto automatickou záležitostí. Po tom co tato reakce nastane, přichází “ego“ se svým komentářem. To je vše. Pokud dojde v komplexu těla a mysli k realizaci, tak potom je konec komentářů „ega“. Jinak vše běží dál. Teď by mohla padnout otázka: Jak bude zajištěno správné jednání? Tuhle otázku ovšem klade „ego“. :-) Vše se děje naprosto spontánně. Tak kdo se bojí? Myslíš, že zločinci jsou realizovaní a proto páchají zločiny? Dva lidi jednají ve stejné situaci rozdílně. Proč? Každé komplex tělo-mysl má rozdílné charakteristiky. Psal jsem to hlavně proto, že někde v příspěvcích jsem se dočetl, jak může pana Vacka něco rozčílit, když je údajně realizovaný. Toť vše. To co píšeš o energiích a zjemňování těla a mysli. Proč nakonec ne?:-) Někde jsem četl, že např. Mahariši říkal, že i Hitler mohl být džňánin. Na co tím poukazoval? Neříkal tedy že jím byl:-) ale i tak:-)) Píšeš: Realizace nepřináší vůbec nic? Tak proč kolem toho vzniklo tolik systémů, bylo vyřčeno tolik slov a napsány stohy knih? Proč tolik lidí medituje a něco se sebou dělá? Jen tak pro nic za nic? :-) Trošku zvláštní. Není-li to ego, co začíná s úsilím o probuzení, co je to? Nikde o tom ve svém článku nepíšeš. Netvrdím, že to ego je, jen by mě zajímalo, co to je podle tebe. Tohle všechno přece nedokazuje že realizace něco přináší? Události se dějí. Taková je jejich přirozenost. Každý tomu přikládá význam podle svého úhlu pohledu. Ovšem ve skutečnosti je to opravdu „pro nic za nic“:-) Nemá to žádný význam. Píšeš:Snad by stálo za to napsat, co vlastně Realizací myslíš, protože úroveň poznání Já Jsem lze podle většiny filozofických systémů a duchovních škol rozdělit do několika stupňů................................... Píšeš:To, o čem Štěpán ve svém článku píše, je, dle mého soudu, psáno právě z tohoto pohledu – nemluví o KONEČNÉM dosažení (jestli něco takového vůbec existuje :-)), ale o dílčím poznání Sebe Sama...... Realizace je jen jedna. Postupné a nepostupné může mít také nějaký význam. Ale spíš pro toho kdo potřebuje utěšovat sám sebe, že pokročil. Což je směšné. Píšeš:Bez přijetí sebe sama na všech úrovních, láskyplného objetí svých strachů a problémů, a jejich následného řešení k žádné Realizaci nikdy nedojde. Takže zas tak irelevantní to není. Realizace není něco, co by bylo něčím podmíněno. Píšeš:...................Poznání došlo, mé strachy mě z něj spolehlivě vytáhnou, i když se ve Vědomí budu snažit držet zuby nehty...................................... Myslíš že „poznání“ má nějaké poutko za které ho může reakce mysli vytahovat? A odkud kam vůbec by ho tahala? :-) Píšeš:Dle mého soudu je chybný od určitého stupně. Jen málokterá bytost je totiž dostatečně vyspělá na to, aby si vyslechla, že úsilí není zapotřebí, vždyť Poznání máme stále a jsme Tím, a skutečně realizovala. Určitě. Všechno musí dozrát:-) Píšeš: Mimochodem, proč myslíš, že tady jsme, jaký je důvod naší existence? (Slovy pokročilého, prosím.) Jeden mudrc na to odpovídal: „to je stejné jako kdyby jsi nakreslil obrázek s panáčkem. A ten panáček na obrázku by se ptal, proč se tak stalo“. Také ti přeji vše dobré. :-)

