Král Milinda s ostychem přistoupil k Nágasénovi a pozdravil ho. Nágaséna mu oplatil zdvořilost a choval se mile, čímž si ho naklonil od samého začátku. A Milinda se ujal slova: "Chtěl bys, ctihodný, vést se mnou rozpravu?"
"Rozmlouváš-li jako mudrcové, pak ano; rozmlouváš-li jako vládci, pak nikoliv, velekráli."
"Jak rozmlouvají mudrcové?" otázal se Milinda.
"Při rozpravě je každý z nich střídavě zahnán do úzkých, vymaní se, vysloví námitku, nebo jí sám podlehne, a vyvodí závěrečný důkaz. Každý má střídavě vrch. Mudrcové se pro to nerozhněvají. Tak vedou rozpravu mudrcové."
"A jak vedou rozpravu vládci?"
"Vládci vynesou svůj názor. Odporuje-li někdo, dají ho zmrskat. Tak vedou rozpravu vládci, velekráli."
"Povedu rozpravu jako mudrc, nikoliv jako vládce. Rozmlouvej se mnou zcela volně jako s mnichem, novicem, věřícím nebo služebníkem klášterním. Neobávej se ničeho, ctihodný."
(Otázky Milindovy