Strach z přirozenosti

Autor: Aicha <aicha.o@centrum.cz>, Téma: Tantra, Vydáno dne: 14. 08. 2005

Strach z našeho sexuálního, divokého, démonického já je vážné téma pro mnoho z nás. Pokud se rozhodneme přijmout sama sebe, může nám tantra velmi pomoci. Z rozhovorů Johna Hawkena s účastníky dvouletého tantrického výcviku.

Otázka: Ve chvíli, kdy jedna šakti při cvičení začala hodně křičet, jsem měla pocit, jako kdyby křičel ďábel v ní a zalekla jsem se toho.

John: Náboženství nás učí, že naše sexuální energie je démonická. Učí nás, abychom se identifikovali se svým sebeovládáním a s tím socializovaným JÁ, vštípeným nám společností ? abychom byli potichu, abychom byli rozumní, přizpůsobiví. Naše divokost, živost a sexualita pak není částí nás samotných, ale chápeme ji jako démona, který nás čas od času posedne. A tohle je velmi bolestivé.

V Anglii jsem pracoval s jednou klientkou, která tohle cítila po dva roky. Měla pocit, že je posedlá černou magií, byl to pro ni děsivý zážitek. Zažívala to jakoby nebyla sama sebou, jako by to byla nějaká cizí entita, která vstoupila do jejího těla. Moje práce s ní spočívala v tom, že jsem jí pomáhal porozumět tomu, že se jedná o její energii, že je to její sexualita, její moc, její síla a agrese, od které se oddělila a zažívala ji potom jako posednutí.

Takže když jsou lidé hlasití, mocní a živí, tak náš strach může způsobit, že to vnímáme jako něco démonického, třeba jako vymítání ďábla, protože jsme se naučili, že naše sexualita je démonická. Naučili jsme se sexualitu vymítit z našich těl a z našich životů. Děláme to nevědomě, protože to je program naší společnosti. Vědomě můžeme mít jiný postoj, třeba takový, který souvisí s 60-tými léty a se sexuální revolucí, ovšem naše buňky v sobě mají dvoutisíciletou tradici, která je jiná. V každém z nás to sedí daleko hlouběji, než to vědomé. Našim úkolem potom je uvědomit si, že to, co cítíme jako démonické je ztracená část nás samých. Když dokážeme překonat svůj strach, přinese nám to spoustu energie, živosti a potěšení. Nejprve ale můžeme mít pocit, že se jedná o nějaké monstrum nebo démona. Musíme se proto rozhodnout ? budeme se identifikovat se svým socializovaným JÁ, nebo s tím energetickým? Tato socializovaná Já potřebujeme k tomu, abychom mohli fungovat ve společnosti. Když ale ustrneme na této úrovni, tak pociťujeme jakýsi nedostatek a prázdnotu, jako bychom ztratili své hluboké kořeny. Když znovu získáváme svá divoká a přirozená JÁ, neznamená to, že bychom celou dobu museli divoce pobíhat. Znamená to, že máme možnost volby ? můžeme se adaptovat do společnosti, ovšem když jsme v posteli se svými milenci, můžeme tyto masky zanechat stranou a vstoupit do našich hlubších energií. Nebo když stojíme v lese a je krásný, slunečný den a my se rozhodneme, že si chceme sundat oblečení a nazí tančit v trávě a přijde policajt a chytne nás, tak kdo je blázen? Nahý tanečník a nebo policajt? Musíme si vybrat, na které jsme straně.

Podrobnosti o výcviku SkyDancing Tantry
a o kurzech Johna Hawkenav ČR najdete
na stránkách Skydancing Tantra Cz