Komentář ze dne: 16.09.2004 15:25:04     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Elohim
Titulek: Re: Oprava formátovaní
Ahoj Turijo, zkusím to vzít popořádku. Má poslední otázka byla zpětná reflexe tobě, ono příslovečné nastavení zrcadla, protože chtě nechtě mám pocit, a promiň to přirovnání, že kážeš víno a piješ vodu, jestli mi rozumíš. Nepotřebuji ujištění pro sebe, protože úroveň, ze které píšeš, je cítit ze tvých řádků - i když mé vnímání může být samo sebou chybné. Nikde ve svém předchozím příspěvku nepíšu nic o tom, že by tělu díky Realizaci něco dorostlo, odpadlo, či cokoliv podobného - mluvím jen o změně ve struktuře bytosti v souvislosti s duchovní praxí. A ta změna začíná v nejjemnějších úrovních a postupně klesá až do fyzické - princip je stejný jako u duchovního léčení. Můj názor i zkušenost, navíc podepřená moderním výzkumem. Nic víc. (A to už ani nezmiňuji mudrce, kteří dosáhli takové úrovně Poznání, že jsou projev schopni kontrolovat - např. být na více místech současně, odtělovat se, apod. Možná to jsou jen legendy, nikoho takového jsem osobně nezažil, ale na každém šprochu pravdy trochu...) Podobně s myslí - dle mého se mění. Před Realizací jsou tvé reakce a chování korigovány možnostmi tvého Ega, tedy na určité situace reaguješ určitým způsobem (např. na agresi z vnějšku svojí agresí, nebo naopak stáhnutím se či brekem). Ve svém jednání nemáš svobodu, omezují tě tvé názory, strachy, bloky. Nehledě na to, že chování Ega je řízeno jeho sobeckými motivy a vlastním zájmem. Po Realizaci toto odpadá - tvé chování vychází z nepodmíněné Lásky, je v souladu s prospěchem Celku, a tedy i tvým. Již nejsi jen strojem, který reaguje, jak je naprogramován - máš možnost volby, protože jsi svobodný a nic tě neomezuje. A tak tedy i ve dvou situacích ze zevního pohledu stejných, můžeš reagovat různě - jednou si v pomalu lezoucí frontě sprostě na celé kolo zanadáváš, podruhé budeš pokorně čekat a ještě před sebe pustíš toho nervózního a nadutého dědka, který ti chrchlá za krkem. Tohle vlastní zkušeností úplně podepřené nemám, jen z části, takže se můžu mýlit. Tady je mezi námi dost citelný rozpor, ty píšeš, že reakce těla a mysli jsou automatické a Realizace pouze ukončí jejich komentování. Já si myslím, že tyto reakce jsou více či méně automatické pouze na úrovni Ega, po Realizaci máš naopak neomezenou svobodu se rozhodnout, jak se bude tvoje individualita projevovat. Bůh nás neřídí, dal nám svobodnou vůli, ale současně také stanovil jisté zákony fungování reality, a je jen na nás, zda s nimi budeme jednat v souladu nebo proti nim. Můžeme ale cokoliv. Správné jednání je dle mého zajištěno vyváženou spoluprací srdce a intelektu. Z absolutního pohledu je správné vše, tedy i momentálně aktuální vražda tří stovek lidí v Beslanu, z relativního je to ovšem trošku jinak. Realizovaná bytost se samozřejmě rozčílit může - a nejen rozčílit, může se nasrat na nejvyšší míru. Jak jsem však už napsal - je vedena prospěchem Celku, ne výhradně svým vlastním, a ani svými podvědomými sklony či strachy. A jak to kdo má, jak na tom skutečně je, si každý musí odpovědět sám za sebe - i tebou zmiňovaný Vacek. Ten Mahárišiho výrok jsem taky slyšel - z úst právě JV. Každopádně neznám jeho kontext či komu to Ramana říkal, a tedy ani jak to myslel, třeba měl prostě jen dobrý smysl pro humor :)) Události se dějí, samozřejmě je to jejich přirozenost, ale vše má svůj důvod, svou příčinu, a pak samozřejmě i následek. Škoda, že jsi nenapsal, co s úsilím o probuzení začíná. Poznámka s "poutkem" mi přijde zcela irelevantní. A nejde ani tak o reakce mysli, které jsou vědomé a můžu si je tedy uvědomovat a pozorovat, ale spíše o podvědomé bloky a strachy, které se nezávisle na mé vůli aktivují teprve v konkrétní situaci. Nakrásně můžu zažívat Jednotu na gauči v obýváku, ale jen ztuha v práci, mám-li agresivního šéfa a problém s autoritami. To je i důvod, proč tolik šiřitelů duchovna, jejichž Poznání v jeskyních Himaláje bylo skutečné a nezpochybnitelné, po příchodu do Ameriky či jinam na Západ skončilo v osidlech peněz, sexu, moci, atd. Panáčkovi na obrázku je možné dát mnoho odpovědí, jen namátkou: protože jsem se nudil, protože se učím kreslit, protože jsem už nakreslil panenku a jí je teď smutno, nebo proto, že chci vypsat fixu. Tvoje odpověď ani odpověď toho "mudrce" pro mě odpověďmi nejsou. Přijatelnější by bylo prosté "nevím". Já to taky nevím, ale hodně mě to zajímá. V současnosti je mi nejbližší názor, že skrze myriády svých částeček poznává Bůh sám sebe, své možnosti. Ale kdo ví?

