Etika jógy

Autor: Převzato <@>, Téma: Jóga, Zdroj: z archivu, Vydáno dne: 24. 05. 2005

Jamy vyjadřují vztah jedince ke společnosti, nijamy vztah jedince k sobě.
(Z archivu)


Platí zde tyto hlavní zásady:

  1. Poznej sám sebe
  2. Chceš-li pomáhat jiným, pomož nejprve sobě
  3. Postoj jogína je bdělost k dění
  4. Změň to, co se dá změnit a příjmi to, co se změnit nedá.
  5. Každá jama musí být splněna na úrovni skutků, mluvy i myšlení.
J a m y

Ahimsa - nenásilí, neubližování

Satja - pravdivost, nelhaní

Astéia - nekradení

Brahmačarja - zdrženlivost, bezžádostivost, čistota

Aparigrama - neulpívání, neuchopování

N i j a m y

Sauča - čistota těla i mysli

Santóša - spokojenost, klid mysli

Tapas - sebekázeň, sebeovládání

Svadhjája - studium moudrosti
Išvara pranidhara - pokora a kontemplace jednoty - tj. oddanost poznání struktury systému a svého zařazení do struktury. Nejvyšší strukturou je vesmír, náš život je určitým příspěvkem do struktury - nepochopím-li svůj vztah ke struktuře, struktura "nepochopí" mne. Nic nesmím dělat jen za sebe!

Doplňující jamy a nijamy

Hriva - nepřipoutanost, pocit osobní svobody vůči čemukoliv (nemyslí se absence vztahu k povinnosti či morálce!)

Sančaja - důslednost, poctivost

Mauna - mlčení ve prospěch vnitřního prostoru, vyprázdnění mysli od slov, aby "nám to došlo samo". Zklidnění slov, myšlenek, emocí.

Štaurijá - vytrvalost

Kšáma - schopnost odpusti (i sobě)

Atheia - nepoznání strachu: i těžkosti považovat za své přátele. Udělal jsem chybu, přijímám "trest".

Hrij - neochota dělat nesprávné věci. V případě rozkazu dát na vědomí!

Maté - vřelý vztah k etickým kódům (opravdové morálce, jejím symbolům...).

Dána - schopnost dávat, zkoumat své pocity, pokud bych měl dát a nechce se mi. Podívat se na sebe z vnějšku a přožít tentopocit. Těžké je dávat když se mi nedostává! Platí i pro psychickou oblast!

Džapa - následné vypuzení zvuku v mantrách, vztah ke zvuku a monotónnímu procesu: mysl se uklidní a stane se "průzračnou". Při monotónní práci vypnout myšlení

Mitahara - regulace příjmu potravy

Vrat - půst

Hama - ohnivá oběť: to, co mám nepatří jen mně, věci kterí ke mně přišly (které vlastním) také odejdou (nevezmu si je do hrobu s sebou, tj. přes oheň pohřební hranice).

Šradha - dobrá důvěra, že když jsme něco začal, dovede mne to k pozitivnímu konci. Je k tomu třeba vnímavost a citlivost. Více srdce, než rozumu. Důležité jsou pohnutky učitele, kterého mám následovat.

Tithijam - pohostinnost vůči hostům: není to povinnost ale vnitřní stav. Hostím-li druhého, hostím i sebe. Všichni lidé jsou univerzální!

Madardžaran - pocit úcty k Absolutnu (vesmíru, Přírodě). Váže se k pochopení pokory.

Tithára - úcta k posvátným místům. Posvátným ve smyslu náboje událostí či osobnosti. Hledat je i brát pouze citem s východiskem pokory.

Parántha - služba druhým

Tušejarádža - spokojenost směrem k okolí

Árjaseva - služba učiteli (ve smyslu jogy)

Dája - cítění vůči druhým jako vůči sobě


Existují různé úrovně měřítek věcí i dění až směrem k nekonečnu! Cílem jogy je vyrovnanost: nic nepřehánět. Každá hůl má dva konce a nesmíme být v extrémech, tj. "na koncích hole". Ve smyslu jogy jsou kategorie dobrý - špatný - ignorant kategoriemi vědomý - nevědomý - zablokovaný.