Reakce na dopis Ing. Jiřího Vacka

Autor: Od čtenáře <@>, Téma: Společnost a vztahy, Vydáno dne: 20. 09. 2005

Máme tu výměnu dopisů mezi panem Vackem a Aurem

Článek z http://www.satguru.cz/article.php?ID=2623  

Milý Auro z Jitřní země!
18.09.2005 - Ing. Jiří Vacek

Vy neumíte nic jiného než sprostě urážet zejména upřímné hledající. Jste sprostý, a proto vidíte vše sprostě. Ve sprostotě nacházíte své potěšení, protože jiné nemáte. Jen otevřete ústa a již smrdíte tím, o čem tak rád a často píšete. To není upřímnost, ale zloba.

Právě proto všichni praví mistři učí, že začátkem každé cesty k Bohu nebo k poznání je očista, pokání. Vaše projevy jsou velmi názorným příkladem, jak je očista nutná. Kdo má mysl plnou nečistot, jako jsou ty, které ukazujete, má jimi zastřený rozum a nemůže pro ně pochopit ani základní duchovní pravdy. O jejich pochopení nerozhoduje chytrost, ale čistota mysli a upřímnost. Již tím, že si ve svém neslušném způsobu vyjadřování libujete, zabraňujete si v jakémkoliv pokroku. Navíc karma vám vše vrátí i s úroky na vaši hlavu. Budete se čvachtat ve vašich vlastních výkalech. Vlastně již teď nic jiného neděláte. Před karmou vás vaše anonymita, za kterou se zbaběle skrýváte, nezachrání.

Je také zajímavé sledovat, jak mnohým účastníkům Jitřní země, kteří jsou přesvědčeni o své vysoké duchovnosti, vaše sprosté projevy nevadí. Naopak mají z nich škodolibou radost. Ukazují tím, kam patří.

Dovoluji si hádat, co bude ve vaší odpovědi: něco kolem konečníku. Možná dokonce něco přímo z něho.

P.S. U vás se zřejmě záliba ve sprostých slovech vyvinula v duševní poruchu, kterou psychiatři znají a dovedou léčit. Vyhledejte je.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Reakce na článek pana Jiřího Vacka
Motto: Děkuji, ó Veliký, že povšimnul sis mne, malinkého.

Pane Jiří Vacku.

To, že jste touto formou na mě reagovat svědčí o tom, že jsem se pravděpodobně dotkl Vašeho bolavého místa, Vaší nejistoty, nedůvěry v to, co učíte a vykládáte svým ovečkám. Cítíte se být na tak vysoké vysotě, že již zřejmě nejste schopen se sehnout a dohlédnout k samému počátku, abyste poznal, co a proč říkám tak, jak říkám.

Zapoměl jste, že nejkrásnější a nejčistší bývá často zabalené a ukryté právě do ohavného, špinavého obalu. Jen ti, kdo mají klid v duši a čistou mysl, jsou schopeni sehnout se a obalu se neštítíce, nejsou jím odpuzováni. Naše existence se skládá nejen z čistoty, ale i ze špíny, které se tolik, zdá se, štítíte. Jedině spojením těchto protipólů v celek můžeme dosáhnout toho, o čem jste si přečetl a o čem jen žvaníte. Nejste žádným světlem, je to jen přání Vašeho EGA jím být. Čím více o toto usilujete, tím více se tomu vzdalujete. Proto potřebujete ujišťování vašich oveček, že jste jejich světlem. Možná světlem jste, ale jen rezavou rozbitou lampou s okoralým knotem, která před zhasnutím skomírá a vrhá strašidelné stíny. I kdybyste vypil krev všech svých oveček (toto je alegorie, ve skutečosti I kdybyste do sebe shltal všechnu energii vašich oveček), nezačne vaše lampa silněji svítit a nezabráníte své smrti. Čeká na nás na každého.

Vyhrožujete mi karmou. Já se své karmy nebojím stejně tak, jako se nebojím fyzické smrti. Je to MOJE karma a do té Vám nic není. Uděláte lépe, budete-li se věnovat vlastní karmě. Já neposuzuji, jak jste na tom, je to Vaše věc.

Rozhodně se neskrývám za žádnou anonymitou, můj nick je dostatečně znám a s mnoha lidmi na Jitřní Zemi i na dalších serverech, kde se vyskytuji, se osobně známe.

Závěrem se Vás chci optat, zda znáte pohádku o králi, který chtěje znát pravdu o svých poddaných, převlékl se do žebráckého šatu a jako žebrák chodil mezi lidem.

Václav Tichota alias auro