Komentář ze dne: 17.09.2004 01:03:50     Reagovat
Autor: neregistrovaný - (turija@seznam.cz)
Titulek: Re: Re: Oprava formátovaní
Nazdar Elohime, piju vodu i víno:-) dle situace. Ale rozumím Ti. O tom se nemá cenu dohadovat, to by bylo nekonečné. Co se týká změn ve struktuře bytosti. Jak jsem psal, jo zřejmě k nějakým dochází. Zlepšuje se snad nějak významě kvalita těla? Pokud se nedělají nějaké speciální techniky tak těžko. Maharišiho tělo trpělo nemocemi. Tělo a mysl, jsou snad:-) jeden aparát. Je důvod domívat se, že by se měnila kvalita mysli? Kvality, které popisuješ,jako výsledek realizace, myslím nevycházejí ze změn v mysli. Co se týká odtělování, bytí na dvou místech současně apod.. To je možné. Známá je třeba story s Mahárišim a Harilalaem Púnžou. Je ale zajímavé, že Maháriši si sám nebyl vědom, že Púndžu navštívil na místě vzdáleném 1000 km od Arunačaly, kde celý život pobýval. Kontrola projevu nic moc:-) Je pravda, že Mahariši nikdy netvrdil, že umí kontrolovat projev. Naopak nepřikládal tomu důležitost..Ale jsou i jiné příběhy, které třeba potvrzují to co říkáš ty. Píšeš: "Před Realizací jsou tvé reakce a chování korigovány možnostmi tvého Ega, tedy na určité situace reaguješ určitým způsobem (např. na agresi z vnějšku svojí agresí, nebo naopak stáhnutím se či brekem). Ve svém jednání nemáš svobodu, omezují tě tvé názory, strachy, bloky. Nehledě na to, že chování Ega je řízeno jeho sobeckými motivy a vlastním zájmem. Po Realizaci toto odpadá - tvé chování vychází z nepodmíněné Lásky, je v souladu s prospěchem Celku, a tedy i tvým. Již nejsi jen strojem, který reaguje, jak je naprogramován - máš možnost volby, protože jsi svobodný a nic tě neomezuje." Tady musím jen opakovat mojí zkušenost. Ego nic nekoriguje. Ego přichází vždy až po reakci a komentuje jí. Buď je spokojené nebo nespokojené. Ale vždy přichází až potom. Píšeš, že Bůh nám dal svobodnou vůli. Já myslím, že bůh "nám" dal pocit svobodné vůle. Je to ovšem takový danajský dar:-) Ten fiktivní pocit svobodné vůle způsobuje pocity viny nebo pýchy. A jelikož si myslíme, že tuhle tzv.svobodnou vůli mají i ostatní, tak to vytváří pocity žárlivosti, závisti nebo nenávisti atd.. Tenhle fiktivní pocit je podstatou ega. Díky němu nelze přijmout To co je, aceptovat To. A když v procesu, který se nazývá hledání, cesta, stezka apod. dojede k vyhasnutí toho pocitu potom je to realizace. Ale nakonec byl to Bůh (zdroj, podstata atd..) co to vytvořilo:-) Měli bychom poděkovat. Děkuji moc:-))) Píšeš o prožívání jednoty na gauči v obýváku v kontrastu s tvrdou realitou v proudu života. Nemám vůbec nic proti tomu čemu se říká selfimprovment:-) Zlepší se komunikace s lidmi, budeš lépe vycházet s šéfem atd.. Proč ale děláš rozdíly mezi zkušeností strachu v běžném životě, a zkušeností jednoty v obýváku. Mužeme říct, že obojí je reálné nebo obojí je nerálné:-) Závěr je jen jeden. Je tu tendence vybírat si. Proč? Protože je tu pocit , že je možnost si vybírat. Ten pocit je fiktivní, a způsobuje to co se nazývá utrpení. Problém není strach, problém je strach ze strachu. Reakce na strach. Ještě k té metafoře s panáčkem. Ta metafora jen vyjadřuje nesmyslnost otázky po smyslu projevu. Přirozeností potenciálu je se projevit. Projev se zhoupne zpátky do potenciality. A pořád do kola.:-) Všechny tyhle otázky vznikají, a hlavně potřeba zjistit odpověď, když tu není přijetí toho co je. Píšeš o myriádách částeček atd.... No když Ti to pomáhá, uklidňuje Tě to:-) Proč ne. Teoriií je spousta, ale změnila některá ta teorie něco podstaného. Nevím o tom. Měj se OK.

