Lidový pranostikon na přelomu roku

V polovině třetí prosincové dekády se objevuje velmi známá singularita v podobě vánoční oblevy. Tato klimatická situace má pravděpodobnost výskytu až 70%, tedy dosti vysokou. Je proto samozřejmé, že se objevila i v pranostikách.

• Na Adama a Evu, očekávej oblevu. 24.12.
• Vánoční jih, rozpouští sníh.
• Lepší vánoce třeskuté, nežli tekuté.
• Přejde-li na Boží narození husa po ledě (25.12.) přejde na sv. Matěje po blátě.
• V neděli Božího narození, teplá zima bez prodlení.
• Chodí-li sv. Kateřina po ledě (26.12.) Chodí sv. Štěpán po blátě.
• O mláďátkách den se omlazuje. (28.12.)

Pravděpodobně astronomický chrakter má i poslední pranostika. Ve dnech mezi 28. prosincem až 2. lednem připadá východ slunce na nejdelší čas.

Novoroční zima 29.12 - 3.1.

Po vánoční oblevě, která často přináší takové oteplení, že sníh taje, přichází koncem roku úsek značně mrazivý. Jde o citelné ochlazení v závěru roku, které se objevuje s frekvencí kolem 60 procent a doklady o tomto období lze nalézt v pranostikách.

• O Silvestru papeži snížek si již poleží. (31.12.)
• Jména Ježíš, ke kamnům nejblíž. (5.1.)

Tříkrálové oteplení 4.1 - 6.1.

Ve dnech krátce po Novém roce přichází výrazný teplotní zlom s pravděpodobností výskytu až 75 procent. K tomuto období se váže dosti pranostik, které nemají výlučně podnebný charakter, ale spíše astronomický, kdy si naši předkové začali všímat pozvolna se prodlužujícího dne.

• Na Tři krále měkko máme (6.1.)
• Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o skok dále.
• Již nás mrazy nepoplení, minulo nás Boží křtění.

Pozoruhodné je, že bylo zachyceno i prodloužení dne ve dnech od počátku roku do svátku Tří Králů. Nárůst dne činí v tomto časovém úsek asi 5 minut.

Hyginská zima 7.1. - 14.1.

Toto období patří mezi jedny z nejstudenějších částí roku. Je doložené i tím, že je zahrnuto do tzv. "psích dnů", které se dají rozdělit přibližně na tři výrazné úseky a to na Hyginskou zimu, Prisské oteplení a Fabiánskou zimu. Pranostické doklady jsou velmi výmluvné.

• O svatém Erhartu, zima leze do nártu. (8.1.)
• O sv. Baziliši, zima všudy čiší. (9.1.)
• Na sv. Hygina, pravá zima začíná. (11.1.)
• Sv. Hilarius - vyndej saně, schovej vůz. (14.1.)
• Na sv. Marcela, zima leze do těla. (16.1.)

Pravděpodobnost výskytu této singularity se pohybuje kolem 55 - 60 procent.

Prisské oteplení 15.1. - 18.1.

"Psí dny" bývají zmírněny oblevou, která přichází s pravděpodobností kolem 65 procent , která je podle dominujícícho svatého nazvána Prisské oteplení. Nesmí nás ovšem zmátnout, že pranostika hovoří v mužském rodě, zatímco sv. Priska byla žena.

• Na sv. Priska pod saněmi píská. (18.1.)

Fabiánská zima 19.1. - 29.1.

Tato celkem dlouhá epizoda se dostavuje s pravděpodobností až 65 procent a podle svého patrona sv. Fabiána se v pranostikách objevuje takto:

• Na sv. Kanuta, přicházi zima krutá. (19.1.)
• O sv. Fabiánu, bez kožichu ani ránu. (20.1.)
• O sv. Anežce, od kamen se nechce. (21.1.)
• Na sv. Vincence seď doma u pece. (22.1.)

Je ovšem pozoruhodné, že v tomto tak výrazně studeném klimatickém úseku roku, se objevuje krátké polevení mrazů v časovém úseku 23.1. - 26.1. pro nějž jsou samozřejmě pranostiky doloženy.

• Sv. Tymotyj ledy láme, nemá-li je, nadělá je. (24.1.)
• Na sv. Pavla obrácení, též i zima se promění. (25.1.)

Po této krátké epizodě, přichází opět mrazivé období, trvající až do prvních únorových dnů, kdy Fabiánská zima vrcholí.

• Na sv. Polykarpa, plná sněhu každá škarpa. (26.1.)
• Na saleského Františka, meluzina si často zapíská. (29.1.)

Koncem ledna se dostavují často sněhové vánice doprovázené větrným počasím. Zvláště poslední pranostika tento fakt dobře vystihuje.

Hromniční obleva 30.1. - 4.2.

Hromniční obleva je výrazným singulárním jevem, který přerušuje delší mrazivé období. Snad známější je spíše astronomická pranostika, která mluví o prodlužujím se dni.

• Na Hromnice o hodinu více. (2.2.)

Je tomu skutečně tak. Rozdíl mezi západem slunce na Nový rok a tímto svátkem činí něco kolem 50 minut. Tuto změnu již ovšem postihnout šlo. Podnební pranostiky jsou ovšem častější, ačkoliv ne tak známé:

• Hromnice - jara svíce (2.2.)
• Na Hromnice zima s jarem potkává se.
• Na Hromnice musí skřivan vrznout i kdyby měl zmrznout.
• Na Hromnice skřivánek přes hranice.
• Přejdou Hromnice, konec sanice.
• Na sv. Blažeje, kamínek se ohřeje. 3.2.
• Na sv. Dorotu, rádo teče do botu. 6.2.

Hromniční obleva je velmi výrazná singularita, která má pravděpodobnost výskytu až 75 procent.