Život je láska. Stejně jako láska bolí i hladí. Mění se neustále. Nebude nikdy čekat na náš rozum a chladné úvahy. Bolest samotná je nesmírně iluzorní. Nemusíme ji vpouštět do svého života, pokud přijmeme vše, co nám život nabídne.
Emoce, prožívání emocí a vlastní pochopení ztráty jsou odlišné světy. Bolestivé emoce jsou bolestivými pouze za předpokladu, že je takto pojmenujeme. Emoce samotná je vždy čistá a průzračná. Slzy deroucí se do očí probouzí naší citlivost, chvějící se srdce nám vždy oznamuje, že jsme živí. Mysl má neuvěřitelnou a brutální schopnost potlačit vlastní život. Naše činy, kroky, opatření jsou řízeny strachem a obavami právě z prožívání emocí, které mysl takto nelítostně pojmenuje. Poté se obáváme zamilovat. Přicházíme o to nejcennější, co v tomto životě můžeme prožít.
Lidé se rozcházejí a nesmírně trpí. Obětovali tolik úsilí do samotného vztahu. A najednou byli zrazeni a opuštěni. Pláčou nad sebou samými. Cítí lítost k vlastní osobě, která se může přetavit v hlubokou nenávist nebo zničující depresi. Je to dětinské jednání. Celou dobu budovali sen, do kterého se ten druhý prostě musel vejít. Nikdy se neptali, zda skutečně touží být součástí onoho snu. To je určitý druh vlastnictví. A cesty mají své křižovatky. Neumíme dávat bez podmínek. Naše vroucnost, vstřícnost a něžnost by měla vždy vycházet z nitra nás samotných vyzařováním. Jen proto, že jsme těmito bohatými city naplněni. My ovšem dáváme na oplátku a nasazujeme pouta partnerovi, partnerce. A on, ona se začne dusit, protože vlastní vnitřní hlas intuice je neúprosný. Nakonec my sami pro sebe jsme tou nejdůležitější osobou v celém vesmíru.
Pokud objevíme vlastní, vnitřní svobodu. Pokud objevíme lásku k sobě samotným, poté můžeme rozdávat, vyzařovat. Dříve ne, nemáme co nabídnout. To co nabízíme je kompromis, který ničí vlastní život, jeho šťávu, vzrušení a proměnlivost. Setkají-li se dvě svobodné bytosti, dojde k zázraku. Ke spojení dvou protipólů a vlastní vnitřní energie si nikdy nezevšední. To pouze hloupá mysl, nakrmená okolím, neustále pochybuje a brání iluzornost postavení vlastního ega a integrity. Mysl zabíjí živé bytosti a předkládá neskutečný budoucí svět stagnujícího života. Budoucnost nám nikdy nemůže, ani nedokáže, nic nabídnout. Život ve svém pohybu nás vždy překvapí a cíle, který spočívají v dosažení naprostého bezpečí, nebudou dosaženy. My si máme tuto fyzickou existenci naplno prožít, ne se jí vyhýbat.
Rozchod, ztráta, osamělost je bolestivá zkušenost. Přesto máme neuvěřitelnou kapacitu oddělit vlastní porozumění probíhajícího stavu od čistého prožívání fyzického pocitu. Svírání v hrudi, slzy, bušení srdce je tak živé a čerstvé. Buďme pokornější k vlastním emocím, ony nás učí, ukazují směr a oživují. Protože nakonec my nemůžeme bránit svému milovanému v odchodu, protože jeho vlastní cesta je pro něho samotného nesmírně důležitá a času není nazbyt. Pokud nás urazí, zklame, zavrhne, okrade, je to stále jeho současný stupeň vnímání i citlivosti. On musí jít dál, musí odbočit, stejně jako my. Pouze v totální vnitřní svobodě se rodí láska. Jen ve svobodě. Jinak to není láska, je to něco jiného, umělého a podmíněného.
V hluboké lásce je dosaženo naprostého splynutí s milovanou osobou. Muž se stává ženou a žena mužem. Oba touží po štěstí toho druhého, oba klečí u oltáře Nejvyššího. Darujeme sami sebe a okamžikem odevzdání na sebe samotného zapomeneme. Láska je zrcadlo. Naše vlastní vyzařování nás zpětně naprosto zahltí blažeností. Srdce přebírá vládu, emoce otevírají brány k ráji. Štěstí, po kterém jsme tolik toužili, se stane naší každodenní součástí. Podmínky, obavy, strach, zaniknou, protože již nedokážou nalézt původní osobu, která tak pozorně naslouchala všem těm věcným argumentům.
Pokud máte možnost se zamilovat, tak to udělejte. Nic hlubšího a intenzivnějšího v tomto životě nemůžete prožít. Případná ztráta ve vás zanechá pečeť ochutnaného a úžasného. Protože láska samotná nejsou jednotlivé lidské bytosti, jsme propojeni pupeční šňůrou se Stvořitelem a on tvoří s láskou. Už naše samotná existence je božská. Prostředí kolem nás je neutrální, není zlé ani dobré. Jenom je. Je řekou a mění se.
Objevte poklad nevyčíslitelné hodnoty a budete nesmírně bohatí. Emoce, city a prožitky vás k tomuto pokladu přivedou. Bezvýhradně milujte a sami budete milováni a hýčkání.
Milujte