Málo známé léčivé rostliny 11.

Žindava evropská
Sanicula europaea L.

Vytrvalá rostlina, patřící mezi mrkvovité Daucaceae. Má bílé drobné květy (1,5 mm) v jednoduchých okolících, dělené listy a hustě háčkovitě ostnitá semena. Je vysoká 20-40 cm, kvete od května do srpna. Vyskytuje se ve vlhkých, živných lesích, listnatých i smíšených, též v lužních lesích. V podhorských bučinách hojně.

Sbírá se kvetoucí nať, v západních zemích se dává přednost kořeni.

Obsahuje saponiny, třísloviny, silici, přyskyřice, hořčiny, minerální látky a snad též alkaloidy.

Má vynikající zevní použití na koupele, kloktadla a masti. Potlačuje atopické ekzémy, kožní vyrážky, vředy, hemoroidy a hnisavé rány. Vnitřně se podává při peptidickém vředu, zánětech dýchacích cest a poruchách trávení, aplikuje se ve formě prášku 4x denně na špičku nože. Nedáváme dětem.

Magické použití: nošena při sobě láká milence.

Velmi podobné listy  má hvězdnatec zubatý Hacquetia epipactis (Scop.) DC. , karpatský druh, rostoucí na podobných stanovištích ve vlhkých humózních lesích jen na východní a střední Moravě (jinde proto záměna nehrozí). Odlišuje se žlutými květy, řapíky přízemních listů jsou dlouhé nanejvýš 10 cm, u žindavy jsou řapíky delší než 10 cm. Jarmanka větší Astrantia major L. je statnější rostlina (30-80 cm) a má větší listy i květy.

Použití a obsahové látky podle J. A. Zentricha