Zbytek střechy z domu Vrtalových z Třebomi na Opavsku pořád leží v polích. Mohutný větrný vír ji v neděli nadzvedl a střecha se chvíli vznášela nad vsí. Pak spadla o dvě stě metrů dál. Vršek domu ještě týž den provizorně zakryli hasiči. „Nejnutnější opravy budou stát 50 tisíc korun, které ale musíme teprve sehnat,“ postěžovala si majitelka domu Anna Vrtalová.
Rodina se rozhodla, že se nikam dočasně stěhovat nebude. Rekonstrukci zkusí stihnout za dva týdny. Pojištěna nebyla.Podle starostky Inge Halfarové už se v neděli podařilo uklidit většinu suti, kterou vítr rozmetal po vsi.Ostravští meteorologové včera objeli okolí a nashromáždili svědectví o výjimečném jevu. „Vír pozorovali lidé ve více obcích. Někteří nám nabídli i fotografie. Jen v Třebomi se ale dotkl země a způsobil škody,“ vysvětlil ostravský meteorolog Roman Volný.
Dříve brali Češi tornádo jako exotický jev. V posledních letech však přichází stále více svědectví o něm z různých koutů země.Tornádem vědci nazývají sloup vzduchu rychle rotující kolem své osy, který vzniká v bouřce, když ohřátý vzduch stoupá vzhůru. Viditelný je díky prachu, který nasává. V Česku loni lidé pozorovali podle meteorologů 14 tornád, v roce 2001 dokonce dvacet. Meteorologové těchto ničivých vzdušných vírů sice evidují v posledních pěti letech více než v minulosti, je to však proto, že lidé pozorování tornád častěji hlásí. „Naše země patří v počtu vírů k evropskému průměru,“ řekl Martin Setvák z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.
Většina vírů se držela kolem deseti minut a dosáhla na speciální Fujitově stupnici intenzity pouze stupně F1 (mírné škody). Nejničivější z nich (na stupnici F3, tedy značné škody) postihlo před rokem 9. června Litovel.Nejspíš ještě silnější však byl vír pozorovaný v Posázaví 31. května 2001. Tehdy se však tornádo prohnalo mimo města.Tornádo podle Setváka nelze předpovědět. „Předem určit se dá pouze to, že daný den přijdou bouřky. Právě ty by teoreticky mohly tornáda přinést,“ míní Setvák.