Komentář na komentáře

Autor: Od čtenáře <@>, Téma: Jóga, Zdroj: D. Rýznar, Vydáno dne: 23. 02. 2005

Chtěl jsem napsat komentář na komentáře Nady a Aura, kde vyjadřují své názory na pana Vacka, ale vznikl z toho poněkud delší článek a proto jsem požádal webmastera těchto stránek pana Holuba, aby tento poněkud delší komentář otiskl jako článek. Jestli mi pan Holub vyhoví, to se buď dozvíte nebo nedozvíte. Komentáře obou zmíněných zde pro lepší orientaci uvedu.

Komentář Nady:
Milý pane Vacku, neznám vás, ani vaše učení, žádnou vaši knihu jsem nečetla - ale dovolím si jednu malou poznámku.
Kdosi vás tady srovnával s R. Maharišim, že děláte totéž, co on.
Ani Maharišiho moc neznám, ale jestli byl takový, jak sem tam jsem o něm četla - a srovnám si vedle něho vaše právě napsaná slova - ta osoba, která vás stavěla s ním vedle sebe - se hluboce mýlí.
Berte má slova jako názor nezávislé osoby, která s vámi nikdy nepřišla do styku - a tudíž nejsem nijak osobně ovlivněna - svůj názor si jistě každý udělá sám.
Přeji vše dobré
Eva Nada

Komentář Aura:
Milý pane Vacku, neznám vás ale podle všeho vaše duchovnost bude spíše duc-hovností. Podle mého názoru, duchovního člověka "zrada" jeho ovečky jej nemůže nasrat a rozčílit, ale pouze vyvolat lítost nad člověkem, který se zrady dopustil. je ovšem otázka, zda zradivší to jako zradu vnímá. Vaše rozhořčení je vaše vlastní zrcalo vás samého. Jsem rád, že jsem měl velikou kliku a nepotkal duchovního učitele, jako jste vy.

Nemám tušení, čím a jak jste působil na Dana, že takovýto dopis napsal. Ovládáte manipulativní magii?



Je mi velkou záhadou, jak můžete posuzovat něco nebo někoho, koho (dle vašich vlastních slov) neznáte a s kým jste nepřišli do styku. Z hlediska zdravého rozumu, přeci, to co neznám nemůžu ani správně posoudit ani si na to utvořit správný názor. Pokud mi jde opravdu o to, abych se o dané problematice dozvěděl co nejvíce, abych ji co nejvíce poznal a utvořil si o tom názor, musím ji přece pečlivě prozkoumat. Jenže takové zkoumání do hloubky mnohdy vyžaduje jistou dávku úsilí a svým způsobem i kus oběti, ale do toho se nám většinou nechce, nechceme se namáhat. A proto raději přijmeme názor druhých, byť může být nepravdivý, značně povrchní a zkreslen….
Pana Vacka znám dva roky, jeho knihy studuji prakticky každý den a mnohokrát za rok jsem s ním jak v osobním, tak písemném či telefonickém kontaktu. Duchovní oblast se vším co k ní patří, kterou popisuje ve svých knihách se snažím prozkoumat co nejhlouběji, ne to vše slepě přijmout, ale a to hlavně se přesvědčit na vlastní kůži, že to co píše je pravda. Můžu čestně prohlásit, že za ty dva roky mého zkoumání, jsem se ani jednou nesetkal s něčím co by bylo v rozporu s tím co pan Vacek píše a nejen to, navíc poznávám, že jeho knihy mě vedou opravdu správným směrem. Navíc vždy, když se s panem Vackem setkám zažívám hluboký vnitřní klid a mír….
Ještě k Ramana Mahárišimu, pokud si o něm prostudujete dostupnou literaturu, zjistíte, že svým duchovním působením pomohl mnoha lidem k prozření, lidé v jeho přítomnosti pociťovali hluboký klid a mír a také pro pomoc druhým obětoval svůj soukromý život, kdy takřka po celý den byl k dispozici a ochoten pomoci všem, kteří se k němu obrátili o pomoc, knihy s jeho učením átmavičáry jsou dost dobře známy. Když to co jsem výše popsal porovnám s působením pana Vacka, tak si nemohu nevšimnout velké shody s působením Mahárišiho. Toto nejsou nějaké moje výmysly, ale holá fakta ,která si můžete sami ověřit.
Jasným dokladem toho, jak se může i poměrně vyspělý hledající zmýlit, je dopis od Dana Moravce. Vůbec nesejde na tom, jakým způsobem došlo k otištění tohoto dopisu, jak je toto mnohými vytýkáno, ale sám jeho obsah, kdy Dan zcela jasně a upřímně popisuje jak panu Vackovi ukřivdil, jak hluboce se mýlil. Nebyl toto snad jasný signál pro to, abyste své názory a postoje, vůči panu Vackovi a nám ostatním, pod tíhou tohoto svědectví, pečlivě zvážili a prozkoumali? Proto doporučuji všem, kteří se chtějí dobrat správného názoru ať je to na cokoliv, ať nedají na povrchní názory druhých, ale ať objekt svého zájmu podrobí pečlivému a dlouhému zkoumání, aby se sami a na svou vlastní kůži přesvědčili, jak se věci mají. Proto také dále doporučuji, pokud chcete opravdu zjistit jak je to s učením, které předkládá pan Vacek a jak je to s jeho duchovním působením, aby jste se do tohoto zkoumání pustili sami a vůbec nedali na zprostředkované, nepravdivé a zcela povrchní názory lidí, kteří pana Vacka vůbec neznají, nebo o něm slyšeli jenom z doslechu. Věřte, že to bude ku prospěchu Vám samým a věřte, že pokud budete alespoň trošičku otevření, upřímní a vytrvalí objeví se vám Pravda taková, jaká ve skutečnosti je.
P.S. A vy, kteří pana Vacka a jeho učení dopodrobna, hlouběji a plně neznáte, nechejte si prosím své povrchní a nedostatečné názory pro sebe, nebo alespoň do doby, kdy toto vše pořádně a opravdově prozkoumáte.
D.Rýznar
Poznámka:

