Ruku na srdce: kolik znáte ve svém okolí "křišťálových studánek kde nejhlubší je les"? Nejsou, mizí a vysychají i tam, kde nějaké lesy ještě zbývají. Protože lesy nejenom vodu zadrží, ony ji opět vracejí do ovzduší (více než vodní plochy) a díky tomu zase častěji prší... A to je jenom část vlivu lesů na klima. A jejich vliv na podzemní vodu by byl na rozsáhlý samostatný článek. Pro zjednodušení stačí, když si uvědomíme prostý fakt: voda, která z daného území prostě oteče, je ta, která nám chybí v zásobách podpovrchové vody. O rozdílu v kvalitě mezi povrchovou vodou v přehradách a vodou podzemní snad není potřeba diskutovat.
A jestlipak se někdo zamyslel třeba nad tím, jaký vliv má velká atomová elektrárna na svoje okolí i když vynecháme nebezpečí havárie a radioaktivní odpad? V okolí elektrárny Dukovany je podstatně menší množství srážek, než bývalo, protože se uplatňuje vliv stoupajícího vzdušného proudu nad chladicími věžemi. Schválně se někdy podívejte, až pojedete okolo, jak z nich stoupá pára vzhůru.
O negativním vlivu přehrad se ví už dávno, jako jeden z prvních odstrašujících příkladů se projevila přehrada v Asuánu. Jeden z jejích problémů je podobný, jako u jezer pod Pavlovskými vrchy: zanáší se bahnem. Pravidelné, každoroční záplavy přinášely v obou případech spoustu úrodného bahna do zaplavených území. Starověký Egypt na těchto záplavách životně závisel. Že na pravidelných záplavách závisí existence našich lužních lesů už víme také.
Ale stejně se zdáme nepoučitelní. Až vykácíme lesy Amazonie, postavíme na jejich místo obrovskou přehradu? A nebo Gaia řekne "Už dost!", dojde k teplotnímu skoku, tání ledovců a nejobydlenější oblasti světa zaplaví moře? Potom by se vše vyřešilo na chvíli samo - počet obyvatelstva na Zemi by se snížil, snížila by se i spotřeba energie a lidé by nemuseli řešit problém, jestli škodí více elektrárny spalovací, nebo vodní.
A nebo dostaneme rozum ještě včas?