Jedovatost pryšců

Autor: Ukázka z knihy <@>, Téma: Rukověť bylináře, Vydáno dne: 14. 03. 2008

Pryšce jsou rostliny léčivé i jedovaté, podobně jako durman obecný.

Článek byl zařazen jako doplňující informace k otázce v botanické poradně. Fotografie některých našich pryšců si můžete prohlédnout v galerii Pryšcovité na mé stránce. Ivana Paukertová



Pryšec chvojka - mliečnik chvojkový
Tithymalus cyparissias (L.) Scop. Syn.: Euphorbia cyparissias L.
ROZŠÍŘENÍ: Eurasie. U nás roste na výslunných místech (pastviny, strá­ně, meze, podél cest) i ve světlých lesích a křovinách, hojně od ní­žin až do hor.
POPIS: Vytrvalá bylina, 10-30 cm vysoká, s přímými trsovitými lody­hami a dřevnatým větveným oddenkem. Lodyhy na bázi brzo ztrá­cejí listy a červenají. Výše na lodyze jsou listy husté, přisedlé, více­méně čárkovité a lysé, podpůrné listeny stejného tvaru. Lichooko­lík je mnohoramenný. Listence zákrovků jsou široce vejčité, žluté, později červenavé. Květy jsou jako u ostatních našich pryšců dro­bounké, nenápadné. Kvete v dubnu až v červenci. Plodem je troj­pouzdrá, jemně bradavičnatá tobolka. Rostlina obsahuje mléčnice. Při napadení rzí hrachovou (Uromyces pisi), jež je na jaře dosti čas­té, je celá rostlina deformována, zejména listy jsou zkrácené, ovál­né, na rubu oranžové a vonící jakoby medem.
POUŽITÍ: Dnes se v medicíně nepoužívá, v lidovém léčitelství se místy užívá latex k odstraňování bradavic. .
JEDOVATÁ ČÁST: Všechny části rostliny obsahující mléčnice.
OBSAHOVÉ LÁTKY: Z obsahových látek je toxikologicky významná sku­pina derivátů ingenanu (vzorec 15) a forbolu (vzorec 16) v latexu mléčnic, jak je shrnuje následující přehled pro různé druhy rodu Ti­thymalus:
pryšec chvojka T. cyparissias - blíže neurčené ingenany
pryšec kolovratec T. helioscopius - 12-deoxyforbol
pryšec okrouhlý T. peplus - ingenol, 5-deoxyingenol
pryšec obecný T. esula - deriváty ingenolu
pryšec tuhý T. strictus - ingenol, 5-deoxyingenol
pryšec skočcový T. lathyris - ingenolové deriváty
TOXICITA A PROJEVY OTRAVY: Latex způsobuje silné podráždění pokožky a sliznic; na pokožce se projeví až zpuchýřkovatění; při kontamina­ci oka vznikají záněty spojivkového vaku, jejichž následkem může být dočasná, ba i trvalá ztráta zraku. Při vnitřním užití poškozuje ústní sliznici, způsobuje zvracení a prudkou gastroenteritidu s prů­jmy. Po požití T. helioscopius a T. peplus byla popsána i smrt člově­ka. Diterpenickým složkám latexu (ingenolu a forbolu) se připisuje kokarcinogenní účinek. Otravy zvířat jsou vzácné, protože pasoucí se dobytek se pryšcům pro jejich ostrou chuť vyhýbá.
LÉČENÍ OTRAVY: Jestliže je postižená tkáň rychle zbavena iritujícího la­texu, neprojeví se pravděpodobně žádné symptomy. Dostane-li se latex do očí, je nutné okamžité vymytí vodou a vyhledání lékařské
pomoci; prognóza je pak dobrá, i když některé konjuktivitidy a choroiditidy se léčí i několik týdnů. Po požití většího množství je nutný výplach žaludku a podání aktivního uhlí, popř. laxativ.
POZNÁMKA: Podobný toxikologický význam mají i naše ostatní úzkolis­té pryšce, z nichž je běžný např. Tithymalus exiguus (L.)LAVIK. ­pryšec drobný (mliečnik drobný), jednoletá bylina, zpravidla jen do 20 cm vysoká, s řídkými čárkovitými listy přisedlými širokou bází a s tříramenným až pětiramenným lichookolíkem. Roste jako plevel na hlinitých půdách, spíše v teplejších polohách. V teplejších ob­lastech se u nás vyskytuje také T. lathyris L. - pryšec skočcový (mliečnik preháňavý), jehož olej ze semen býval kdysi používán ja­ko laxativum a latex jako depilatorium.
 
Pryšec kolovratec - mliečník kolovratcový
Tithymalus helioscopius (L.) Scop. Syn.: Euphorbia helioscopia L.
ROZŠÍŘENÍ: Původem snad z Malé Asie, ale již dávno v Evropě obecně rozšířený. U nás hojně roste jako plevel v polích, na zahradách, ru­mištích, od nížin až do hor.
POPIS: Jednoletá bylina s přímou, nejčastěji 10-30 cm vysokou oblou lodyhou a střídavými obvejčitými až zaobleně kopisťovitými listy, vpředu jemně pilovitými a směrem vzhůru se zvětšujícími. Listy přisedají na lodyhu zúženou bází. Koncové složené květenství má podpůrné listeny stejného tvaru jako listy. Skládá se z pěti větví, z nichž každá nese tři vidlany, jež mají v úžlabích dvou vstřícných zákrovních listenců květenství (cyathium) drobných, téměř nezna­telných květů. Kvete od jara (duben) až do podzimu. Plodem je hladká, třípouzdrá tobolka. Jako všechny pryšce obsahuje mléčni­ce.
POUŽITÍ: Kolovratec a ostatní v poznámce uvedené druhy pryšců se u nás v medicíně nepoužívají, v lidovém léčitelství se místy užívá la­tex k odstraňování bradavic.
JEDOVATÁ ČÁST: Všechny části rostliny obsahující mléčnice.
OBSAHOVÉ LÁTKY: viz pryšec chvojka
TOXICITA A PROJEVY OTRAVY: viz pryšec chvojka
LÉČENÍ OTRAVY: viz pryšec chvojka
POZNÁMKA: Z dalších našich hojně se vyskytujících pryšců je význam­ný např. Tithymalus peplus (L.) GAERTN. - pryšec okrouhlolistý (mliečník okrúhlolistý), velmi podobný kolovratci, ale lišící se celo­krajnými, k bázi až řapíkovitě zúženými listy a křídlatými tobolka­mi. Kvete od června do podzimu. Dále je to T. esula (L.) Scop. ­pryšec obecný (mliečnik obyčajný), vytrvalá, 30-60 cm vysoká bylina s užšími podlouhlými listy na okraji drsnými a se žlutozelenými listenci zákrovů, kvetoucí v červnu a červenci.
 
J. Baloun et al.: Rostliny způsobující otravy a alergie, Praha, Avicenum, 1989