Duchovní symbol Vánoc – narozený Ježíš Nazaretský se opět ocitl v ohrožení. Co se nepodařilo komunistickým ideologům pomocí ruského Dědy Mráze s červeným nosem, dnes se může podařit západnímu Santa Clausovi. Tato „poameričtěná“ vánoční figurka s neodmyslitelným červeným kabátcem a sobím spřežením totiž tradiční křesťanské pojetí stále více vytlačuje z našeho povědomí.
Postava Santa Clause se začala formovat zhruba od 10. století, především v zemích se západokřesťanskou kulturou. Jedná se vlastně o anglosaské pojetí svatého Mikuláše (270 – 343 n.l.) – biskupa z maloasijského městečka Myra (dnešní Turecko), který představoval vzor ctností a příkladného života. Svatý Mikuláš proslul především jako světec, jehož život byl podle legend a dochovaných obrazů (ikon) plný zázračných skutků, včetně vzkříšení několika mrtvých. Zpočátku byl svatý Mikuláš uctíván pouze ve východních křesťanských církvích, po 10. století se jeho kult uchytil i v západních zemích. Ve Francii vystupuje jako Noël (Vánoce), u nás si jeho svátek připomínáme 6. prosince.
Dějiny píší vítězové a mocní tohoto světa a tak možná oslavujeme ne tak úplně příkladného hrdinu. Svatý Mikuláš vstoupil do historie totiž také jako horlivý bijec pohanů a dalších představitelů jiné než ortodoxní víry. Podrobnější záznamy o jeho nesmiřitelných tažení proti „nevěřícím“ a pronásledování stoupenců přírodních kultů (wicca) bohužel zmizely, ale s určitostí víme o jeho účasti na ničení pohanských chrámů. Svatému Mikuláši je v této souvislosti připisováno zničení Artemidina chrámu v Efesu – jednoho ze sedmi divů světa. Přírodní bohyně Artemis (latinsky Diana) byla uctívána 6. prosince – v den jejího narození. Ve snaze zastínit tento oblíbený pohanský svátek, byl proto právě tento den zvolen jako oslava života svatého Mikuláše (údajně podle dne jeho úmrtí).
Pro mnohé bude asi velkým překvapením, kdo se zasloužil o konečnou populární podobu Santa Clause. Nebyl to nikdo jiný než společnost Coca-Cola, která na začátku třicátých let minulého století, v době velké hospodářské krize, přišla ve Spojených státech s originálním nápadem, jak zvýšit prodej svých nápojů. V rámci rozsáhlé reklamní kampaně převlékla své pracovně nevytížené zaměstnance za Santa Clause v červenobílých firemních barvách. Do té doby barevně nejednotné pojetí vánočního Santa Clause tak dostalo zcela novou podobu, která s úspěchem přežívá dodnes.
Myslím, že není zcela od věci připomenout, že červená je především barvou výstražnou. Kromě bolesti a utrpení symbolizuje také pekelné sféry a hmotné otěže. Červenými praporci se oháněli jak komunisté, tak fašisté. Dnes nadnárodní společnost Coca-Cola se proslavila limonádou obsahující kokain, později nahrazený jinou zákeřnou drogou – cukrem. Jako by se pomalu uzavírala určitá skrytá paralela, naznačená před dvěma tisíci lety: Ježíš Kristus jako spasitel světa a Syn Boží, je oděn v bílé roucho potřísněné rudou krví…