Kyvadlo

Autor: Teiresias <@>, Téma: Společnost a vztahy, Vydáno dne: 18. 12. 2004

Důležitým principem na výpravě je kyvadlová povaha emocí. Dobře ji popisuje v jedné ze svých knih ruský psychiatr Vladimír Lévi.

Máme snad v mozku nějaká centra “ráje” a “pekla”, která střídavě přebírají aktivitu. Vědecky se to dá vysvětlit vylučováním tzv. endorfinů, látek způsobujících blaženost. Po velké námaze nebo vypětí endorfiny zaplaví nervový systém a je nám blaženě, po velké radosti se naopak endorfiny vyčerpají a protože žádné nemáme, je nám šedivě, chceme být spíše sami a ani nejlepší hra v nás nevzbudí tu správnou radost.

Naštěstí se to dá nadpracovat dopředu, a to si myslím že je jeden z nejdůležitějších důvodů, proč je nám večer tak dobře, jak se praví už v úvodu tohoto povídání. Po těch nejúnavnějších túrách, kdy jsme se vrátili až za tmy z běžek na chatu, jsou ty nejkrásnější písničky, nejbáječnější hry a máme nejlepší kamarády. Nesmíme to ovšem přehnat až do úplného vyčerpání. To je také jeden z nejpádnějších důvodů, proč se nedoporučuje, aby někdo bez skutečné potřeby zůstával na chatě, když všichni jdou na výpravu. Dva takoví méně zkušení účastníci dokáží někdy rozložit celou skupinu (a někdy i jeden!). Platí tady bohužel pravidlo dr. Plzáka “když se setká jeden naštvaný a jeden spokojený, výsledkem jsou dva naštvaní”.

Kyvadlový princip je taky důvodem, proč se obvykle nevydaří podle očekávání “báječné odpoledne báječných her”. Je to jako dort Pejska a Kočičky, do kterého dali sto dobrých věcí a přesto z toho bylo jen bolení břicha. Takové odpoledne se ovšem dá zorganizovat při respektování tohoto principu, protože fyzická námaha, ba i psychická krásně připravuje organismus na nové endorfiny, takže stačí hry správně rytmizovat. Jak dlouhý je takový cyklus “pekla” a “ráje” je těžko stanovit, protože závisí velmi na věku, zkušenosti, druhu aktivity, očekávání a dalších věcech. Podle mé zkušenosti může být jakýsi orientační údaj asi 2 hodiny.

Vůbec při pobytu v přírodě a mimořádných situacích se mi osvědčilo pravidlo “nikdy nelituj námahy na to udělat si dobře”. Na listím vystlané posteli se vyspíme lépe než na hlíně, ve stanu s rigolky lépe než v kaluži, u ohně je nám večer lépe než jen tak v křoví a stejně tak dobře připravená a zorganizovaná zábava je lepší než pomlouvání spolužáků nebo kolegů.

A ještě jedna skutečnost se mi mnohokrát osvědčila, i když u ní už s endorfinovou teorií nevystačíme. Každý totiž má svou míru radosti a štěstí, a její velikost závisí na mnohém. Jedno je z toho ale zvlášť důležité - kolik kdo investuje do prospěchu a radosti všech, tolik dostane. Jen si všimněte, jak často právě ten, kdo vynakládá všechnu péči na to aby se měl lépe než ostatní, nakonec je z celé výpravy nejotrávenější!

(Pokračování...)