Komentář ze dne: 11.09.2004 22:38:59     Reagovat
Autor: neregistrovaný - josef Š. (anukak@seznam.cz)
Titulek: Odpustit?
Ahoj Elohime, opravdu nechápu, jak v Tobě na základě výroků Jiřího Vacka o egu vznikl pocit, že ego je nějaká bytost apod., když J.Vacek opakovaně zdůrazňuje, že ego žádná bytost není, že to je Vědomí, naše pravé Já, které se ztotožnilo s tělem a myslí. Je to základní poučka, ze které vycházejí všechny meditace, které se na setkáních s J.V. praktikují. Co jsi vlastně na těch společných meditacích dělal? Co se pocitů strachu apod. týče: strach vždy pramení z ega. To si vážně myslíš, že J. Vacek potřebuje být obklopen hromadou eg, plných strachu? Má zkušenost je, že Mistr má vždy velkou radost, když se někdo duchovně prohloubí, tj. výrazně oslabí nebo uvolní právě vazbu Vědomí na tělo a mysl.

Komentář ze dne: 12.09.2004 05:50:56     Reagovat
Autor: neregistrovaný - J.Š. (@)
Titulek: Re: Odpustit?
Doslova:"Ego není bytost ani mysl ani naše špatné vlastnosti..." (Jiří Vacek, Vrcholy poznání, s. 178)