Takže jak laskavý čtenář vidí, pan Holub vyhověl a článek je zde k přečetení. ;-)

Dovolil bych si ale poznámku. Flamewar na téma pana Vacka tu probíhá již dlouho a nejsem si jistý, kolik "pozitivna" zatím vytvořil. Jedna velká moudrost praví: Po ovoci poznáte je. Jaké je ovoce, které se nám tu prezentuje? Nepoškozují často image pana Vacka sami jeho žáci tím, jakou reklamu mu dělají?

A ještě doplněk, aby bylo jasno: Eva Nada v diskusi reagovala na tento komentář, vložený pod jménem pana Vacka:

Dan čerpal mou duchovní pomoc snad 8 let. Dokonce měl výsadu, kterou mu mnozí záviděli: docházel i 2x týdně na meditaci u nás doma. Za tuto pomoc se odvděčil tím, že na Jitřní zemi veřejně a velmi indiskrétně očernil mou osobu. Pak poznal svůj omyl a soukromě, aby o tom nikdo nevěděl, se omluvil. Čekal jsem, jestli veřejně napraví, co veřejně způsobil. Když se tak nestalo, uveřejnil jsem jeho dopis. Tím jsem se nedopustil žádné indiskrece. Jestli veřejně někoho očerním, je mojí povinností se stejně veřejně omluvit, když poznám svůj omyl. Zveřejněním Danova dopisu jsem mu také neublížil, právě naopak. Jestli někdo uzná svůj omyl a dokáže se omluvit, je mu to ke cti. Škoda jen, že tak neučinil veřejně.
Pro mé nepřátele je příznačné, že Danovu omluvu neberou. Nestojí jim za zamyšlení. Pouze vyjadřují svou nelibost, že je zradil. Pokřik o mé indiskreci má jen zastřít pravdu, která se jim nelíbí.


Rozhodně nepatřím mezi "nepřátele pana Vacka", nemám k tomu žádný důvod. Občas ale nevěřícně kroutím hlavou a jenom doufám, že se k panu Vackovi informace dostávají kompletní a nezkreslené.

JiHo