Je to neuvěřitelný. Za pár týdnů - v dnech od 29.4. do 2.5.2004 - na statku ve vesnici s pruhovanými dřevěnicemi nedaleko krásného Máchova jezera začíná Festival Bohyně. První, pokud vím, svého druhu v České Republice, osobitý a rozhodně svérázný odraz jiných festivalů a akcí, které jako houby po dešti propukají v různých zemích světa, aby oslavovaly návrat Matky Bohyně, Ženské tváře vesmíru, do našeho povědomí. Můj dávný sen .... a sen mnoha dalších srdcí a duší, a Její sen, obraz, ve kterém si Ona tvoří...
Jak se asi projeví toto snění do naší pozemské roviny, do roviny, která je Jejím královstvím, plným vjemů zraku, sluchu, chuti, hmatu a čichu, plným pocitů, možností, radosti, rozpoznání, touhy, naděje, nadšení, nejistoty, rozbití starých představ, limitů, volby mezi svobodnými možnostmi...jak se asi Bohyně zrodí ze svých plodových vod snění do našich hlínou a temperami zamazaných rukou, skrze naše nadšením rozehřátá těla, skrze kroužící boky břišních tanečnic, skrze překvapení a zvídavost a rozruch a otázky a nastražené uši při Jejích slavnostech, rituálech dávajících formu Jejímu paradigmatu, tak čerstvému, křehoučkému a přece pevně zahnízděnému tlustými tisíciletými kořeny v našem osobním podvědomí, v kolektivním nevědomí, v našich českých krajích.
"Objeví se semínka, která se spontánně otevřela
v ženských srdcích
a divoké netušené možnosti se zjeví ve snech
na druhé straně světa ..."
(Miriam Dyakova, 1995)
...tak mi tvrdí slova kalendáře "We'moon", který mi právě přišel poštou, když píšu tato slova. Namátkou jsem jej otevřela na květnu, abych tam uviděla zářivý obraz"Ženy-Motýla", šamanky přerodu v novou formu. Její nahé tělo je pomalované henou vzory bujaré květeny, veliký oranžový motýl ji vytryskává ze srdce, ze zářící hrudi, její tvář i joni (vulva) jsou zakryté posvátnou maskou zvířecí lebky pomalované dalšími vzory života. Smrt - odumírání starých těsných představ, které už možná neslouží našemu naplnění, které neodpovídají na touhy, deroucí se k povrchu na proudu spodních vod, jde ruku v ruce s narozením, vypuknutím ven z transformativni kukly, zhmotněním nového vhledu, nových dříve jen tušených možnosti, zákoutí a záhybu duše, které byly až doposud svrasklé v mokré tmě pulsující hlubokým tepem Bytí...
O čem to vůbec mluvím? Pro mě osobně Bohyně vždy znamená svobodu vytahovat na světlo vlhké hedvábné vlákenko mé vnitřní pavučiny, která mě pojí k síti světa, dokonce kosmu, ke spojitostem - nikoli odlišnostem - mezi všemi formami stvoření a "roztvořeni". Znamená to třeba vnitřní pohnutí, které mi dýchne na vnitřnosti, když se podívám na hliněný zlomek figurky v muzejní vitríně. Vidím její široké boky, malá, kulatá ňadérka a ruce vztažené k nebi a nepotřebuji se ptát akademiků na jejich měřicími přístroji prokázané názory, jen slyším svou probuzenou buněčnou paměť křičet: Ano, ona uctívá tu samou sílu, jejíž vibrace drnčely mým tělem, když jsem rodila, když jsem se milovala, když jsem v kruhu sester sdílela své ženské příběhy, zapsané do letokruhů mě kostní tkáně, když jsme spolu zpívaly v horké tmě sweatlodge, když jsme navštívily kamenné chrámy Matky Bohyně rozeseté po celé staré Evropě, když jsem tiše kontemplovala bezčasovou látkovou panenku formující se pod mými prsty, když jsem se dívala do očí svému synovi, poté, co jsme se pohádali a pak jsme si spolu odpustili...
Bohyně je pro mě především láska.
