Dobro a zlo

Autor: Převzato <@>, Téma: Witchcraft, Vydáno dne: 22. 09. 2005

...jsou tu od dob, kdy lidstvo začalo "filosoficky" rozeznávat DUALITU. Všechny systémy, které vytvořily jakékoli "náboženství" - ať už primitivních kmenových "bůžků" či různých "spasitelů" typu Osirise, Buddhy či Krista se snaží nějak "vysvětlit" a pochopit, PROČ vlastně existuje ZLO - ať už pod tímto slovem myslí cokoli.

Pověstná DUALITA pronikla dokonce i do jinak "supermaterialistické" filosofie - MARXISMU - přesto, že nosným pilířem této ideologie je naprosté "vypořádání se" s náboženstvím a vůbec s religiniozitou jako "opiem lidstva"...
Na tomto příkladu je vidět naprostá deformace myšlení člověka jako takového.

"Dobro" a "zlo" jsou naprosto abstraktní, bezobsažné pojmy, které svůj "obsah" mohou získat pouze SUBJEKTIVNÍM VNÍMÁNÍM POCITŮ JEDNOTLIVCE. Objektivní, GLOBÁLNÍ či UMIVERZÁLNÍ definice těchto pojmů NEEXISTUJE - a Universum ani skutečná MAGIE nezná DUALITU činů, hmoty ani energií...

A DOBRO a ZLO v pojetí individuálního, fyzicko-mentálního chápání jedince ?

DOBRÉ je pro mne to, co mně a mému Egu přináší pocit slasti a uspokojení - ať už fyzické či mentální...

A ZLO je vše, co mně přináší utrpení či diskomfort - a to bez ohledu na to, že PODNĚTY, které vyvolávají oba stavy, mohou být u jiného SUBJEKTU naprostým opakem...

Sobecké ? Nehumánní ? "Bezbožné"?

Možná ano. Ale JEDINĚ LIDSKÉ A PŘIROZENÉ. Vše ostatní je jen humbuk okolo. Pseudohumanita a pokrytectví, pramenící z frustrací vlastní malosti, bezmocnosti a zbabělosti .

Potřeba rozlišit "dobro" od "zla" v Universu je dílem slabochů a duševních otroků, majících potřebu "sloužit" něčemu "vyššímu", než jsou oni sami. A pokud nic takového "nenajdou" ve fyzickém světě, hledají to ve svých vlastních mozcích...

A také proto - kromě jiného - je tzv. ?ZLO? i psychologický ?stín? osobnosti každého z nás. S ním musíme každý z nás být dříve či později konfrontováni, pokud chceme duchovně růst. Musíme umět pracovat bez jakéhokoli studu nebo vnitřního odporu se svými nejhoršími vlastnostmi, chtíči, dokonce i se sadismem, masochismem a jinými, možná ještě ?horšími? hlubinami své duše, které pokrytecký svět nazývá ?úchylkami?? jinudy totiž cesta nevede.

Tyto věci máme v sobě každý ? ve větší či menší míře. A buď je z nevědomí vytěsníme - a ony získají kontrolu nad námi, nebo s nimi začneme pracovat na vědomé úrovni , kde máme šanci je zvládat. V podvědomí se nacházející obsah naší osobnosti má nesmírný energetický potenciál a pouze v druhém případě máme naději, že pokud ho zvládneme, nedojde k rozbití konzistence naší osobnosti.

.... "Zlo" si je vědomo své úžasné přitažlivosti - když přijde čas, když je jeviště života náležitě připraveno. Potom je "zlo" uvedeno a mysl potlačena. Zlo a strach. Věrní milenci na cestě životem lidských bytostí.

Odmítněte zlo a - bude neustále ve vaší blízkosti, bude vás neustále olizovat chtivým jazykem, bude se s vámi mazlit, bude se těšit. "Zlo" nás miluje a dychtí po naší přítomnosti.

Protože - zlo není zlem. Není tím zlem, jak ho vidíme. Není. Zlo je vzácným nápojem moudrosti. Bude zde do té doby, dokud neotevřeme oči a nepodíváme se hluboko, do temných zřítelnic té rozkošné kamarádky. Je to nesmírně těžké. Je to strašné. Nechceme to, odmítáme, zavíráme oči. Je příjemné, byt něžným, hodným, milostivým, dobrosrdečným člověkem - příjemné a široce akceptovatelné. Ale "zlo" se nedá odstrčit. Je součástí vesmírné hry.