Komentář ze dne: 16.09.2004 15:55:32     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Elohim
Titulek: Re: Odpustit?
Mily Josefe, zkus si ten muj prispevek precist jeste jednou a poradne se nad nim zamyslet. Pokud ti ani potom nedojde, co si skutecne myslim a jaky je na problem, ktery zminujes, muj nazor, pak me to mrzi, ale dal se mi to rozebirat doopravdy nechce. Takze jeste jednou, precti si svoji reakci a pote znovu muj prispevek a mozna ti dojde neco, co jsi pred tim prehledl. Na spolecnych meditacich jsem se samozrejme flakal, pochrupoval po nekonecne dlouhych prochazkach a pouze vysaval energii z ostatnich :)) Co jineho taky, kdyz jsem nepochopil ani tu zakladni poucku? :) Jsem jednoduse ztraceny pripad. Ad pocity strachu: ano, strach vzdy prameni z ega. Laska je reakci z vedomi Ja Jsem. Ze ktereho stavu jsi psal svuj komentar? Aneb - potrefena husa (v jiste ohradce) se vzdycky ozve... Domysli si sam. Jake ma JV potreby, netusim, ale nemusim byt jasnovidec, abych videl, jak zoufale lpi na sve mistrovske pozici a snazi se si udrzet sve zaky za kazdou cenu. Kdyz si nekdo nedokaze dat energie jisteho zivotniho principu sam sobe, bude je muset prijimat od jinych. A to ho cini zavislym. A protoze je zavisly a tyto energie nutne potrebuje, ma zaroven neskutecny strach o ne prijit. Proto, velmi zjednodusene, tolik treba boli partnerske rozchody - nechceme prijit o svuj pocit vyjimecnosti a energie, ktere nam protejsek dava. Hrouti se nam cely svet. A stejne tak se cloveku muze hroutit cely svet, kdyz s nim nekdo nesouhlasi, protoze to v nem vyvolava pocit neuspesnosti a toho, ze ho dany clovek nema rad. Jak pak bude reagovat, je celkem zrejme. Opet nechavam prostor pro vlastni invenci a domysleni se. PS: Co na tech meditacich delas ty, ze takto do oci bijici veci nevidis? Jeste stale potrebujes autoritu, o kterou se muzes oprit a na kterou muzes spolehat? Jeste stale potrebujes tatinka nebo uz pevne stojis na vlastnich nohou?

Komentář ze dne: 16.09.2004 16:25:41     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Michal Müller (lisieux@centrum.cz)
Titulek: Re: Re: Odpustit?
Milý Elohime, mohl bys mi prosím poslat mail? Tvé příspěvky mi přijdou velmi podnětné a rád bych se tě na pár věcí soukromě zeptal.

Komentář ze dne: 17.09.2004 06:35:44     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Josef Šťastný (@)
Titulek: Re: Re: Odpustit?
Milý Elohime (nebo Ele?:-)), Tvůj příspěvek jsem četl několikrát ještě před tím, než jsem na něj reagoval a napadlo mě, že z velké části tlumočí názory p. Vacka, kterého v závěru tak pomlouváš. Svůj komentář jsem psal z rozumu a v touze zastat se p. Vacka před Tvými nesmyslnými obviněními. Ještě co se "zastrašování egem" ze strany J.V. týče. Podle mě nejde o žádné zastrašování, ale o naprosto reálný postoj ke zlu v nás. Kdybychom ho v sobě neměli, byli bychom 100% realizovaní. Tvářit se, že v sobě žádné zlo nemáme a neprožívat se -obrazně řečeno- 24 hodin jako prostor je podle mě jen alibismus, který znemožňuje jakoukoliv nápravu stavu ega. A propos:na zlo v nás, na rafinovanost ega, upozorňuje i Trungpa, o kterém ve svém textu píšeš. Ad stání na vlastních nohou: máš pravdu, ještě stále potřebuji "tatínka", zvláště, když z něj září Bůh.

Komentář ze dne: 19.09.2004 00:23:12     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Elohim (elohim@shadango.com)
Titulek: Pro Josefa I.
Ahoj Josefe, prijde mi, ze tvoje dva posledni komentare na me prispevky si ponekud protireci. V jednom pises, ze jsem nepochopil ani zakladni poucku Vackova uceni, ve druhem, ze z velke casti tlumocim jeho nazory. Jak to tedy vlastne je? Mam pocit, ze neni problem az tak v mych nazorech, ale v tom, ze se te dotklo, ze "pomlouvam" tveho milovaneho "Mistra". Slovo "pomluva" tady ovsem neni vubec namiste. Sdilim pouze svuj nazor, svoji zkusenost, kterou jsem s JV ucinil. Nikomu nebranim a nikdy ani nebudu, aby ho jako sveho Mistra bral a treba povazoval za nejosvicenejsi bytost v celem vesmiru. Uprimne, je mi to jedno. Narozdil od Turiji si totiz doopravdy myslim, ze nam Buh dal svobodnou vuli, a tak se vsichni rozhodujeme sami za sebe a jedine prostrednictvim svych