Láska, která se ze samé lásky sama sebe zhmotňuje do tisícerých forem od těch nejsubtilnějších po ty nejnemilosrdnější. Jejími tvářemi je celá škála od soucítící světle Kuan Yin po Kalí, pomazané krví (metaforických) setnutých hlav. Láska je pod povrchem všech Jejich zdánlivě neslučitelných forem, projevů a archetypů.
Ptám se sama sebe, co to pro mě znamená. Pravdou je, že Bohyně se mi vždycky strašně špatně vysvětlovala. Je to vnitřní zážitek, osobní, intimní vztah s tou dimenzí života, která je lidská a personifikovaná a myslí neuchopitelná a transpersonální zároveň, která život dává i bere, ale hlavně jej neustále, nezastavitelně mění v cycklických proudech času.
Bohyně je pro mě oslava krásné pomíjivosti na tváři věčného. Její spiritualita se vyznačuje radováním se ze stvoření - ale stvoření, jak dobře známo, podléhá změně, procesu a zkáze. Bohyně říká: Vychutnej každý okamžik! Raduj se z každičké kapičky potu vytrysklé na své kůži. Hluboce nasaj vzduch do svých plic - každým momentem chutná jinak. Ani má tvář nezůstane na chvíli stejná - podívej se dobře na každou z nich, vryj si ji do paměti, ať uvědomí Tvoji duši o svém úkolu, a pak ji pusť a otevři se té další, která se otevírá před Tebou... Kolotoč duše, kaleidoskop jejích tisíce střípků, které nám skládají nádherné obrazy, mapy na cestě k celistvosti.
Užij si svého těla, užij si svého "pytle masa a kosti", daného bezčasé duši jako nádherného svatebního daru ve svazku s touto pozemskou dimenzí... Prozři, že podmínky, které nás poutají a tíha těla jsem Já, všeprozařující Duše, a toužím po tom, být jako taková pochopena, a osvobozena od zášti a nenávisti, která mě za mou schopnost upoutat se ve formu po tisíciletí provázela.. Osvoboď se z tohoto upoutání tím, že jej přijmeš...a zamiluješ si. Že jej pochopíš jako krásný dárek....a oslavíš jej jako takový, dáš mu poctu, která mu právem náleží. Tímto přijmutím a zaradováním se uvolníš ohromnou sílu a radost že života, která tkví v každé Tvé buňce, která prosí o probuzení, o použití, o projevení se navenek.
Uvolni cestu křičící radosti ze života, otevři dveře veselým jezdcům na koloběhu života, setří závoje prachu a pohlédni do zšeřelých pokladnic moudra a síly hluboko uvnitř sebe - uvnitř svých kostí, krvinek, tkání a tělesných staveb, dveří a mostů k síle a vědomí, které jdou daleko za naše doposud poznané možnosti...
Bohyně pro mě znamená nové cesty k mě vlastní celistvosti i úplnosti toho, co mě obklopuje, skrze uctění jejich forem. Otevírá mi nové, překvapivé radosti z rozeznání nekonečnosti toho, co je zdánlivě konečné, aniž bych musela limitovost zatracovat a odvrhovat. Proto, a právě proto, se mi líbí "náboženství", nebo chcete-li, cesta Bohyně. Ta cesta je plná veselí a oslav, ale když přijde čas, i odvahy podívat se do černé, znetvořené tváře stínu, a přijmutí jej se stejnou úctou a vděčností, jako přijímáme lichotivou hostinu světla.
Jak už jsem řekla, Bohyně konec konců rozhodně není jen černobílá, je mezi jinými i archetypem cyklu roku a proměny přírody se všemi jejími jemnými nuancemi a výrazy jejího probuzení, růstu, plodnosti, sklizně, zániku i zimního spánku. V ženském těle se tento fyzicky cyklus odráží ve fázích narození se, dětství, první a každé další menstruace, sexu, porodu, mateřství, zralého ženství, přechodu, fáze, která je s patřičnou úctou v ženské spiritualitě nazývaná "moudrá stařena"a nakonec odložení našeho "pytle masa a kosti" (jak říká krásná knížka, přeložena do češtiny, Dcery Měděné Ženy od Anny Cameronove). Na cestě Bohyně se zastavujeme na každém tomto mezníku času a bereme si jeho naučení k srdci a vzdáváme mu hold rituálem - u roku slavíme jeho svátky jako je např. keltský Beltaine, Samhain, Letní a Zimní rovnodennost atp, u životních období podstupujeme oslavné a transformativni iniciace - rituály přechodu.
