Po příjemných dnech Václavského léta přicházejí v první říjnové dekádě se značně vysokou pravděpodobností výskytu (kolem 70 procent), chladné dny. Shodou okolností nastává tato singularita v období setí ozimů, takže v těchto dne bylo počasí našimi předky zvláště bedlivě sledováno.
Posledně uvedená pranostika vyzdvihuje podobnost mezi obdobím "malých ledových mužů" Urbana, Filipa a Bedy v poslední květnové dekádě s klimaticky blízkým obdobím okolo svátků sv. Havla (16.10.), kdy se muselo začít se setím jaří a ozimů.
Přibližně uprostřed tohoto období se objevuje poměrně teplý úsek, který je charakteristický častým výskytem mlh, které signalizují příliv teplejšího vzduchu. Tento úsek, který se ve statistické analýze projevil ve dnech mezi 5.- 8.10. má svůj protějšek v teplém počasí ve Švédsku a v Polsku, kde bývá pojmenován "léto sv. Brigity". V našem prostředí se k tomuto období vztahuje pranostika
Ve dnech mezi 9.- 14.10. nastupuje opět chladné počasí, které je dosti výrazné a může se projevit i mrazíky.
Havelská chladna jsou velmi často střídána kratším úsekem teplejšího počasí. Jeho projev je zvláště výrazný v porovnání s obdobím předešlým, takže není proto žádnou zvláštností, že i naši předkové si této přechodné klimatické situace všimli. Je nazváno podle významného svátku sv. Terezie (15.10.) i když by se spíše hodilo pojmenování podle sv. Lukáše.
V tomto období nastupuje chladnější část měsíce října po relativně teplém počátku. Celý tento úsek byl pojmenován podle svátků Šimona a Judy (28.10.), kdy tento den dosahují teplotní odchylky největšího rozdílu. Objevují se často i mrazíky, ale pro větší část tohoto úseku jsou chrakteristické spíše mlhy s jinovatkou a rovněž i časté mrholení. Tento ráz počasí zachytily pranostiky celkem dost pěkně.
Tomuto ochlazení předchází samozřejmě výrazná výměna vzduchových hmot, která je provázena nástupem cyklonálních front. Změna tlaku pochopitelně vyvolává rychlejší proudění větru, což vede k silně větrnému počasí. Tuto skutečnost dobře odrážejí především kordulské pranostiky.
Konec Šimonských chladen je vystřídán teplým obdobím počátkem listopadu. Tento teplejší úsek zpravidla trvá až do konce první dekády. Vzhledem k tomu, že se tato singularita objevuje v průběhu významného svátku Všech svatých, je nazváno rovněž i "létem Všech svatých".
Poslední pranostika naznačuje, že již při konci tohoto teplejšího úseku může nastat i mrazivé počasí, které avizuje příchod delšího studeného úseku v průběhu měsíce listopadu.
Vyrovnané počasí v předešlém období, bývá střídáno chladnou singularitou martinských a kateřinských poklesů teplot. Teplotní odchylky dosahují největších odchylek právě na svátek sv. Martina (11.11.) a sv. Kateřiny (25.11.), ke kterým se pojí také největší množství pranostik.
Poslední pranostika je zajímavá v tom, že upozorňuje na značnou nestabilitu trvání tohoto období s tím, od kdy je možné očekávat nástup trvalých mrazů. Toto relativně dlouhé období martinsko-kateřinských chladen bývá velmi často přibližně v polovině t.j. mezi 14.- 17.11. přerušeno kratším úsekem oteplení.
Nástupy mrazů na počátku třetí listopadové dekády jsou přerušovány s pravděpodobností výskytu až 65 procent teplejším úsekem, které je nazváno Klementské otepelní.
Závěr martinsko-kateřinského obodobí je zcela pod vlivem vpádu mrazivého počasí, které přichází s pravděpodobností až 70 procent. Protože se dostavuje okolo svátku sv. Kateřiny, je také množství pranostik zaměřeno na tento svátek.
Kateřinská chladna jsou koncem listopadu přerušena výraznou singularitou, která se dostavuje pozoruhodně přesně v podobě mírného oteplení. Je pochopitelné, že taková změna počasí nemohla uniknout našim předkům, kteří klima sledovali především z praktických důvodů obzvlášť pečlivě.
Rovněž i v tomto případě připouští poslední pranostika možnost nástupu mrazivého počasí i když předešlá ukazuje na déšť.
Kateřinská chladna jsou koncem listopadu přerušena výraznou singularitou, která se dostavuje pozoruhodně přesně v podobě mírného oteplení. Je pochopitelné, že taková změna počasí nemohla uniknout našim předkům, kteří klima sledovali především z praktických důvodů obzvlášť pečlivě.
Rovněž i v tomto případě připouští poslední pranostika možnost nástupu mrazivého počasí i když předešlá ukazuje na déšť.
Od konce první prosincové dekády až do počátku třetí, nastává skutečné zimní počasí se sněžením i s častými mrazy. Mimo tento výrazně klimatický charakter se v lidové slovesnosti objevuje rovněž i podtext astronomický, především v luciánských pranostikách.
Astronomický postřeh ohledně západu slunce je v luciánských pranostikách pozoruhodný. Ve dnech mezi 8. až 15. prosincem zapadá slunce v 15:58, avšak východy se protahují.