Komentář ze dne: 19.09.2004 00:25:12     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Elohim (elohim@shadango.com)
Titulek: Pro Josefa II.
vlastnich rozhodnuti se muzeme necemu naucit - zjistujeme kudy cesta vede a kudy ne. Navic, narusit nekomu hranice jeho jeho prostoru (rozumej volby), je cinem, ktery se nam stejne jako vsechno ostatni zakonite ve stejne podobe vrati. A o to nemam zajem. Chces JV branit, fajn. Ale ja na nej neutocim. Jen jsem dnes nazorove proste nekde jinde. Svuj nazor sdilim, protoze si rikam, ze treba moje zkusenost nekomu k necemu bude. Ze treba nekdo bude tam, kde jsem byl kdysi ja a taky nebude vedet kudy kam. Ze taky nebude verit svym pocitum, intuici, srdci a ze se bude trestat za kazdou myslenku, ktera je v rozporu s "Mistrovym" ucenim, protoze ta je prece zakonite z ega. A kvuli tomu samemu podle me pise i Stepa a Michal - ukazat cestu, kterou prosli a ktera je posunula dal. Je to uprimna snaha

Komentář ze dne: 19.09.2004 00:26:44     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Elohim (elohim@shadango.com)
Titulek: Pro Josefa III.
sdilet se, pomoci si navzajem s ostatnimi v podobne situaci. JV pise z uplne jineho duvodu a v jinych energiich, ktereho jsou z nej cim dal tim vic citit...a rozhodne ne po fialkach. Nepomlouvam ho, protoze pomluva je neco, co neni pravda. To, co pisu, pravda je-rozhodne ta "moje", ostatne vzdyt kazdy mame tu svou. Je to moje zkusenost, nazor, ke kteremu jsem dospel po nekolika letech intenzivniho "vackovstvi". Vlastni zkusenost, kterou mi nikdo nevyvrati a ktera jedina ma nejakou cenu. Jeste pred rokem ci dvema bych reagoval presne jako ty a spousta dalsich obhajcu JV a soucasne inkvizitoru nas "od Boha odpadlych". Dnes ale proste nemuzu nevidet rozpory mezi tim, co JV pise a rika, a co svym prikladem ukazuje a zije. Treba me jednou pochopis. Nebo ja zjistim, ze jsem se mylil. Kdo vi...

Komentář ze dne: 20.09.2004 21:54:12     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Šťastný (@)
Titulek: Pro Elohima
Milý Elohime, Tvé reakce jsou vskutku rozsáhlé! Co se mého protiřečení týče: proč myslíš, že není možné tlumočit něčí názory a přitom nepochopit základní poučku?

Komentář ze dne: 21.09.2004 06:55:25     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Šťastný (@)
Titulek: Pro Elohima II.
A můžeš mi říct, kdy to s JV začalo jít z kopce?

Komentář ze dne: 08.09.2004 12:18:14     Reagovat
Autor: neregistrovaný - JiHo (jiho@zeme.mysteria.cz)
Titulek: Pro pánajána... :-)
Mily Elohime, díky za tento rozsáhlý článek, ale proč jsi jej neposlal redakci k normálnímu zveřejnění??? Určitě by to za to stálo. Komentáře na tohle opravdu nejsou určené...Jinak díky. :-)

Komentář ze dne: 16.09.2004 15:26:48     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Elohim
Titulek: Re: Pro pánajána... :-)
Milý Jiří, odpověď je velmi prostá - protože jsem líný :) Nechtěly se mi vykorespondovávat práva pro zveřejňování :) Dalším důvodem pak je, že svůj příspěvek nechápu jako článek, je to jen reakce, komentář na článek Turijův, a proto mi svou podstatou více zapadá do komentářů, i když je pravda, že svým rozsahem by zase patřil spíše mezi články. Ach ty paradoxy duchovní stezky :))) Pokud chceš, klidně jej mezi články zařaď. A pokud můžu poprosit, mohl bys mi udělit autorská práva, abych, popadl-li by mě v budoucnu opět záchvat tvořivosti, mohl svůj případný výtvor umístit rovnou a správně sám?

