1. Globální oteplování, vyvolává tání arktických ledovců.
Varování nám dává stav Grónského ledovce, jehož přibližně půl milionu let starý led se v postupně uvolňuje v obrovských ledovcových blocích. Tyto plovoucí ledové hory jsou Labradorským proudem odnášeny ke břehům New Foundlandu. Než se odlomený ledovec dostane na volné moře, trvá to přibližně 3 roky. Pokud dojde k výraznějšímu oteplení klimatu, celý proces se urychluje a množství uvolňovaných ledovců je vyšší. A fakta jsou varující: hlídková služba, sledující plovoucí ledovce kvůli bezpečnosti námořní dopravy, registrovala v padesátých letech tohoto století průměrně 400 ledovců za rok, v roce 1997 to již bylo 700 ledovců a v minulém roce přesáhl jejich počet za rok dokonce 900!
Dochází tak k posílení Labradorského proudu, jehož studená voda proniká dále na jih a odklání teplý Golgský proud, který přináší teplou vodu z Mexického zálivu ke břehům Evropy. Oslabením, případně úplným vymizením Golfského proudu by byla Evropa těžce postižena. Plovoucí ledovce by se dostávaly až ke břehům Skotska a klima na našem kontinentu by se silně ochladilo. Prakticky by to znamenalo příchod doby ledové. Pro srovnání, Kanada je od 50 až 55 rovnoběžky výše na rozdíl od Evropy téměř neobydlená a má velmi drsné klima.
Modely takového vývoje se sice dosti různí, ale nebezpečí takovéhoto vývoje rozhodně není zanedbatelné. A známky oslabení Golfského proudu se již začínají objevovat...
2. Hydrát methanu.
O hydrátu methanu se mluví už delší dobu. Jednak v souvislosti se záhadným mizením lodí v Bermudském trojúhelníku, jednak se o něm diskutuje jako o potenciálním vydatném energetickém zdroji. Ale v poslední době se objevují i informace, že by tato látka mohla sehrát významnou roli v globálním oteplování Země.
Jedná se o to, že se v hlubinách oceánů nachází v sedimentech obrovské množství hydrátu methanu. Odhaduje se, že jeho zásoby činí kolem 10 trilionů tun, přičemž každý krychový metr této pevné bílé látky obsahuje 164 m³ methanu. Hydrát methanu je stabilní pouze za teplot pod 5 °C a tlaku přes 50 atmosfér, tedy za podmínek, panujích v oceánu v chladných hlubinách pod 500 m. Problém je v tom, že pokud jsou vrstvy sedimentů narušené a obzvlášť když navíc dochází k oteplení vody, methan se uvolňuje poměrně prudce do atmosféry. A v tom je například i souvislost se záhadným mizením lodí: Že se může loďka potopit ve "vařící" podě pod splavem, to ví každý vodák. Málokdo si ale dovede představit, že by se takto potopila záoceánská loď. Nicméně při masivním uvolnění plynného methanu z hlubin oceánu se vztlak zpěněné vody sníží natolik, že se může potopit i takový kolos. Určitě znáte Archimédův zákon: "Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, rovnající se váze kapaliny, tělesem vytlačené." No a když ta kapalina obsahuje velké množství vzduchu, nebo jiného plynu, je prostě ta váha (pardon, měl bych říkat hmotnost, že...) vytlačené vody tak malá, že to nešťastné "těleso" prostě klesne ke dnu!
Ještě závažnější však je, že skleníkový efekt methanu je přibližně 20x silnější, než u kysličníku uhličitého. Uvolněním významnější části methanu, vázaného ve známých zásobách hydrátu, by teplota na Zemi stoupla o 4 °C během 10 let, tedy mnohem více, než vlivem CO2 z fosilních paliv. Přitom k tomuto uvolnění methanu může dojít právě vlivem současného již probíhajícího globálního oteplování, díky ohřátí hlubších vrstev oceánů. Tím by došlo k rychlému rozpadu hydrátu methanu, jeho uvolnění do atmosféry a k ještě většímu oteplování. Vytvořila by se tak zpětná vazba a nastal by další kolotoč: oteplování klimatu -> uvolňování methani -> další oteplování -> ještě rychlejší rozpad hydrátu methanu.
