Ahinsa, Wiccan Rede a "tantrická svoboda"

Autor: JiHo <jiho@jitrnizeme.cz>, Téma: Tantra, Vydáno dne: 29. 07. 2004

Přikázání o neubližování se táhne všemi velkými duchovními naukami světa. Je ale možné ho opravdu striktně dodržovat? Tak třeba "masožravci" ironicky vyčítají vegetariánům, že ubližují rostlinám. Samozřejmě jde vždycky o tu míru, ale kudy se táhne hranice, kterou bychom neměli překračovat?

Říká se, že moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. Krásnou úvahu o Wiccan Rede napsala Lawenta. Já bych se chtěl zamyslet nad svobodu, hlásanou některými západními tantriky.

Tradiční tantra byla sice cestou k osvobození, avšak měla svá pravidla, která se většinou do tantry vyučované na západě nedostala. Proto například Andre Van Lysebeth ve své knize Tantra oprávněně odmítá Oshovu "neotantru" a nazývá ji "ne-tantra". Jeho názor si můžete přečíst zde.

"Absolutní svoboda" propagovaná dnešní "pokrokovou" západní civilizací a hlásaná také mnoha moderními tantriky má mnohá úskalí. Říká se, že se máme vyvarovat "zákona bez lásky" ale také "lásky bez zákona". Na počátku tradičních východních duchovních cest, ať už jógy či tantry, stojí známé přikázání: Ahinsa. Znamená to neubližovat činem, slovem, ani myšlenkou. Traduje se dokonce, že v blízkosti člověka, který uskutečnil dokonalou ahinsu, přestává jakékoliv nepřátelství, například i mezi kočkou a myší.

Jistě, dokud žijeme zde na Zemi, neubližování nikdy nebude absolutní. Stejně tak, jako nebude absolutní ani naše svoboda. Známý Ježíšův výrok: "Co sám nechceš, nedělej druhému" nám ale jasně ukazuje, na čem můžeme stavět.

Asi by se nikomu nelíbilo, když se s někým na něčem dohodne, svoji část dohody splní a ten druhý mu potom vysvětlí, že jemu to vlastně nevyhovuje a že se rozhodl svoji část neplnit. Vždyť na to má právo, může přece změnit názor!

Ano, samozřejmě že každý má právo na změnu názorů, jenže zde přece byla dohoda. Pokud ji odmítneme jednostranně naplnit, nesmíme se divit, když začne fungovat zákon odrazu. Čarodějnice říkají, že "všechno se nám vrací trojnásob, dobré i zlé".

Indiánská nauka Chuluaqui Quodoushka mluví o "severní masce milenců", která představuje potřebu "jasných dohod" ve vztazích. Ať se nám to líbí nebo ne, tak v okamžiku vztahů více lidí jsou jasné dohody potřebné, aby společnost mohla vůbec fungovat. Může se přitom jednat o malou přechodnou komunitu nebo velké a stabilní společenství.

Vlastně se tím vracím zpět k Ježíšovu doporučení, abychom nedělali druhým to, co se nelíbí nám. V Evangeliu esejských je krásné podobenství o přikázáních:
"Na počátku dal Bůh lidem jediné přikázání (miluj). Ale lidé je nebyli schopní dodržovat a tak dostali deset přikázání (desatero). Ale ani ta nebyli schopní dodržovat, takže dostali desetkrát deset přikázání..."

Bohužel, takhle to pokračuje dodnes. Protože naše motivace nevycházejí především z lásky, tak si postupně vymýšlíme stále víc "zákonů" a zdůvodnění, abychom ten jediný zákon dodržovat nemuseli. Jenže být svobodný, to vyžaduje důkladný úklid v nás samotných. Jak to napsala Lawenta - chce to velkou toleranci. A také velkou lásku. Lásku k sobě, lásku ke všem bytostem...

Stará modlitba říká: "Subham astu sarvadžagatam - ať jsou šťastné všechny bytosti!" V tom je celý "Zákon", říká Ježíš. A právě o tom je Ahinsa, Wiccan Rede i "tantrická svoboda".