Tančení se Starhawk

Autor: Valpurga <hanaevans@yahoo.co.uk>, Téma: Witchcraft, Zdroj: Bohyně, Vydáno dne: 17. 03. 2004

Příspěvek z fóra na Bohyni, vydaný jako samostatný článek. Se svolením Valpi převzato ze stránek Bohyně a doplněno o háčky a čárky.

Někdo se mi zmínil, že na fóru se nemají psát dlouhé zprávy, protože to lidí nebaví číst. A navíc se to po čase ztratí z dohledu. A tak když jsem si dneska pročítala starou zprávu o Starhawk, řekla jsem si, že je škoda ztratit to z dohledu. Tak pro ty, kdo by to chtěli mít pod dohledem.

Autor/ka, Author:Valpurga (213.1.6.18)
Název, Subject: "Drž se mě za loket," řekla mi Starhawk a vykročila kostelem do Spirály
Tue, Jul 25 2000 at 10:14 pm

Okamžitá magie

Děcka, (řekla jsem, protože su z Brna!), !!!!, já viděla, slyšela a dokonce držela za ruku živou Starhawk!!! Věřili byste tomu??? V pondělí 24/7 v 19.00 v kostele sv. Jamese v Londýně.

Takže k příhodě o tom, jak jsem se přiblížila té legendární ženské na vzdálenost kratší, než by se mi kdy zdálo v těch nejrozjitřenějších snech.

Napřed jsem "náhodou" objevila tadytohle oznámení o přednášce v kostele sv. Jamese v Londýně (Alternatives):

Magie, Vize a Akce
Starhawk

Spiritualita orientovaná na Zemi nás učí, že Země je živá bytost a všechen život je propojen. Praxe magie nás vede ve shromažďování osobní síly. Jak obrátíme takovou sílu v moc ve světě v širším slova smyslu? Jak předěláme naši společnost, aby odrážela hodnoty, které slouží životu? Kde najdeme odvahu pustit se do akce a jak si udržíme svou vizi v situacích velkého napětí? Starhawk ukáže, jak nám trans, meditace, chanting, bubnování a tanec mohou pomoci vidět svět, který chceme vytvořit a najít sílu učinit naši vizi skutečností.

Starhawk je mírová aktivistka a vedoucí osobnost ve feministické spiritualitě a ekofeministických hnutích v Evropě a Americe.

"~~~~ Weave and spin, weave and spin, this is how our work begin, mend and heal, mend and heal, take the dream and make it real....~~~~"
(Tkej a přeď, tkej a přeď, takhle začíná naše práce, spravuj a léč, spravuj a léč, vezmi sen a učiň jej skutečností!)

...Pak jsem zjistila, že "náhodou" se tahle přednáška odehrává večer toho dne, co do Londýna "náhodou" přiletím po workshopu tantry z České Republiky. Věci se nemohly lépe sesumírovat. A tak jsem onoho večera náhle se svým partnerem Johnem a dalším kamarádem Johnem vstoupila do toho zvláštního kostela, který je fyzicky i myšlenkově otevřený dalším směrům, směřujícím k tomu jedinému, a koupila si vstupenku na přednášku téhle světoznámé čarodějky, která, chcete-li, mi dala ten prvopočáteční impuls k těmto stránkám (a nejen jim)(aniž by o tom, samozřejmě, ždibíčkem něco tušila)!

Kostel se začínal pozvolna zaplňovat a já nevěřila svému štěstí, že v 2. lavici vpředu bylo ještě pořád volno. Hned jsme tam naběhli, já naši výpravu vedla s roztávajícím (nevím, co to znamená, ale vím, co se tím snažím říci) výkřikem: Ježišmarjá, poďme sem, jo, já jí chci bejt co nejblíž to jde!

No a najednou tam byla. Objevila se náhle po straně a sedla si do křesla, kde čekala, až chlápek, co ji uváděl, skončí. Dýchala trochu těžce a nervózně, těžce snad proto, že sama byla, jak se anglicky říká, veliká žena. Hodně veliká. Tělem, duchem i oblečením, které svou bohémskou rozevlátostí připomínalo šedé a různé batiko - ručně barvená andělská křídla, mi připomínala největší ženu, kterou jsem kdysi znala v Brně, kde jsem krátce pracovala v Divadle na Provázku: autorku divadelních her Trudu. K té jsem kdysi cítila úctu i strach a nikdy se ji neodvážila postavit svou nepatrnou osobnost do cesty (já vím, pohrává si to tu s dvojsmyslností, ale neúmyslně).

