Skořicovník čínský Cinnamomum cassia Blume
Skořice patří mezi klasická vánoční koření. Má také významné léčivé účinky.
Skořicovník čínský je tropický strom, pěstovaný zejména na Cejlonu a v Číně.
Sbírá se kůra stromů, od třetího roku, nejkvalitnější je ale z osmiletých a starších stromů. Na trh přichází nejčastěji mletá kůra jako známé koření, dají se sehnat i svitky kůry.
Obsahuje silici s aldehydem kyseliny skořicové, phellandrin, eugenol, třísloviny, pryskyřice, slizy a další látky.
Má působení desinfekční, působí jako antibiotikum proti poměrně mnoha druhům bakterií. Skořice zlepšuje trávení, zmírňuje nadýmání a flatulenci (kdo neví, jedná se o vysokou frekvenci prdů), působí též proti průjmu.
Užívá se nálev nebo odvar, nejlepší je ale tinktura. Nemá omezení s výjimkou dlouhodobého pravidelného podávání, zejména vyšších dávek, které se nedoporučuje.
Je součástí přípravku Tinctura chinae composita, která dále obsahuje tinkturu chinovou, hořcovou a pomerančovou. Tato směs účinně podporuje chuť k jídlu, trávení a látkovou výměnu. Přidáním skořicové silice nebo tinktury do arašídového oleje vznikne účinný masážní olej na revmatické potíže. Při průjmu se doporučuje čajovou lžičku mleté skořice přelít šálkem vroucí vody a po 10 minutách vyluhování vypít. Při prevenci proti zánětům dásní se používá tinktura z 10 hřebíčků a půl tyčinky práškované skořice (mleté to bude asi tak čajová lžička) v půl litru silné žitné, necháme vylouhovat 14 dní. Poté přecedíme a masírujeme pravidelně dásně.
Recepty: Nervové sušenky
Použití a obsahové látky podle J. A. Zentricha