Věštění pomocí řebříčkových stonků

Autor: Ukázka z knihy <@>, Téma: Sebepoznání, Vydáno dne: 19. 10. 2006

Přinášíme vám popis tradiční metody orákula I-tingu s použitím stonků řebříčku. Tato starobylá technika je dosti složitá a text je poněkud těžkopádný...
Takže pokud by někdo měl k dispozici srozumitelnější návod, rádi jej zveřejníme.

K věštbě je používáno celkem 50 stonků řebříčku. Jeden stonek se zastrčí stranou a více nepřichází v úvahu. Zbytek 49 se rozdělí na dvě hromádky, načež se z pravé hromádky vezme  jeden stonek a zastrčí se mezi prsteník a malíček levé ruky. Pak  vezmeme levou hromádku stonků do levé ruky a pravou bereme  po čtyřech kusech stonky, které odkládáme stranou. Nyní ti zbý­vají čtyři nebo méně, a tyto stonky zasuneme mezi prsteník  a prostřední prst levé ruky.

Také z pravé hromádky stonků bereme po čtyřech a odklá­dáme stranou. Zbytek si zastrčíme mezi ukazováček a prostřední  prst levé ruky. Celkový počet stonků, který máme mezí prsty levé  ruky, je buďto devět nebo jen pět. (Různé možnosti jsou: 4 a 4  a 1, nebo 1 a 3 a 1, nebo 1 a 2 a 2, dokonce 1 a 1 a 3, z čehož  vysvítá, že číslo pět je snáze dosažitelné než číslo devět.)

Při prvním počítání 49 stonků zůstává první stonek zasu­nutý mezi malíčkem a prsteníkem jako přebytečný a není s ním  počítáno. Počítáme: 9 rovná se 8 a také 5 rovná se čtyřem. Číslo čtyři značí plnou jednotu, která odpovídá číslu 3. Číslo 8 znamená dvojitou jednotu a je počítáno jako číslo 2, jemuž odpovídá.  Zůstane-li při prvním počítání 9 stonků jako zbytek, tu počítáme s dvojkou (2), zůstane-li 5 stonků jako zbytek, počítáme s trojkou  (3). Tyto nyní odložíme stranou.

Nyní opět dáme všechny stonky dohromady a začneme  znovu. Z pravé hromádky vytáhneme stonek a zastrčíme mezi malíček a prsteník levé ruky, načež odkládáme po čtyřech, až na zbytek jako předešle. Tentokráte dostaneme zbytek buďto osm  nebo čtyři, jak zde vidíme:

1 a 4 a 3  =8
1 a 3 a 4  =8
nebo
1 a 1 a 2  =4
1 a 2 a 1  =4  

Vidíme, že je tu buďto osmička anebo čtyřka. Osmičku počítáme  pak za dvojku (2), kdežto čtyřku počítáme za trojku (3).

Také s ostatními hromádkami stonků zacházíme jako pře­dešle, nyní již potřetí, a obdržíme počet zbytků, buďto osmičku  nebo čtyřku. Z každého takového vyplývajícího konečného čísla  se nakreslí jedna linie. Když konečný počet je pětka (totiž čtyřka,  jejíž hodnota je 3), nebo čtyřka (hodnota je opět trojka 3),  a potřetí čtyřka (3), tu máme již číslo devět a nakreslíme pohyb­livou linii - - - JANG. Takový má ještě svůj význam při čtení jed­notlivé linie na patřičném místě. Pak jej označíme ještě dodat­kem -o-. Máme-li počet 9 (8 - hodnota 2) a 8 (2), tu jsme docílili  počet 6, stará JIN. Nakreslíme prolomenou linii ženskou -   - opět  pohyblivou, jakou pak čteme na patřičném místě výkladu linie.  Tu pak označíme -   - x nebo - x -.

Když ale máme počet     

9 (2) a 8 (2) a 4 (2) = 7 
5 (3) a 8 (2) a 8 (2) = 7 
9 (2) a 8 (2) a 5 (3) = 7 

dostali jsme konečnou hodnotu (7), což je mladý JANG. Pak  nakreslíme pozitivní mužskou linii - - -, která je pevná a nemě­ní se.

Máme-li nyní počet

9 (2) a 4 (3) a 4 (3) = 8 
5 (3) a 4 (3) a 8 (2) = 8 
5 (3) a 8 (2) a 4 (3) = 8 

pak máme počet osm (8), tzv. mladou JIN. Dostali jsme pevnou  linii, která se nemění, a při čtení jednotlivých linií nepřichází  v úvahu ani sedmička ani nynější osmička. Nakreslíme ji - -. ­

Celý proces je nutno opakovat šestkrát a tak dostaneme  šest nakreslených linií našeho dvojznaku. Jsou-li veškeré linie pouze klidné (sedmičky a osmičky), pak si přečteme celou věštbu  kromě jednotlivých linií, které vesměs vynecháme.

Máme-li v našem dvojznaku jednu nebo snad více pohybli­vých linií (šestky nebo devítky), pak čteme ještě jednotlivé linie,  tam kde je třeba. Takové místo u linie jsme si označili ležatým  křížkem (x).

Při takových pohyblivých liniích se pak ještě učiní změna  linie (z mužské na ženskou a naopak), takže vznikne nový dvoj­znak, např.:

- - -  x               -   -
- - -                   - - -
- - -                   - - -
- - -                   - - -
- - -                   - - -
- - - x                -   -

Znak KIÉN měl na prvním a šestém místě pohyblivé linie  (x). Přečetli jsme věštbu a u jednotlivých linií čtu jenom ona  místa, na kterých je bud' 6 nebo devítka, čili pohyblivé linie.  Není-li tam těchto linií, nemohu pojmouti do celkové věštby  dodatkové věštby z jednotlivých linií.

Potom původní znak předělám tím způsobem, že pohyblivé  linie, to jsou linie doplněné oním x, změním na opačnou kvalitu,  to jest že z mužské udělám ženskou linii (viz příklad nahoře)  a naopak. Tím vytvořím nový znak. V hořejším příkladě jsem ze  znaku č. 1 udělal znak číslo 28. Zde si přečtu potom ještě dodat­kovou věštbu, bez jednotlivých linií.

IGING, nakladatelství Svatá Mahatma, Brno 1995 ISBN 80-901455-4-X