Teď, když jsem si uvědomila, že se dívám na Starhawk, legendu a přece ženu, která vyzařovala tolik prosté obyčejnosti, klidu, bytí v přítomné chvíli, a neokázalé vnitřní autority, cítila jsem sympatie, touhu po tom, poznat ji blíže, pocit dávné známosti a strachu ani kapičku.

Ten chlápek, co Starhawk uváděl, nám řekl, že zvykem na Alternatives jsou před přednáškou 3 věci a jednou z nich bylo 5 minut ticha/ meditace/introspekce, zkrátka čas na přesunutí se z rozrušení mysli zaneprázdněné denním stresem do klidu a otevřenosti k tomu, co chce přednášející sdělit.

To ticho bylo majestátní. Síla se opravdu dala krájet. Když sem tam nějaký zastrčený hlásek v koutě zakašlal, kašlání se nešlo celým kostelem. (Vím to, protože já byla jedním z těch, co se rdousili ve snaze to energii nabité ticho nenarušit. Marně. Kucky mi unikly, ale tak nějak se staly součástí atmosféry a vyvanuly, jako by se nic nedělo.)

Když jsem se však ponořila do hloubi toho ticha uvnitř, plachtila jsem blahem naplněným široširým prostorem. Za nějakou chvíli se přihodilo, že se ten prostor sám od sebe a bez jakéhokoliv mého vědomého přičinění začal čímsi naplňovat. Čímsi, co jsem brzy identifikovala jako temný prostor, snad někde večer venku kolem ohně, a tam množství nezřetelných lidí tančilo kolem dokola, rozhodně to bylo do kruhu... Co mi bylo jasné, bylo, že ty tance vedla Starhawk a já tančila s ní, dokonce mě jakýmsi způsobem iniciovala, věděla jsem, že: "s ní povedu rituál Bohyně a budu jedna z jejích kněžek".

Hm, to je troufalé a neskromné myšlení, pomýšlelo si jedno oddělení mě hlavy. Na to druhé odpovědělo, ale na to už je Hanka teď zvyklá, taky měla takovéhle chtivé vidiny na své první tantře a vidíš, stala se učitelovou partnerkou a je "kněžkou" tantry. No jo, zabručelo to první, tak holt asi možná jednou za dva tři roky s tou Starhawk tančit bude. Možná by si mohla pozdějš udělat nějakej kněžkovskej kurz nebo tak, ne?

Ta druhá se nad tím jenom pousmála a obě zmlkly.

Starhawk si pak konečně vzala slovo a svým měkkým americkým akcentem, který mi u duchovních učitelů vždycky vezme dech - ale opravdu dobrej učitel přece nemůže mít americkej akcent, i když vím, že je to Američan/ka! - nám povídala přesně o tom, co inzerát přednášky sliboval: jak spiritualita je opravdová, jenom když se převede do akce a žije se. Provedla nás silnou, ač jednoduchou meditací, která začala tím, že jsme se všichni nechali od sousedů ohledat, aby jsme zjistili, kde bylo naše oblečení vyrobeno. Pak jsme museli zvedat ruce, když Starhawk vyvolávala různé země: Taiwan, UK, Indie, China... Já měla své milované červené sametové šaty, koupené v sekáči. Teprve teď jsem objevila, že byly vyrobené v Macau. To je kde?! Moudrý John mi odpověděl, že prý část Hong Kongu. Kostel se zaplnil celým světem. Meditace nás pak zavedla zpátky až k tomu člověku, který nás oděv vyrobil. Jak ten člověk žije? Kolik hodin denně pracuje? Jsou její děti, když se večer vrátí z práce domů, v pořádku nebo hladové? Chodí do školy nebo musí samy těžce pracovat? Dívali jsme se vnitřním zrakem na všechny ty detaily, které denně nosíme vepsané do našeho oděvů. Bylo tu pouto, náhle objevené propojení. Meditace nám měla ukázat, že svět je skutečně sítí, propojující veškeré stvoření. Tady jsme pocítili první vlákenko, o kterém většina z nás neměla na vědomé úrovni ani potuchy.