Komentář ze dne: 16.09.2004 16:04:05     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Jiří (jiho@zeme.mysteria.cz)
Titulek: Re: Re: Pro pánajána... :-)
Určitě Ti přístupové právo zřídím, milý Elohime. Jenom mi prosím Tě pošli mail, ať Ti můžu poslat heslo... :-) Přeji krásný den. Jiří

Komentář ze dne: 18.09.2004 22:05:57     Reagovat
Autor: neregistrovaný - Elohim (elohim@shadango.com)
Titulek: Pro JiHa a Michala
Mili pratele, muj kyzeny email: elohim@shadango.com.

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
07. 09. 2018:

Tereza Spencerová: "Britové zveřejnili dvě fotky doplněné o ruská jména, která jsou i podle nich ale nejspíš falešná. Rusko si stěžuje, že jim Londýn odmítá předat otisky prstů, čísla pasů nebo letenek a další údaje, které Británie musí mít, neb se vyplňují při žádosti o vízum. Čili z Londýna sice ukazují na Rusko a tvrdí, že oba jsou to Rusové, ale nijak se nenamáhají doložit alespoň tohle tvrzení. Navíc, na britském Twitteru se živě diskutuje, proč ty fotky neodpovídají kvalitou snímkům, které si britské úřady při vyplňování žádosti o vízum samy pořizují. Čili odkud Britové vzali méně kvalitní „pasové“ či snad rovnou policejní snímky obou? Bez zajímavosti nejsou ani fotky z kamer, na nichž se oba – i když samostatně – objevují na stejné úzké letištní chodbě, v na vteřinu stejný čas… A k tomu ten příběh s hotelem, ve kterém se podle všeho půl roku neuklízí, aby se tam zachovaly stopy Novičoku, ale současně se tam na Novičok ani neumírá, ani nechuraví, a to ani poté, co byli personál a hosté půl ruku vystaveni této smrtící látce. Která samozřejmě musela už dávno vyprchat, pokud to byl fakt Novičok. A ti „dva kluci z plakátu“, co prý pracují pro ruskou vojenskou rozvědku GRU, která především útočí na provařené agenty a bezdomovce, museli Novičok asi po hotelu bryndat, aby zanechali jeho stopy, ale sami odjeli v poho zase domů…"
...
"Nejsem si tak úplně jistá tím, že by Západu osud Idlíbu ležel na srdci zrovna z humanitárních důvodů. Je tam spousta „našich“ džihádistů, spousta Bílých přileb, spousta dokumentů a vybavení… Kdyby se někdo nebo něco z toho dostalo do rukou Damašku, mohl by zveřejněním dokumentů nebo výpovědí zajatých bojovníků nastat pěkný „trapas“, neboť by se doložily vazby Západu na džihád..."

Celý článek...


26. 08. 2018:

Televize Prima: George Soros, neziskovky a volby...


26. 08. 2018:

Režisér Jiří Adamec: "Jsem přesvědčen, že se dopouštíme fatální chyby, když směšujeme Sovětský Svaz a Rusko… I když nejpočetnějším etnikem Sovětského svazu byli zřejmě Rusové, současné Rusko je zcela jiný stát. Vládne tam zcela jiný společenský systém, jiné vize světa a Ruska v něm, zcela jiné vize o životě konkrétního člověka… Není třeba odpouštět Rusku… Nebylo to Rusko, které k nám 21. 8. 1968 poslalo své vojáky, byl to stát, který již zanikl. Není ani NDR… Stejně jako zanikla Velkoněmecká říše s vůdcem Adolfem Hitlerem…"

Celý článek...