A opět varování z minulosti: u pobřeží Norska jsou na mořském dně stopy po uvolnění obrovských zásob methanu v době před 8,5 tisíci lety. Právě na konci doby ledové...
Prameny:
ČT2, Planeta oceánů 1/8, 30.4.2000, 12:00 hod.
http://members.tripod.de/WilfriedHeck/methan.htm
http://www.welt.de/daten/1999/01/21/0121ws59564.htx
http://labourcom.kua.uni-bremen.de/ak-alternative_fertigung/archiv/artikel/diewelt/dw990526/dw990526a.html
3. Uranové střely.
Když byla ve válce v Zálivu použity uranové střely, zamořily rozsáhlé území Kuvajtu i Iráku. Tyto střely se používají proto, že uran má vysokou specifickou hmotnost a tím pádem jsou střely z něj vysoce průrazné a snadno pronikají každým pancéřováním. Nejedná se tedy o "atomové" zbraně, ale přesto je jejich použití spojené s nebezpečím radioaktivního zamoření. K zamoření dochází při zásahu cíle, kdy dojde k oxidaci a rozptýlení značné části uranové střely. Televizní program na MAX1 velmi otevřeně informoval i o postižení civilistů i vojáků z obou válčících stran. Alarmující je, že stejné střely byly ve velkém množství použity i v Kosovu.
4. Nebezpečí narůstající seismické aktivity.
Očekává se mimo jiné zemětřesení cca 8 stupně, které prakticky zcela zničí Tokio. Pokud k tomu dojde (seismologové mluví, že je to jisté, jenom se přesně neví, kdy), zhroutí se celosvětová ekonomika během několika dní. Japonci totiž vlastní velké procento světových nemovitostí a půjčkami financují světové hospodářství (evropské i americké). A pokud bude Tokio zničeno, odčerpají na jeho obnovu triliony dolarů. A že zničeno bude, je podle seismologů jisté.
Také američtí seismologové upozorňují na nebezpečí zemětřesení. Los Angeles leží na tektonickém zlomu, kde se silná zemětřesení pravidelně opakují. Přitom je většinou toto silné zemětřesení tím intenzivnější, s čím větším "opožděním" oproti půměru přišlo. A tak se na tomto tektonickém zlomu očekává příchod velmi silného otřesu, který bude mít katastrofální následky.
Odkazy na aktuální seismickou aktivitu:
http://www.iris.washington.edu/seismic/60_2040_1_8.html
http://athena.wednet.edu/curric/land/todayqk.html
http://www.earthquakes.com
P.S: Možná si někteří z vás pamatují na starší japonský film Nad ostrovy nevyjde slunce, který vznikl dávno před dnešní módou katastrofických filmů. Už v něm bylo vysloveno velmi vážné varování před narůstající seismickou aktivitou Země!
5. Důkazy účinnosti léčebných metod.
Přístup a metody západní medicíny jsou někdy opravdu diskutabilní, protože je mnohem víc "vědecky" orientována na nemoc, než na člověka. Proto není divu, že vznikají různé aktivity, které sledují účinnosti léčebných metod. Jedna z těchto aktivit vznikla pod označením Cochrane collaboration a věnuje se tak zvané medicíně založené na důkazech. Ověřené metody jsou shromažďovány v Cochranově databázi (Cochrane database), kde jsou k nalezení i informace o metodách léčení, které vysloveně nejsou doporučeny. Dosavadní výsledky sledování ukazují, že bude zapotřebí revidovat velkou část "vědeckých pravd", na které se naše medicína odvolává.
Zájemci naleznou další informace na http://www.cochrane.org.