Pak jsme začali posílat energii zpátky tomuto člověku, ať to byl kdokoli.

Po této vizualizaci Starhawk mluvila víceméně teoreticky o čarodějnictví, o vytváření naší reality a o hnutí Bohyně, což je v podstatě spiritualizované západní feministické hnutí. A mezi feminismem a feministickou spiritualitou je opravdu rozdíl. Zda se mi, že typický feminismus se zaměřuje na zrovnoprávnění žen takovým způsobem, kde žena získává právo podobat se muži, být jakoby jeho zrcadlovým odrazem. Hodně feminismu se zdá zaměřovat svou pozornost na odporování mužům a na pokud možno shazování jich tak, jako oni ponižovali nás ženy.

To možná není úplný obrázek, ale je to můj všeobecný dojem z politizovaného feminismu. V čarodějnictví se ženy zaměří samy na sebe a svou vnitřní sílu a na napojení se na Větší Ženský Archetyp, proto, aby vyvážily nerovnováhu, která byla za tisíciletí patriarchátu umělé vytvořena. Tak dávají, skrze vyvolávání potlačených sil a pozitivní potvrzování své vnitřní hodnoty, která byla původně popírána, důraz na vlastní tvořivou plnomoc, kterou využívají k manifestování takových skutečností, které podporují jejich vlastní život oslavující hodnoty.

Zjednodušeně bych to řekla takhle: Zatímco feministky, jak se zdá, bojují proti mužům, aby si vybojovaly právo být milované a přijaté, čarodějnice mají rady sebe samy a svou tvořivou sílu dávají do služby vytvoření lepších zítřků či okamžitého momentu. (Omlouvám se za zevšeobecňování, vím, že věci nejsou černobílé, ale pokouším se tu podchytit jádro pudla - děkuji za vaši shovívavost.)

Starhawk nám nakonec chtěla příkladem ukázat tvůrčí sílu energie ve formě rituálu a tak nás vyzvala, abychom vystoupili z kostelních lavic a vytvořili kruh. Z nějakého důvodu se vedle ní ocitl můj partner John a protože věděl, jak Starhawk obdivuju, signalizoval mi do druhé lavice, abych si vzala jeho místo a tak se držela za ruku jí.

Styděla jsem se si jít zabrat tohle protekční místo, ale nějak se to samo chtělo stát, nikdo neprotestoval a já se náhle ocitla vedle téhle zářivé hvězdy a matky světového čarodějnického hnutí a ona mě vzala pevně za ruku a pokračovala v hlasitém zadávání instrukcí rozrušenému sálu.

Vážně jakobych se propadla do regrese malé holčičky, která obdivně vzhlíží ke své velké mámě. Náhle se mi zmaterializovala má fantazie pohádkového dětství: Má maminka je čarodějnice, žijeme v chaloupce na kuří nožce a k obědu máme každý den smažené muchomůrky. Do čarodějnické školy odlétám každého rána na našem barevném kohoutovi a maminka odchází vařit kouzelné lektvary, které odlévá do skleněných globuli. Po podlaze chaloupky pobíhají neposední skřítkové a skřítčice, vzduchem polétává třpytivý duhový kouzelný prach... Abrakadabra!

Z opojného vytržení mě vytrhl nápěv, který se skupina učila podle Starhawk:

Weave and spin, weave and spin, this is how the world begin, mend and heal, mend and heal, take the dream and make it real!
Tkej a přeď, tkej a přeď, takhle začal svět, spravuj a léč, spravuj a léč, vezmi sen a učiň jej skutečností!

A Starhawk pustila ruku po té druhé straně (Díky Bohu!!) a tak se stala hlavou dlouhatánského hada, který se začal pomalu plazit podél stran kostela. Weave and spin...

