1. Myšlení je mentální činností, bytí není mentální činností. Když zkoumáme: "Kdo myslí?", myšlení se zastaví. Když myšlenky přestanou, máte pochybnosti o vaší existenci, zda jste "Já Jsem"? Přebývat ve vaší vlastní existenci, která svítí jako "Já jsem", jako zdroj, ze kterého všechny myšlenky vystupují, to je stavem přebývání Sama v Sobě. Proto takto přebývejte.
2. Ten, co myslí, je duše, džíva. Ten, který existuje jako "Já Jsem", bez jediné myšlenky, je Bůh. Když myslící s velkou láskou myslí na to, co existuje pouze jako "Já Jsem", pak tato k Sama Sobě stočená myšlenka se stane Vědomím, oproštěným od myšlenek, a to zničí všechny myšlenky. Když myslící zhyne spolu se všemi svými myšlenkami, pak zůstává svítící stav přebývání "Já Jsem", což je stavem spojení se Šivou, Bohem.
3. Kdo si myslí "já jsem ten a ten", ten je pouhou myšlenkou, jako jiná myšlenka. Ale ze všech myšlenek myšlenka "já jsem ten a ten" - je jediná první. Duše, která myslí "já jsem ten a ten" je pouze odrazem našeho skutečného Já. Duše, která myslí "já jsem ten a ten" je pouhým zrcadlením našeho pravého Já átmanu. Když přebýváme a svítíme jako náš átman, pak se myšlenka "já jsem ten a ten" neprojeví.
4. V bezesném spánku myšlenka "já jsem ten a ten" vůbec neexistuje. Také v pravém stavu poznání Sebe Sama myšlenka "já jsem ten a ten" také neexistuje. Avšak ve stavech bdění a snění, které vznikají mezi temnotou spánku a čistým světlem poznání Sebe Sama se zdá, že myšlenka "já jsem toto tělo" vystoupí a zase zaniká. Proto toto omezené já není skutečné, je to pouhá myšlenka.
5. Prospívání "já" znamená prospívání bídy. Ono "já" je to, co se nazývá egem. Toto ego - já vzniká a prospívá, protože neprovádíme sebezkoumání. Když zkoumáme "Kdo je ono já?" a přitom bedlivě zkoumáme pocit "já", aniž bychom si všímali doplnění "toho a toho", s kterým bývá smíchán, pak onen doplněk zmizí, protože opravdovou existenci postrádá.
6. Druhé a třetí osoby, tj. poznávané objekty, žijí pouze na základě první osoby poznávajícího subjektu, který je jejich kořenem. Když mysl, která neustále kolísá, jelikož si všímá druhých a třetích osob, se stočí dovnitř a zpozorní k první osobě, která vystupuje jako "já jsem ten a ten", pak přídavek "ten a ten" přestane existovat a átman, který vždy existuje jako "Já Jsem" začne spontánně svítit. Átman, který je nezničitelným základem první osoby, ten jedině je pravým poznáním (džňánou).
7. Myslet na druhé a třetí osoby je nerozumností, protože pozorností k druhým a třetím osobám vyvstane a naroste mentální aktivita. Když však věnujeme pozornost první osobě, pak tím provádíme sebevraždu našeho ega, protože samotným zkoumáním první osoby ego samo od sebe zmírá.
8. Je čirou nevědomostí věnovat pozornost druhým a třetím osobám, namísto abychom ji stočili a věnovali ji "já", pocitu první osoby, který vždy každý zažívá. Když se zeptáte, zda není pozornost věnovaná egu pozorností, která je také založená na nevědomosti, a proč bychom si toho tedy měli všímat, pak vyslechněte následující:
9. Proč je ego zničeno, když ho zkoumáme pomocí "Kdo jsem já?"? Protože já myšlenka je odraženým paprskem uvědomování Sebe Sama a proto na rozdíl od jiných myšlenek, které postrádají spojení s Vědomím, je tato přímo spojena se svým zdrojem. Proto, když se naše pozornost hlouběji a hlouběji noří sledováním odraženého paprsku "Já", délka tohoto odraženého paprsku se bude krátit, až se nakonec scvrkne v nic. Když ztotožnění s egem "já jsem ten a ten" tímto zmizí, pak vědomí, které bude svítit jako "Já jsem Já" - představuje pravé poznání átmanu.
10. Nemyslete ve smyslu "to musím jedině já udělat". Nic není vámi činěno, protože vy prostě ničím nejste. Když budete tuto pravdu znát hned od začátku, pak zcela odpadne vaše vystupování "já jsem konající" a všechny činnosti nastanou samy od sebe a vy zůstanete v neměnném míru.
11. Když budeme zkoumat "Co je realitou, která vždy existuje?", pak zjistíme, že na tomto světě není nic skutečné. Jelikož jedině átman je skutečný, nechť mentálně zamítneme všechno jiné a neotřesitelně přebývejme jako ona Skutečnost, která zůstává svítit jako jediné "Já Jsem". Toto je jediná služba, kterou nám uložil Pán Ramana, který stále přebývá jako věčný átman.
Pozn.: Šrí Bhagaván říká ve verši 29 Upadéša Undijar (Upadéša Sáram): "Přebývat v tomto stavu, když jsme dosáhli svrchovaného blaha, které je oproštěné od nesvobody i osvobození, to představuje přebývání ve službě Bohu".