Takto by jsme mohli pokračovat dost dlouho na to, aby jsme konstatovali, že se v UNIVERSU entity ZLA staly věčným souputníkem, ba součástí toho, co nazýváme Bohem ? DOBREM? .

I Crowleyův thelemický řád O.T.O. uvádí svoji filosofii jako egoistickou - tedy ne-zlou - cestu vlastního ?Já?. Thelema i Crowley prosazují demagogické a manipulující jednání osobnosti, na čemž není z pohledu vlastního ega nic odpuzujícího, natož ?špatného?. Mocensky působící člověk se stává výzvou k rozvoji ostatních.

Nelíbí-li se někomu být manipulován, musí rozvinout své síly tak, aby mohl sám manipulovat jinými. Pokud ale z jakýchkoli důvodů neuplatní svoji vnitřní sílu, bude otrokem a potřebuje být ponižován. A ten, který si vybral cestu otroka, zůstane otrokem. Budete-li se k němu chovat uctivě, bude vás nenávidět, za bezohlednost vás bude milovat?

Takto chápané ?Zlo? způsobuje evoluci, která je všeobecně chápána jako ?Dobro?.

Tato filosofie vyrůstá ze známých Nietschových tezí, že nelze donekonečna ustupovat slabým bez reálné hrozby zániku evoluce i lidstva.

ZLÁ SMRT?

Smrt má poslání - zničit vše, co ztratilo smysl. Vše nepotřebné, vše co není součástí plánu existence. Ničí slabé a ztracené životy i životy bez života. Je predátorem v lidském lese. Čistí, řeže a krájí. A nás obklopuje hrůza, hrůza ze smrti a marnosti života.

Universum je TAKÉ smrtí. A my se smrti bojíme - jako by nikdy neměla přijít. Smrt je potřebná. Protože věčný život by byl peklem. Senilní bažinou. Byli bychom zapomenuti. Každá smrt je novým začátkem, novou příležitostí, novým zrozením. Sejmutí nepotřebného, nepravdivého, neužitečného. Smrt je požehnáním života. Je pomocnou rukou, nadějí. Očištěni a poučeni jsme něžně položeni zpět do hmotného světa.

Universum je trpělivé a moudré. Počká. Umí čekat. Nechá své děti dohrát své hry. Protože děti - jsou slepé a ustrašené.

...zpátky ke zlu. Vidíme zlo svýma očima. Naivně se domníváme, že zlo nepatří k Universu, "Bohu", Dobru a Lásce. Patří k Satanovi.

To je nejzoufalejší omyl lidského pokolení. Protože Universum, "Bůh", Láska vlastní vše. Není polovičaté ani impotentní. Impotentní je naše dualita a ztráta komplexního a celistvého vnímání.

Zlo není a nikdy nebylo zlem, tak jak ho vidíme v našem omezeném, dualistickém vnímání. Můžete konat jakékoli skutky, ?dobro? i "zlo", v lidském měřítku hrůzné zločiny nebo naopak nevýslovné sebeobětování se ostatním ? jen pod jednou podmínkou...

...že budete z celé své pravé vůle svého Jáství "bohem i ďáblem" svého Ega v jednotě Universa. Že budete konat vlastní vůlí, s bdělou účastí a plným vědomím následků svých činů.

A to je pro většinu lidstva NEMOŽNÉ.

Protože činy v neexistující dualitě se nesmí prožívat emotivně, ?zlo? ani ?dobro? nesmí Ego naplňovat, těšit a vzrušovat ? ale také nesmí vyprazdňovat, bolet a deprimovat.

Jen málo z lidí má schopnosti ?anděla SMRTI?. Čistit a vyvažovat. Proto tato cesta je pro slabou, emotivně křehkou lidskou bytost nesmírně obtížná. Jen skutečně vyvolení universem jí dokáží projít.

A pokud opravdu neprojdete, nedosáhnete na Universum....

therion666
převzato se souhlasem autora