Kolik z toho, co nám Bohyně nabízí, můžeme okusit na festivalu? Jen zlomeček, jen ochutnávku. Vždyť my všichni se teprve učíme a nesměle otevíráme Jejím poselstvím a mystériím, skrývaných po tisíciletí pod rouškou zakázaných tajemství, poznání dávno roztříštěnému a roznesenému na kopytech válečných koní.
Musíme se společnými silami zhluboka nadechnout a ponořit se do hloubi vlastního nitra, kde se pod nám známým povrchem skrývá tolik pokladů, tolik moudra, tolik rozvzpomínání, tolik léčení, tolik střípečků neuvěřitelně nádherné mozaiky... Vynášení těchto střípečků na povrch a skládání věčně se vyvíjejícího, proměnlivého obrazu, kde každý střípek nás oslňuje září, spalující veškerý strach a pochyby, je úkolem i dědictvím žen i mužů, protože my všichni, kteří tančíme na Zemi v hávu z masa a kostí, jsme Jejími dětmi.
Datum, na které byl festival stanoven, je v naší zemí známo jako doba původně folklórního zvyku "pálení čarodějnic". Ve stejnou dobu vyznavači přírodních náboženství, jako je např. wicca, oslavují Beltaine, svátek sexuality, síly vnitřního ohně a plodnosti přírody (které je člověk samozřejmě součástí). V jedné či druhé formě se lidé tradičně scházejí na kopcích a veselí se okolo ohně. Jedním z účelu tohoto našeho festivalu je proměnit staré vědomí, ve kterém je ještě potřeba a nevědomá touha čarodějnice ničit a vyjadřovat jejich nepochopení výsměchem, v paradigma, kde čarodějnice rozeznáváme jako zástupkyně a nositelky Ženského Principu, jako Bohyni vědomě sestoupenou do těla, a jejich přijmutí, uvítání, a rozeznání aspektu, který představují, jako žádoucího uvnitř nás samých.
Hana Evansová (Valpurga, www.Bohyně.com)
"Nikdy, nikdy neztratíme cestu ke studni Její Paměti
a síla Jejího živoucího plamene zase vyšlehne ven
Tak jako tráva se tlačí skrze temnou hlínu na sluneční světlo,
tak i my vstanem, protoze žízníme po vodách života,
ke kterým jdeme
Budem zase žit..."
(Never lose our way, chant)
Festival Bohyně 2004
se koná ve Skalce u Doks, Česká Republika
29.4. - 2.5.2004
podrobný program a další informace na
Občanské sdružení NATARAJ
Kontaktní osoba: Helena UNMANI, mobil: +420 777 222 697
Asistentka: +420 777 222 694
Telefon: 487874448
Telefon/fax: 487872940
Skalka u Doks 22, 472 01 Doksy
E-mail: nataraj@seznam.cz
ODKAZY na stránky s touto tématikou:
v češtině:
www.Bohyne.com
Spiritualita orientovaná na Zemi, Bohyni a Ženský princip
zeme.mysteria.cz
Tady najdete mimo jiné i řadu článků z Bohyně, doplněných o diakritiku
www.wiccangarden.com
České stránky o wicce a pohanské víře
v angličtině:
http://www.goddessconference.com
Konference Bohyne ve Velke Britanii
http://www.anncookphotos.co.uk/goddesses.htm
Fotografie z Konference Bohyne v Glastonbury, UK
http://www.goddesscreations.com.au/goddess_conference.htm
Konference Bohyne v Australii
http://www.goddess2000.org
Krasne a obsahle stranky o vsech podobach Bohyne
http://www.artesian-arts.org/monicasjoo.htm
Obrazy svedske malirky Monicy Sjoo, ktera bude pritomna na Festivalu Bohyne CZ
http://inanna.virtualave.net/index1.html
Virtualni chramy bohyni z celeho sveta
http://www.goddesstemple.co.uk/
Novodoby chram Bohyne v Glastonbury, UK
http://www.goddessalive.co.uk
Internetova verze oblibeneho casopisu