Ve srovnání se Zemí je Měsíc velmi klidný, ale má horké tekuté jádro. Vědci z NASA to zjistili díky sadě křemíkových reflektorů, které na Měsíci zanechali američtí astronauti před více než třiceti lety.
Jejich pomocí mohou vědci sledovat velmi přesně tvar Měsíce, který se nepatrně mění, tak jak na Měsíc působí zemská přitažlivost. Tyto deformace jsou důkazem, že jádro musí být pružné, zřejmě v roztaveném stavu. Podle Jamese Williamse z NASA má měsíční jádro průměr asi 640 kilometrů, tedy představuje asi pětinu měsíčního průměru. Williams předpokládá, že jádro Měsíce je složeno buď pouze z roztaveného železa, nebo z roztaveného železa a síry. Dvě japonské sondy Lunar A v roce 2004 a Selen 1 v roce 2005 by se měly na měsíční jádro zaměřit.