Indiánská Potní chýše

Autor: Převzato <@>, Téma: Šamanismus, Vydáno dne: 10. 09. 2007

Sweat lodge je velmi důležitým obřadem, používaným u většiny kmenů. My věříme, že tento obřad nám seslal Velký Duch jako posvátnou cestu uctívání Stvořitele. Je to způsob, jak se fyzicky a psychicky očistit a vyjít znovu čistý do náruče Matky Země. Prostředí uvnitř potní chýše je stejné jako v lůně matky. Je tu tma, teplo a vlhko, a pára z horkých kamenů společně s modlitbou nám pomáhá smýt všechna trápení.Pobyt tam je pro nás zvláštní dobou, kdy máme možnost se vlastně znovu narodit očištění od zla, které nás potkalo. Když se pak znovu vchod sweat lodge otevře, vstupujeme na Matku Zemi opět jako znovuzrození.



Každá rodina má poblíž domu vlastní potní stan, který staví starší rodu někdy za asistence spirituálního vůdce. Dřevěná kostra stanu se přikrývá kůžemi, přikrývkami či plachtami a zůstává na místě i několik let. Rodina ji většinou využívá podle potřeby, to znamená podle toho, kdy její očistný obřad potřebuje. Jindy může třeba otec rodiny pozvat k obřadu medicinmana, přátele nebo někoho, jemuž chce modlitbou pomoci při očistě. Je to individuální a není žádné pravidlo, jak často tuto očistu provádět.

Muži mají svůj vlastní obřad a po jeho skončení nastupují do sweat lodge ženy, které mají také svůj. Ale některé kmeny mají tento obřad pro všechny společný. Děti se obřadu účastní jen zřídka, protože se všeobecně považují za nevinné, a proto se ještě nemají z čeho očišfovat. Pokud mají zájem, mohou se samozřejmě obřadu zúčastnit, jako každého obřadu, který kmen vede, ale je to pro ně spíš forma poznávání tradic než účast na vlastní ceremonii.

Potní chýše (Initipi)

se zhotovuje z dvanácti až šestnácti vrbových prutů, které jsou z obou stran zapíchnuty do země a vzájemně propleteny tak, že tvoří jakousi polokouli o výšce zhruba jeden až jeden a půl metru. Uprostřed je vyhloubena jáma pro horké kameny, poté je celá kostra pokryta kožemi nebo dekami a celý prostor uvnitř je vystlán šalvějí. Chýše představuje vesmír, prohlubenina pak jeho střed, kde sídlí Wakan-Tanka. Vchod do chýše je většinou obrácen na západ, od vchodu pak vede úzká pěšinka k nedaleké hromádce hlíny, která představuje oltář. Většinou jsou na ni položeny i další atributy, jako např. bizoní lebka a pod. Před chýší je i ohniště, na kterém se rozpalují kameny.

Obřad (Inipi) začíná tím, že každý, kdo vstoupí dovnitř se pomodlí k WakanTankovi a požádá ho o očištění a pomoc ve všem, co dělá. Poté se všichni mlčky usadí na šalvěj v kruhu kolem prohlubně. Pomocník z venku pomocí vidlice přemístí do prohlubně horké kameny a obřad může začít. Medicinman, nebo vedoucí obřadu vezme dýmku, nabídne ji nejprve čtyřem světovým stranám, nebi a zemi, poté ji zapálí, zakouří a pošle po kruhu dál. Když dýmka obejde celý kruh, je položena na oltář před chýší tak, aby troubel směřovala k západu. Pak je vchod do chýše uzavřen, medicinman polije kameny vodou a do stoupající páry se modlí k západu. Když modlitba skončí, je otvor znovu otevřen a dýmka přinesena dovnitř. Opět obejde kruh a je položena na oltář směrem k východu. Toto se opakuje, dokud není skončena modlitba ke všem čtyřem světovým stranám, neboŤ každá z nich má pro Lakoty důležitý význam. Západ je směr, odkud přichází bouře a déšt, voda, které všechna živá stvoření vděčí za život. Ze severu přicházejí mocné větry, které nás očistí. Na východě vidíme Jitřenku před tím, než zapadne a uvolní své místo Slunci. Pomáhá nám vidět věci moudřeji. Z jihu přichází život a když lidé zemřou, říká se, že jejich duše znovu na jih odcházejí.

Když obřad skončí, medicinman sdělí všem, že jim Wakan-Tanka žehná. Lidé pak odcházejí z chýše se slovy modlitby a když ji opouštějí, každý řekne: "Mitakuye Oyasin", což doslovně znamená "Všichni moji příbuzní", ovšem s významem příbuznosti všech živých bytostí. Znamená to, že tento obřad byl prosbou nejen pro účastníky obřadu, ale pro všechny lidi.

Brahová Marie: Indiánská ohlédnutí (cestopis)