Je snad tantrikem ten, který praktikuje nespočet postupů, nebo ten, který absolvoval některou ze škol, nebo snad ten, který to o sobě prohlašuje? A tak se termín tantra - tantrik dostal i do různých seznamovacích nabídek snad s příslibem, že nositel tohoto titulu dokáže vykatapultovat svého partnera do blažených výšin nějakým královským uměním.
Nevím, kdy se člověk stává skutečným tantrikem-tantričkou, kdy je schopen zasvětit nového adepta do tohoto pro nás zvláštního umění. Ale pokud o sobě prohlásíme, že jsme tantrikem, platí to alespoň přinejmenším pro nás samotné.
Já mohu pouze naslouchat své intuici a použít zkušenosti a znalosti, které jsem načerpal v kursech, při četbě, studiu DVD a vlastní praxí.
Tantra je zejména meditací. Je to nejzákladnější pilíř této cesty. Meditace, která s většími či menšími úspěchy vyřazuje naše myšlení, předpoklady a předsudky. Meditace, která nechává tělo používat vlastní jazyk. Myšlenky musí být zbaveny své naléhavosti, odsuzování, posuzování a očekávání.
A tak asi vznikl i obřad Majthuna, ve kterém si partneři losují dalšího partnera. To může znít velmi vzrušivě, ale nebude to swingers párty. Existuje pouze jediný předpoklad a to je polarita partnerů. To jestli se nám tento partner líbí nebo ne je pro Majthunu naprosto nepodstatné. Nakonec, hlava se tohoto obřadu nezúčastňuje, nemá mít možnost volby a nemá nakonec ani hodnotit prožitou zkušenost. Pouze těla jsou jedinými herci na tomto jevišti a těla, pokud dostanou vlastní prostor k sebevyjádření cestou meditace, se sama projevují svým autentickým způsobem. Ne zbytečně dostávájí často adepti ze západu v tantrických chrámech za partnerky staré a nevzhledné ženy. Ne pro trest, jen z toho důvodu, aby se cvičení a praktikování tantry dělo meditativním způsobem, aby hlava, byť protestuje, nedostala prostor k nesouhlasu a odmítnutí.
Tak cítím smysl tohoto obřadu, naučit se meditovat na odezvy našich tělesných schránek. Protože jinak nám k praktikování tantry stoprocentně stačí pouze jeden partner opačné polarity a těžko za svůj relativně krátký život objevíme celý potenciál opačného pohlaví. Vždyť se říká, že každý člověk je kompletním malým kosmem, obsahuje vše.
Proto každý inzerát typu: Tantrik hledá štíhlou, mladou shakti k tantrickému milování je zástěrkou pro běžný sexuálně orientovaný vztah a tantra je pouze pozlátkem. O co cennější a tantričtější by byl inzerát typu: "Hledám ženu bez ohledu na věk a vzhled, která má upřímnou touhu trpělivě a meditativně objevovat tajemství tantry ".
Tantra je pomalá, nesmírně pomalá. Proto tantra není sexem. Proto i vzrušení je přijímáno jako změna energie. Společně s pokorou ke svému partnerovi a vlastnímu tělu, obdivu k bohyni-bohu opačné polarity, vynecháním odsuzování, pýchy, očekávání vlastního zisku, lze pomalu odkrývat tajemství tantry. A tyto intimní pocity a zkušenosti nejdou nakonec ani předat, neboť komunikace je výsostným nástrojem našeho myšlení a těžko můžeme najít společné styčné plochy v rozdílnosti našich odlišných zkušeností. Jeden bude mluvit o zázraku meditace a druhý o sexu.
Proto soužití "zkušeného tantrika-tantričky" s partnerem, který se tantře doposud nevěnoval, je velmi dlouhý běh. Vyžaduje trpělivost, lásku, pochopení a jemné vedení. Nejde snad o to, že by různé techniky, polohy, prodlužované milování nebylo pro partnera příjemné, ale největším balvanem je určitý naučený stereotyp myšlení. Právě ona meditace, absence naléhavosti, nesmírná pomalost a určitý, až chladný myšlenkový odstup je velmi cizí pro nového milence-milenku. Tantra je jako hodinářská práce.
Pečlivě objevujeme každý centimetr kůže, velmi trpělivě pozorujeme vlastní reakce i reakce partnera. Je to jako by hlava pozorovala s nesmírným zaujetím a zapálením, ale nevyhodnocovala a vznikající mentální postoje jsou naprosto bez cíle, bez účelu. Jako by hlava nebyla součástí těla, pouze velmi nezávislý pozorovatel.
Přirovnal bych to k pozorování západu slunce. Můžeme se radovat z krásy úkazu, najít si nejlepší stanoviště, ale s vlastním sluncem nemůžeme udělat nic. Snažit se dosáhnout pokroku je překážkou. Protože pokrok, dosažení cíle, vyžaduje plánovanou činnost, která podléhá posuzování našeho myšlení. Těla tu cestu znají nesmírně dobře, ale nemůžeme je manipulovat, navigovat a ovládat. Musíme je nechat být vlastnímu procesu.
Rovnice tantra = meditace je snad jedinou cestou, kterou lze použít.
Drtivá většina milenců chce svému milovanému dávat. A dalším balvanem na cestě tantrika je neschopnost, spíše ne-umění totálně přijímat. Hodnotíme svůj výkon, hodnotíme svůj vzhled a předvedené schopnosti. Ptáme se, jak se to tomu druhému líbilo. Zde působí pudové chování, kdy si přejeme svého vyhovujícího partnera udržet a zabezpečit si bezpečné útočiště v liské smečce.
Tantra se tomuto pudovému chování nevěnuje, nevšímá si ho. Tantra má jiné zaměření. Je o spojení ženy a muže v jeden celek, totální prolnutí a vstřebání polarit. A to má vést ke konečnému osvobození, spatření a osídlení ráje zde na zemi.
Tantra přináší svobodu. Svobodu, o které vůbec nevíme jak může být silná a konečná, nemáme s ní zkušenosti. Tantra odebere všem původním významům naléhavý smysl, tantra ukáže hloubku lidství a zaplaví nás štěstím.
Jsem tantrikem?
Na to skutečně nedokážu odpovědět a ani nemám v úmyslu se někdy ptát.