20. 08. 2018:

Politolog Zdeněk Zbořil: " Možná že je lepší, když pan prezident nebude 50. výročí 21. srpna připomínat. Kdyby se jako aktivní pamětník těchto událostí rozpomenul na to, co dělali v oněch a v následujících dnech a letech někteří jiní čeští politici včetně jeho kritiků, vyvolal by tím snad ještě větší bouři nenávisti, než když se rozhodl nemluvit.
...
Miloš Zeman na rozdíl od tak rozlícených členů TOP 09 projevil svůj nesouhlas s invazí vojsk Varšavského paktu do tehdejšího socialistického Československa nejen tím, že ji odmítl uznat za legální a oprávněnou, ale zaplatil to i tím, že nemohl pracovat. Na rozdíl od mnoha jiných, třeba v některém z vědeckých ústavů ČSAV. A toto vyřazení z oboru trvalo téměř 18 let. Stačilo by porovnat seznam tehdejších badatelů ČSAV, kteří museli při svém nástupu do zaměstnání vyjádřit souhlas nejen se ‚vstupem‘, ale i s tzv. normalizací! Ti by se mu dnes mohli za svoje chování omluvit a nepředvádět se veřejnosti jako ti, kterým půlstoletí promarněných životních příležitostí a zmařených lidských osudů leží tolik na srdci.
"

Celý článek...


10. 07. 2018:

Sociolog Petr Hampl: Navrhuji použít jako měřítko „preferenční právo chudoby“ zavedené americkým pravicovým konzervativcem Peterem L. Bergerem. To říká, že záleží hlavně na tom, jak se mění situace nejchudší pětiny obyvatel. Jak je to s jejich životní úrovní, kupní sílou, zaměstnaností, ale i třeba jakým stresům a rizikům jsou vystaveni, jaké jsou jejich životní šance, jaké šance se nabízejí jejich dětem a podobně.
Když použijeme tohle měřítko, ukazuje se nám, že Česká republika je na tom nejhůře za posledních 50 let. Je dobré také vidět, že ten propad nepřinesl listopadový režim jako takový, ale až vstup do Evropské unie
...
Stát má dostatek prostředků, aby své zájmy vůči provozovatelům utilitních sítí prosadil. Problém je spíš v tom, že na ministerstvech sedí vesměs lidé, kteří sní o manažerských pozicích v těch nadnárodních korporacích. Vědí, že když se budou chovat dost poníženě, dostanou je...

Celý článek...


01. 06. 2018:

Ivan Hoffman: " Poslanců, kteří mají potřebu plísnit prezidenta, je ve sněmovně menšina, a tak to k jejich nelibosti i zůstane. Neúspěšné pokusy o svolání mimořádných schůzí sněmovny určitě nezvyšují prestiž marginálních stran, které tím jenom upozorňují veřejnost na to, že na politiku mají zanedbatelný vliv.
Pokud jde o názor občanů na to, zda si naši chemici vyrobili, či nevyrobili látku, kterou zkoumali, Poslanecká sněmovna nemá šanci veřejné mínění příliš ovlivnit. Je totiž jasné, že politici nehledají pravdu, nýbrž demonstrují solidaritu s Británií.
Na prezidenta se nezlobí, že nepřímo ocenil naše chemiky. Zlobí se, že jim kazí prezentaci, kdy se protiruskou rétorikou snaží udělat dojem na spojence...
"

Celý článek...


13. 05. 2018:

Místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna: "...těch nebezpečných blbců, bohužel, je víc v politice. Víte, to jsou lidé, kteří jsou naprosto jasně přesvědčeni, že jen oni mají pravdu a jenom ta jejich pravda je ta demokracie. Jenom ta jejich pravda je ta, čemu vy se musíte podřídit, o čem vy, když diskutujete, tak vy se pro ně stáváte blbcem. To jsou ti tzv. demokraté, kteří furt mluví o demokracii, ale když prohrají volby, tak je jich plné náměstí a chtějí něco jiného... Celá řada těchto lidí nemá pravdu, a přesto jí prosazuje. Oni jsou na ulicích a oni řvou..."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!