Nesvoboda v partnerství

Autor: Převzato <@>, Téma: Společnost a vztahy, Zdroj: putnici.sk, Vydáno dne: 01. 12. 2006

Mnoho z nás žije v partnerských svazcích, ale jen málo kdo může říci, že zažívá i svobodu. Co, a nebo proč tomu tak je, se pokusím vysvětlit v následujících řádcích. Někam se ztratilo to základní, co partnerství, má-li byt šťastné, tvoří.Tedy dobrovolné rozhodnutí dvou lidských duší spolu, lépe vedle sebe kráčet životem, aniž by se snažil jeden druhého vmanipulovat do svého světa představ a přání, se kterými každý z nás do svazku vstupuje.

Už samotné slovo svazek je jaksi určující pro to, co se stane vstoupí-li dva jedinci do tzv. svazku manželského. Být svázán, není ale přeci určením pro manželství .To prvotní byla láska dvou lidí a jejich touha kráčet spolu, nebo lépe vedle sebe životem. Kde se poděje ona svoboda, se kterou děláme toto rozhodnutí, a kde se nastaví mechanismus kompromisů a ústupků. To vše je jen dílem touhy naplnit představu, se kterou vstupujeme do manželství. Tyto představy jsou různé podle toho, jaká pravidla byla na nás uplatňovaná v období dětství a co za program jsme do sebe vložili ve výchově. Nelze samozřejmě pominout ani vliv našeho znamení zvěrokruhu, numerologický kód spojený s našim jménem, či osudová vlákna, která jsme si s sebou přinesli. To vše utváří náš vnitřní vesmír, naše chápání souvislostí a vnímání tohoto světa. Jako reality, která se snaží naše vnímání svým způsobem rovněž ovlivňovat. V tomto zmatku každodenního prožívání se potom stává, že naše svobodné rozhodnutí už nevnímáme jako svobodné, ale jako kladbu, se kterou se musíme naučit žít.

A tak žena ve jménu zachování rodiny obětuje svoje touhy a přání na úkor dětí, jen aby neztratily otce. Následkem toho si postupem času přivodí potíže se štítnou žlázou, jako orgánem jež vypovídá toto. Raději v tichosti trpět, než být příčinou potíží. Raději pravdu spolknout, než ji říci nahlas. Kdo ví jaká by byla reakce. No a naopak muži ve svém pojetí živitelů, dnes a denně a stále dokola budovat, tvořit, zušlechťovat a především žádné city, chlapci přece nebrečí.

S tím vším se potýká valná většina partnerských párů. Je jen málo těch, kteří jsou připraveni respektovat názor svého partnera. A co teprve pokud si dovolí mít na věci jiný názor. Ale v tom právě spočívá to co partnerství dělá opravdu partnerstvím. Tedy rovnost tolerance a chápavost pro možnost nemít vždy a za každou cenu pravdu. S toho všeho se potom vyvíjejí i choroby, jejichž následky jsou mnohdy nezvratné . A to podle toho jakou intenzitu prožívání člověk na sebe dopustí. Právě ledviny, močové ústrojí a genitální choroby jsou přímo úměrně spojeny s prožíváním v partnerství. Neřešením těchto a samozřejmě i jiných nedorozumění v postojích nastane postupné ochlazení vztahu a mnohdy až do míry rozchodu. A zde potom, jako následek nastává křivda spojená s nepochopením a právem na to určit viníka mnohdy i touha trestat.To se velmi často děje prostřednictvím dětí, které aniž by mnohdy tušily co se děje jsou postaveny před volbu s kým, že budou nadále žít.

Pro děti je tato volba něčím naprosto nepřirozeným.Vždyť v období rozchodu rodičů mají oba stejně rády .Teď se ale musí rozhodnout koho víc. To může mít za následek propuknutí inkontinence a to i ve věku, kdy by se to stát vůbec nemělo. Inkontinence je stav, při kterém svěrače v těle přestávají pracovat neúměrným tlakem životních situací. Prostě si s tím nevím rady a tak moje schopnost udržet tlak poklesne na míru, kdy i tělo neudrží větší zátěž. Tedy řešení takového stavu je ve snížení tlaku a adekvátním postojem k dětem i v době kdy se rodiče rozvádějí. Na fyzické úrovni je to potom bylinka nejen posilující svěrací aparát ,ale především uklidňující mysl. Tužebník jilmový je vynikající s kombinací dobromyslu. Tedy máte-li někoho ve své blízkosti tyto dvě určitě pomohou.

Nemyslím, že by některý z rodičů chtěl vědomě poznamenat své děti mnohdy na celý život jen proto, že se cítí být ukřivděný. V mnohých rodinách jsou však situace natolik vyhrocené, že může u dítěte propuknout po takovém rozchodu i epileptický stav a to je choroba, se kterou se velmi těžko něco dělá. Jediný mechanismus ,který tomu všemu dokáže zabránit je nikdy nevstupovat do svazku, jež bude, nebo je omezující. Pokud však již něco podobného prožíváme, potom je nejvýš vhodná komunikace a sdělení si postojů bez toho, že by to bylo obviňující, nebo podmiňující pro vaše další soužití. Je-li jeden s partnerů vystaven tlaku, potom bude zcela automaticky reagovat obraně. Malá pomůcka spočívá v tom, že si partneři určí nějaké heslo. Jakékoli slovo, které bude nevšední. Při komunikaci může dojít k tomu, že jisté formulace nemusí být v tu chvíli přijaty, a tak ten kdo se cítí být v ohrožení toto heslo pronese. To je signál, že diskuze není již neutrální, ale že je vnímaná jako útok. Pokud obě strany poslechnou tak k italské výměně názorů vůbec nedojde. A nedojde potom ani k tomu, že by některý orgán ve vašem těle přestal fungovat.

K tomu nechť je vám všem daná síla ,moudrost a láska ve vašich srdcích k vašim blízkým, ať vždy zvítězí.

Kontakt: soldanx@volny.cz
homepage:www.moravskekvety.cz

Převzato z www.putnici.sk
se souhlasem redakce