Výzkum psychedelických látek probíhá už na desítkách pracovišť v celém světě. Nejdále postoupil zřejmě v McLeanově nemocnici Harvardovy univerzity v USA. John Halpern tam nedávno dostal povolení od americké FDA (Food and Drug Administration), aby pacientům s posledním stadiem rakoviny ordinoval psychedelickou látku MDMA všeobecně známou jako extáze. Uvažuje se rovněž o využití LSD jako léku proti krutým migrénám, na které zatím vlastně nic nepůsobí. John Halper není jediný, kdo se tímto výzkumem zabývá. Klinické pokusy s psychedelickými látkami se plánují nebo už probíhají i na dalších místech. Používají se pokusně například k léčbě úzkostných stavů a závislosti na alkoholu. Po několika desetiletích úsilí snad zanedlouho budou lékaři smět užívat psychedelika zcela legálně k léčení. Podle Johna Halperna léčivé vlastnosti psychedelik, které byly dlouho přehlíženy, mohou být pro pacienty velkým přínosem.
Psychedelika způsobují kvalitativní změny vědomí. Zintenzivňují vjemy a někdy vyvolávají halucinace. Proto se jim dříve říkalo halucinogeny. Jsou charakteristická základním efektem -kvalitativní změnou vědomí. Po jejich požití dochází často k výrazným změnám psychiky. Objevují se zrakové a sluchové halucinace, zostřuje se vnímání, může docházet k depersonizaci, člověk se vidí zvenku, tóny jsou někdy vnímány jako barvy nebo se zhmotňují, mění se vnímání času a prostoru. LSD v šedesátých letech minulého století často používali umělci k zesílení vjemů a pro povzbuzení fantazie. Připravuje se z alkaloidů obsažených v námelu. Jeho působení se datuje až do středověku, kdy chléb obsahoval často velké množství námelu, a tím se nyní vysvětlují četná středověká náboženská vidění. Nejde jen o LSD. Podobné účinky mají i další látky. Meskalin, který se získává z mexických kaktusů (peyotl), psilocybin obsažený v mexické houbě Psilocybe mexicanači jiných lysohlávkách a DMT z amazonské ayahuasky, což je základní surovina proslaveného nápoje indiánských šamanů.