Nedá mi to a musím mimo každotýdenních rozhlasových komentářů vložit ještě něco navíc. Na jedné stanici pražského metra čtete při jízdě po schodech reklamu, kde nějaká slečna půjde do klubu a dá si tam "prima, cool, sexy, frikulínský osvěžovadlo". A až tam bude tak si s kámošema a kámoškama bude povídat o životě, ale "nebudou nic řešit" protože (říká) "nejsem žádná intoška". Nechme stranou skoro nesrozumitelný jazyk téhle reklamy. Vyrozuměl jsem z té reklamy, že pití tohoto nápoje (jeho název pro jistotu vynechám) je v rozporu s intelektem a nebudu ho radši ani ochutnávat. Nebýt intoš, to se dnes nosí. To prodává limodky a cokoli. - Vzpoměl jsem si na neblahé paměti presidenta Novotného (patřím už pomalu k pamětníkům). Proslavilo ho několik oblíbených slov a výroků. Rád mluvil o "demogracii", oslovoval "zemedělce". Slavný byl také jeho výrok o "skupinkách nezodpovědných intelektuálů".
Vida! Dva systémy, pro které být intelektuiálem je škodlivé. Intoši asi nebrali bolševická hesla tak, jak jim je předkládali a kriticky o nich mysleli. Neberou reklamní slogany, tak jak jim je předkládají. Kriticky o nich myslí.
Zdálo se, že je to jinak. Že po listopadu 1989 někdejší "skupinky nezodpovědných intelektuálů" prosadily svou. Že národ převzal jejich vizi svobodného, kritického myšlení. Že by měli být doma v systému, v němž svobodně soupeří programy a hodnoty. Že by se měli cítit jako ryba ve vodě v jeho svobodné atmosféře.
Bohužel oba systémy, jeden i teoreticky, druhý přinejmenším prakticky staví na vulgární antropologii. Člověk je pro oba především ekonomickým objektem. Uzlíčkem potřeb využitelným pro požadované výkony, k nimž může být hmotně motivován. Hodnoty? Dobro, pravda, krása? Směšné! Pro oba systémy jsou bohužel hodnoty ducha nanejvýš "třešničkou na dortu".
Poučení? Asi žádné. Nedůvěra. Rozkladné působení intelektu. Destrukce s jakýmsi výhledem na rekonstrukci. S malou nadějí, že pro ten nynější systém to nebude znamenat jeho pád, nábrž návrat k jeho, bohdá, dobrým základům.
Ivan Odilo Štampach