Opravdu nadčasová otázka. Před dvěma tisíci lety, stejně jako dnes...
Arno Schmidt: Co je pravda?
Když Napoleon opustil vnucený exil na Elbě, aby na sebe ještě jednou strhl vládu nad Francií, „sto dní“ dlouhou, byla reakce zpravodajských orgánů tak nadčasová=typická, že ještě dnes působí neodolatelně zábavně, když se tyto hlasy tisku z 1. až 20. března 1815 seřadí za sebou – cituji doslovně :
1.) Ďábel unikl ze svého vyhnanství; uprchl z Elby !
2.) Korsický lidožrout (l´orgue) přistál u mysu Sv. Jana. (1.3.)
3.) Tygr se ukázal v Gap. Ze všech stran se proti němu dala do pohybu vojska. Uniknout již nemůže; jakkoli ještě několik dní může jako bídný dobrodruh bloudit po horách.
4.) Netvor skutečně dorazil, nikdo neví, čí zradou, až ke Grenoblu. (Když k němu přešel maršál Ney.)
5.) Tyran se zdržoval v Lyonu. (10.3.) Děs a hnus ochromily všechny, kteří ho zahlédli.
6.) Uzurpátor se odvážil přiblížit k hlavnímu městu na 300 kilometrů!
7.) Bonaparte se přibližuje hanebně velkými kroky. Ale marně : do Paříže nikdy nedorazí !
8.) Napoleon je zítra odpoledne očekáván mezi zdmi Paříže.
9.) Císař Napoleon se na čas zdržel ve Fontainebleau.
10.) Včera večer vstoupila Jeho Výsost Císař a Král do paláce v Tuileriích : jásot jeho věrného lidu je nepopsatelný !
Otázka : co mají pojmy noviny a pravda společného ? (Připomeňme si, že naše německé deníky začátkem května 45 stále ještě vítězily !) Nebo – méně jízlivá, ale za to melancholičtější otázka : Je pravda to, co se líbí moci ?
Přinejmenším je ale nesporné poučení: Nevěř všemu, co čteš !