Stoupá teplota oceánů
Ze studie zveřejněné 16. září 2005 v časopise Science vyplývá, že od poloviny 70. let byl zaznamenán vzestup povrchových teplot oceánů na celém světě od 0,5 do 1 stupně Fahrenheita. Současně se zvýšila frekvence výskytu nejsilnějších tropických cyklón. "V 70. letech se ročně na celém světě objevilo v průměru asi 10 cyklón 4 a 5 kategorie. Od roku 1990 se počet cyklón 4 a 5 kategorie globálně téměř zdvojnásobil na 18 ročně," konstatoval vedoucí výzkumného týmu profesor Peter Webster z Technologického institutu v Georgii (Georgia Institute of Technology). V 70. letech tvořily bouře 4 a 5 kategorie zhruba 20 procent z celkového množství hurikánů, v posledním desetiletí to bylo už 35 procent.
Proudění vzduchu dosahuje u hurikánů 4 kategorie rychlosti 210–249 kilometrů za hodinu (59-69 m/s), u hurikánů 5 kategorie má vítr rychlost nejméně 250 km/hod (70 m/s). Katrina s rychlostí větru až 282 km/hod způsobila obrovské škody (odhadované na 125 miliard dolarů) a stala se tak jedním z nejničivějších hurikánů v novodobé historii.V prostoru Atlantského oceánu se počet hurikánů obou nejvyšších kategorií od poloviny 70. let zvýšil o 56 procent. Navýšení počtu, intenzity a doby trvání bouří je zřetelné především od roku 1995. V posledním desetiletí se v Atlantiku zvýšil rovněž celkový počet hurikánů a to z průměrných 6 až 7 na 8 až 9 ročně. Na jiných místech planety se oproti tomu četnost tropických cyklón snížila. Autoři studie jsou obezřetní při definování příčin vzestupného trendu silných bouří. Na jednu stranu připouštějí, že vývoj odpovídá prognózám klimatických změn. Na druhou stranu není podle nich jednoduché stanovit přímou úměru mezi člověkem, globálním oteplováním, zvyšováním teplot mořské vody a intenzitou hurikánů. Souvislost je nicméně vysoce pravděpodobná. Rozhodně je nutné provést celou řadu dalších výzkumů.
Doposud například nebyla dostatečně objasněna role hurikánů v regulaci tepelné bilance atmosféry a oceánu. Odborníci z NCAR se nyní soustřeďují na počítačové experimenty simulující vznik a vývoj cyklón. Profesor Webster vyjádřil přesvědčení, že bez lepšího porozumění fenoménu tropických bouří budou veškeré předpovědi jejich počtu a intenzity pouze statistickými extrapolacemi.
Počet tropických cyklón 4 a 5 kategorie podle oceánů
| oceán | 1970-1989 | 1990-2004 |
| Tichý oceán (východ) | 36 | 49 |
| Tichý oceán (západ) | 85 | 116 |
| Tichý oceán (jihozápad) | 10 | 22 |
| Atlantský oceán (sever) | 16 | 25 |
| Indický oceán (sever) | 1 | 7 |
| Indický oceán (jih) | 23 | 50 |
| CELKEM | 171 | 269 |
Taje arktická ledová pokrývka
Klimatické změny na severní polokouli už překročily kritickou hranici. V Arktidě nastala nezvratná fáze oteplování, která urychlí úbytek polárního ledu a definitivně naruší stabilitu podnebí. Tvrdí to vědci z amerického národního datového centra při univerzitě v Coloradu (National Snow and Ice Data Centre at Colorado University, NSIDC). NSIDC se od roku 1978 specializuje na shromažďování a analýzu údajů o kryosféře. (Kryosféra je dlouhodobě zmrzlou částí zemské kůry a hydrosféry.) Ze satelitních údajů z letošního srpna se vědcům zatajil dech. Rozloha mořského ledu v Arktidě poklesla o rekordních 18,2 procenta pod dlouhodobý průměr. Jak připomíná Mark Serreze z NSIDC, tání ledu v Severním ledovém oceánu a přilehlých mořích se začalo zrychlovat před 4 lety. Za normálních podmínek pokrýval led v září, kdy je jeho ztráta největší, plochu o velikosti 2,4 milionu čtverečních mil. K zásadnímu přelomu došlo v září 2002, kdy se ledová plocha zmenšila na 2 miliony čtverečních mil (16 procent pod průměr). V každém následujícím roce byl úbytek ještě výraznější.
Minulou zimu se ledová vrstva poprvé nestačila z velké části obnovit. O všechen svůj led by Arktida mohla podle aktualizovaných prognóz přijít do roku 2020. Nejpozději do roku 2070. Alarmující údaje přesvědčily výzkumníky tom, že ztrátě arktického mořského ledu a pevninského ledového příkrovu v Grónsku nelze zabránit. Mořský led odráží až 80 procent slunečních paprsků. Jenomže v důsledku tání přibývá plocha s tmavším povrchem a ta akumuluje stále více slunečního tepla. Proto se tání ledovců zrychluje. Za daného stavu už neexistuje síla, která by tento proces mohla zastavit. To, co se děje za polárním kruhem, bude mít fatální důsledky pro fungování oceánských proudů a světového klimatického systému. Díky ledu bylo podnebí po tisíce let relativně stabilní. Po jeho rozpuštění se povětrnostní podmínky na celé severní polokouli radikálně změní. Počasí bude mnohem proměnlivější a extrémnější než v současné době. Častá a dlouhodobá sucha v Evropě se budou střídat s velmi ničivými povodněmi. A aby toho nebylo málo, po roztátí ledu v Grónsku stoupne mořská hladina o 6 až 7 metrů. Velké pobřežní části pevnin zmizí pod hladinou moře. Svět tak, jak ho známe dnes, přestane existovat.
Rekordní sucho v povodí Amazonky
Hladina druhé nejdelší světové řeky poklesla na nejnižší hodnotu od počátku měření. Řada úseků je nesplavná. Města podél toku vyhlásila stav ohrožení.
Biodiverzita na Zemi je ohrožena
Globální oteplování bude mít zničující dopad na biodiverzitu planety Země. Podle nové studie vypracované britským Ministerstvem pro životní prostředí, výživu a venkov (Department for Environment Food and Rural Affairs, DEFRA) jsou rychlým průběhem klimatických změn ohroženy tisíce druhů zvířat. Mezi první vyhynulé druhy se zařadila ropucha zlatá (Bufo periglenes). Zpráva byla zveřejněna na úvod odborné konference ve skotském Aviemore.