Vida, tak další expedice se vydává na cestu. Konečně se snad dozvíme odpověď. Bohužel, pokud je pravdou článek o "Francouzské výpravě", nezbývá mi nic jiného, než hluboký povzdech. Docela bych byl zvědavý, kdo takové nesmysly platí. Kdyby se jen trochu seznámil s realitou, nedal by ani korunu, co korunu, ani kopejku! ! ! Proč se tak mračím? Protože nemám rád blázny. Blázny, kteří se bez sebemenších znalostí vrhají do podniků zaměřených na efekt. Stačilo by se trochu seznámit s koncem poslední doby ledové a hned by věděli, že šance na úspěch hraničí s archeologickým zázrakem. Pokud by to už nebyl zázrak sám.
Co je to vlastně doba ledová? Jak vzniká? Byla tu vždy? . . . . . ? Zajímavé otázky, co? Jaká je odpověď. Jedna z mnoha teorií říká. Po rozpadu tzv. prakontinentu se jednotlivé části prapevniny začaly pozvolna přesunovat a žel, i směrem k pólům. Tento posun do polárních krajů způsobil citlivost na výkyvy množství slunečního záření. Nebudeme se zabývat důvody, proč tomu tak je. Zůstaneme u faktu, že tu má vliv vzájemné postavení Země a Slunce a samozřejmě úroveň sluneční aktivity. Bylo by toho moc. To se začalo odehrávat někdy před 2 až 2, 7 milionu let. Tehdy se začalo na planetě ochlazovat. Zpočátku trvaly doby ledové v průměru 40 000 let. Asi před jedním milionem let se prosadil cyklus, jehož ledová doba trvá v průměru 100 000 let a doba meziledová asi 20 000 let. Pokud o cyklu dob ledových něco víte, tak už tušíte, že vlastně žijeme na sklonku doby meziledové. Poslední doba ledová vrcholila před osmnácti tisíci lety. [Svoboda 2002]. Uvádí se údaj o poklesu hladin světových oceánů o 120 m. Zde bych ještě mohl s článkem o francouzské expedici souhlasit. Ale bohužel, dále už autor tohoto článku jen plácá. Proč? Protože od dob těch osmnácti tisíc let, kdy doba ledová vrcholila se už začalo oteplovat. Ústup ledovců k Severu je datován někam k cca. 15 000 let nazpátek. V Americe se odhaduje, že to bylo o něco později. Před 12 000 lety už se teploty blížily současným hodnotám. A to samozřejmě znamená, že tající ledovce zvedly hladiny oceánů. V době kdy měla být podle legend zničena Atlantis to tedy rozhodně nebylo 120 metrů, ale odhad říká maximálně 20-30 metrů. Vyjímečně se uvádí padesát metrů. Co to znamená takové pozvolné zvyšování hladiny pro možnou ostrovní civilizaci je vám jasné. Minimálně zhoršení životních podmínek a nebál bych se uvažovat i o možném úpadku. Aby bylo ještě hůře, tak v této době dochází k protržení ledovcových jezer na území Severní Ameriky. Zde není zcela jasné jak velká to byla katastrofa. Ale hovoří se o přívalové vlně vysoké desítky metrů. Měla snad dokonce "oběhnout" celý svět. Je to tak rok, možná dva, kdy jsem poslouchal rozhlasový pořad o této katastrofě. Tam tvrdili neskutečné věci. Například průtok vody měl dosáhnout 20 miliónů kubíků za sekundu. Prý to cca. odpovídá sedmi rozvodněným Amazonkám. No nevím, tohle už si nedovedu představit. Stačilo mi těch 5000 kubíků v roce 2002 v Praze. Asi si dovedete představit co umí přívalová vlna. Představte si ostrov, který bude něčím takovým zasažen. Ručím za to, že z něj mnoho nezbude.
Aby bylo ještě hůře, tak tato katastrofa zastavila tzv. oceánský výměník a nastal návrat ledového klimatu. Trval dalších tisíc let. Teprve poté už konečně nastává oteplení. Trvá více méně dodnes a snad, pokud pomineme předpovězenou malou dobu ledovou okolo roku 2030, to vydrží ještě další dva až tři tisíce let.
Tak takhle nějak probíhal závěr poslední doby ledové. Bohužel, pokud si představíte možné archeologické naleziště, je to k pláči. Nejdříve tisíce let pozvolný nárůst mořských hladin. Můžete počítat s ničivým vlivem spodních vod na veškeré stavby. Pak pro změnu dorazí přívalová vlna. A v termínu maximálně desítek let (ale říká se, že to šlo daleko rychleji) se klima opět vrátí do doby ledové. Pak to své naleziště nechte dalších 11 000 let pod slanou vodou a samozřejmě je tato oblast známá výskytem silných mořských proudů. To znamená i nánosů všeho možného. Pokud někdo od francouzské expedice očekává nějaký objev, je mi líto, bude zklamán. To by byl opravdu archeologický zázrak. Nehledě na fakt, že je možný scénář dočasného vynoření Atlantis. To je těch tisíc let zimy. Tam je také možnost, určitého dočasného poklesu moře. Je docela možné, že některá území mohla být dočasně osídlena v pozdějších poledových dobách. To by ovšem znamenalo jen další komplikace s datováním možných nálezů. Bojím se bojím, že na oříšek jménem Atlantis dosud archeologie nemá louskáček.