Poncirus trifoliata Raf. - je monotypický druh. Tvoří nízké stromy nebo keře, maximálně 5-G metrů vysoké, s opadavými trojčetnými listy. Prostřední je vždy největší, postranní listy jsou menší, řapík je úzce křídlatý. Květy bílé, přisedlé, s pěti korunními plátky. Čnělka krátká, tlustá, semeník 6 - 8 pouzdrý, v každém pouzdře 4-5 vajíček. Plody jsou plstnaté. Celý keř je velmi silně trnitý. Jako jediný z celého blízkého příbuzenstva citrusů je plně mrazuvzdorný i v teplejších oblastech u nás. Velmi často se používá jako vynikající podnož pro kulturní citrusy do oblastí s výskytem zimních mrazíků a také se často používá ve šlechtění na mrazuvzdornost,
Rod Fortunella Swinge zahrnuje keře nebo nízké stromy. Listy jednoduché, neopadavé s řapíky bez lemování, oddělenými článkem od čepele. Čepele jsou na rubu světle zelené s málo znatelnou žilnatinou. Květy drobné, bílé, 8-10 mm v průměru, s 5 korunními plátky. Důležitým rozlišovacím znakem od citrusů je malý počet pouzder semeníku, kterých bývá 2-7 (u citrusů 8-18). V každém pouzdře jsou 2 vajíčka. Plody hladké, drobné, kulaté, nebo oválné, 15-22 mm velké. Vnější oplodí (Flavedo) tenké, sladké, poživatelné. Dužnina kyselá. Rod obsahuje šest druhů, z nichž se nejčastěji pěstují F. japonica, margarita a obovata. Existuje řada kříženců s rodem Citrus a Poncirus. Místy se používají druhy rodu Fortunella i jako zákrsková podnož. Jsou také velmi vhodné pro pěstování v nádobách.
Z dalších rodů jsou významnější ještě Eremocitrus a Microcitrus, které mají použití především ve šlechtitelství citrusů. Oba rody pocházejí z Austrálie.
Při rozhodování o výběru druhů pro pěstování u nás je nutné respektovat především podmínky, které můžeme pro naše rostliny vytvořit. Výběr pro skleníky je vcelku jednoduchý, jediné omezování představuje minimální teplota, kterou hodláme udržovat přes zimu. Proto pokud možno vylučujeme pozdní kultivary pomerančovníků a grepů, jestliže se minima budou pohybovat kolem bodu mrazu. V tom případě také vyloučíme lajmy. Jiná situace nastává při bytové kultuře, kde jsou veškerá omezení dána množstvím světla přes zimu. Proto přichází v úvahu především citroníky, některé lajmy a hybridní odrůdy jako Rangpurský lajm, kalamondin, citroník Ponderosa a některé další. Již méně se hodí často doporučovaný citroník Meyer, který je dosti náročný na světlo. Z mandarínek se doporučuje pouze Kavano wase. Pokud se rozhodneme přisvětlovat, nebo máme možnost chladnějšího přezimování, přicházely by v úvahu ještě další citrusy, jako pomerančovníky Hamlin a rané kultivary skupiny Navel (Washington, Thompson Navel), rané grepy a některé zakrslé mandarínky: Není však účelné začínat s náročnými druhy, pro které zajišťujeme podmínky na samé hranici snesitelnosti.
Nejlépe osvědčené odrůdy pro skleník jsou z mandarínek tak zvané japonské kultivary, označované u nás nejčastěji čísly 1-4 (Okitsu wase, Matsuyama wase, Miagava wase a Miho Wase), které mají dosti podobné vlastnosti a jsou velmi rané. Z pomerančovníků jsou to především Hamlin, Washington Navel, Vendi a z našich domácích odrůd Bydžovský a Lednický. Z citroníků jsou osvědčené Meyer, Pavlovský, Lisbon. Příležitostně se pěstují ještě některé další sorty, jako například mandarínka Šiva mikan (drobnoplodý raný druh), tanžerinka z Chosty, Rangpurský lajm, kumquaty (kinkany - Fortunella sp.) a další.
V bytových podmínkách je zcela suverénně nejlepší Rangpurský lajm, citroník Pavlovský a Kuzněrův, do větších prostor i Novogruzínský, dále hybridní citroník Ponderosa. Ostatní zmíněné kultivary jsou vhodné až pro pokročilejší pěstitele, výjimku tvoří pouze kalamondin, neboli mandarínka Mitis, kterou je možné velmi dobře pěstovat v bytech.