Pak jsem byla požádána, abych pustila její ruku, ale chytila se ji místo toho za loket, protože potřebovala bubnovat na svůj africký pestře pomalovaný bubínek. Všechny ty vibrace z "velké matky" proudily přímo do mě a já se dostávala do extáze. V čarodějnictví kněžka zastupuje Bohyni a to nejen symbolicky, ale v rituálním stavu ji nechá do sebe vstupovat a tak se stává Bohyní vtělenou. Jestliže má vize čarodějné holčičky byla regresí, nyní jsem ale skutečně měla příležitost cítit opojnou, radostí prostupující, vládnoucí energii Bohyně, kterou Starhawk svým velkým tělem a duší vyzařovala a naplňovala ji skrze řetěz nadšených lidí celý kostelní prostor...

A nebyla to jenom tahle žena přede mnou, která mě pozvedávala do mého potenciálu, ale cítila jsem také tu ohromnou sílu dlouhého hada za sebou, jehož já byla krkem. Síla jeho svalnatého těla mi dodávala pocitu bohabojné úcty a hrdosti, že jsem tak důležitým článkem jeho páteře.

Had se vinul podél stěn a občas se prosmýkl pod svým vlastním tělem - pod spojenýma rukama lidí v jiném úseku hada, a tak se proplétal a tkal... a vytvářel chaos, který však záhadně fungoval podle jakéhosi mysteriózního řádu... a my nekončili v nerozmotatelných klubcích, nýbrž jsme míchali kouzelnou energii v tomto obřím kotli a tak ji opravdu uváděli do varu.

Starhawk se plynule zastavila na jednom místě v otevřené přední části kostela a začala se otáčet na jednom místě, takže já a několik dalších žen jsme ji obtočily a pak se na nás nabalovali další a velká kosmická spirála nabývala svého mocné symbolického tvaru... Energie byla čím dál hustší, většina z nás se nacházela téměř v tranzu, se širokým úsměvem na tváři, slova chantu už splývala, zamotávala se dohromady, už jsme léčili sny a předly světy a skutečnosti, tkaly spravené začátky....a svět byl rozplizlý, hlavy zamotané a srdce otevřena dokořán, když Starhawk zvedla spojené ruce do výšky a s ní i my ostatní a píseň se změnila v jediný tón vrcholící extáze - Aaaaaaaa.... a ztišila se a my zavřeli oči a pluli ve vnitřních světech, naplněných příslibem plodů těchto bájných chvil.

Po skončení přednášky jsem se zařadila do fronty před Starhawk, která lidem podepisovala své knížky. Já u sebe svou knihu neměla, ale dala jsem ji podepsat jistý úřední dokument, který jsem u sebe měla jako jediný "kus papíru". Když se ujistila, že na sebe beru zodpovědnost za tento čin, napsala mi do dokladu: Buď požehnaná, Starhawk.

Když jsem ji řekla o své snaze popularizovat Hnutí Bohyně a feministickou spiritualitu v České Republice, svěřila se mi, že bude v září se svými přáteli v Praze protestovat proti Měnovému Fondu a že tam také zahajuje výcvik ekoaktivistů. Protože to bylo součástí jejího evropského "turné", kde v Anglii, Německu a dalších zemích také pořádala 14ti denní čarodějnické tábory, přála jsem si, aby někdy v budoucnosti i s tím pokračovala u nás. Věřím, že by se stala právě tak milovanou osobností, jako je v zainteresovaných kruzích Ameriky či západní Evropy.

A tím končí i můj popis tohoto setkání. A kde je okamžitá magie? Tam, kde je vše připraveno a oheň vzplane. V mém případě má vize rituálu v kruzích uprostřed temné noci a "kněžkovství" na sebe vzala okamžitou podobu sblížení s ženou, která bude v mých očích vždycky mít úctu za sen, který učinila pro statisíce lidí skutečností; a podobu cti, které se mi dostalo možností sdílet proudění svaté energie s ní a stovkami dalších žen a mužů, kteří žijí magií, milují kouzlo života a hledají Velkou Matku, která se zjevuje v kapičce rosy právě tak jako v rituální róbě a křišťálové kouli...

A jak si to přeji, tak také buď!
So mote it be!


Vaše Valpurga