Čech je naštěstí skeptik

Autor: Ivan O. Štampach <ivan@stampach.cz>, Téma: Společnost a vztahy, Vydáno dne: 28. 10. 2007

Vyměnili nám v domě poštovní schránky. Den či dva jsou označeny jen jmény. Jsou pryč rukodělné výzvy listonošům a různým agentům dosud přilepené na schránky, aby nevhazovali reklamy. Za tyto dva dny se pod schránkami navršila docela pěkná hromádka reklamních tiskovin.


Mohl by se člověk zlobit, že chodba zaneřáděná. Ale přiznám, těší mne to. Český člověk se ještě pořád nenechá vodit reklamními agenturami za nos. Není legendárním masabobem vděčným za lesklé, strakaté papírky.

Když někdo najde ve schránce něco, co tam nechce mít, mohl by to slušně odnést do kontejneru na papír. Lidé zjevně místo toho reklamu vyjmou ze schránky a hodí na podlahu. Myslím, že to není lenost. Jinak totiž zdejší obyvatelé vědí, kde jsou popelnice a kde kontejnery na tříděný odpad. Jsem si jist, že to je protest, i když možná ne plně reflektovaný. Je to prostě projev vzteku, že opět někdo obtěžuje.

Připomíná mi to vztah lidí k propagandě minulého režimu. Všude byla hloupá hesla, ale nikdo je nebral vážně. Snad ani ti, kdo je psali. Našinec si jich nevšímal nebo se jim vysmíval.

Jistěže tehdy byli, a i dnes jsou hlupáci, kteří věřili, že se Sovětským svazem na věčné časy, pod vedením KSČ za dobudování socialismu v naší vlasti, či lidová armáda záruka míru; zjevně jsou i dnes hlupáci, kteří věří, že když si koupí kastról za osmset korun, dostanou k němu bakelitovou naběračku ZCELA ZDARMA; máme mezi sebou oligofreniky, kteří věří, že právě tento prací prášek nejen vypere, ale i propere. Tak, jako tehdy, i dnes máme slaboduchy, kteří věří politickým a komerčním lžím. Normální Čech je ale skeptik. A to je báječné.

Naivně bych si přál, aby tato spontánně a nepromyšleně projevovaná skepse přerostla v sebevědomou a dobře zorganizovanou vzpouru a v odvážné hledání alternativ.