Obchodníci s žumpou

Autor: Vlastimil Marek <barakan@volny.cz>, Téma: Společnost a vztahy, Vydáno dne: 31. 03. 2008

O tom, že snahy polidštit a nějak omluvně si vysvětlit neutuchající aktivitu vulgárních komentátorů na internetu jsou marné a čas zbytečně beroucí, ví své rostoucí počet čtenářů, autorů i médií. Jako jednohubka pak v té záplavě „prázdných a falešných“ argumentů působí výrok některých diskutujících, že mé články zásadně nečtou, protože u nich není povolena diskuse. Logiku to nemá, umanutost zato ano. Naznačím několik hledisek potenciálních negativních důsledků vulgarizace a bulvarizace médií (a blogů) a naší už až všeobecné pasivity (i pomocí citací z tisku). Ono totiž i v tomto „odvětví“ lidské činnosti platí jak dole tak nahoře a naopak, a také že s čím kdo zachází, tím také schází.


Karel Hvížďala se zamyslel ve svém blogu na téma vulgarity politiků z obecného hlediska a na závěr se pokusil shrnout možné příčiny: „Za prvé, zeď kolem ghetta bulváru byla definitivně zbořena a hrubá slova se tudíž snáze dostávají do médií a hlavně do titulků, o což často politikům jde. Jsou vulgární úmyslně. Za druhé, díky tomu, že postmoderní svět se dívá na zpravodajství v médiích jako na hru, v níž je vše dovoleno, a informace, drb, lež, fantasmagorie či polopravda mají v neustálém mediálním toku (medialitě) stejnou váhu, i politikům začíná být jedno, jak se o nich píše: důležitější je, aby byli stále v médiích. Za třetí, neexistence obecně uznané hierarchie hodnot už neumožňuje vyrůst autoritám, které byly vždy garanty nějaké platné hodnotové škály. Za čtvrté, občané ztratili důvěru ve stát (a jejich představitele), protože stát už není schopen zajistit pro ně řádnou bezpečnost, zdravotní péči ani sociální zabezpečení v důchodu, a to za situace, kdy se věk lidí prodlužuje.“

Řešení nevidí: „Za této situace nemůže být politika o hodnotách, ale jen o technologii moci, marketingu a penězích, a toho si těžko může nějaký občan vážit.“

Petr Fantys se ve svém eseji Meze politické korektnosti dotkl problému z hlediska lingvistického, a naznačil teoretické příčiny (se kterými souhlasím, však jsem také na toto téma často psával, např. Kdo s čím zachází): „Právě jazyk, do něhož jsme vrženi, ohraničuje náš svět a určuje naše chování v něm. V lingvistice tuto tezi naznačuje kupříkladu Sapirova-Whorfova hypotéza, že jazyk určuje způsob, jakým mluvčí strukturuje svoji zkušenost. Stačí tedy jazyk změnit, a změní se tím i naše myšlení a postoje k ´jiným´.“

Z hlediska společenského (i individuálního) je to také jasné: začne-li dívka v pubertě v partě kamarádek nadávat jako onen příslovečný dlaždič (protože tak mluví i jiné, a když chce být v partě, musí přece mluvit, kouřit, pít, jako ony, že), dříve nebo později se vulgárně začne i chovat. Dovolí-li společnost (ohlušena křikem anonymů, že přece platí svoboda slova) zamořit prostředí „verbálně vulgárními emisemi“, nechť si pak nestěžuje na všeobecné zhrubnutí mravů a nárůst kriminality. Vulgarita je infekční.

Důsledkem je také výše popsaná ztráta důvěry v jakoukoliv morální autoritu, včetně důvěry ve stát. Několik vulgarit… a dlouze a pracně šlechtěná úroveň komunikace spadne do žumpy.

Přitom nelze kázat vodu a pít víno bez následků. Začne-li např. člověk, který zhusta a rád jiným opravuje češtinu (a každou chybějící čárku), psát v nadávkách (za které by se dlaždič nestyděl), vypovídá tak sám o sobě víc, než asi (ve své svatém rozhořčení, na které má přece právo, protože je takový, a basta) tuší. Možná by si i on měl nechat do kamene vytesat a nad počítač zavěsit výrok jednoho recenzenta a kritika: „Nicméně uvykl jsem nekritizovat příliš zostra tam, kde mě nenapadá lepší řešení.“

To, že tahle společnost dlouhodobě (a přitom tak krátkozrace) zavírá oči před nárůstem vulgarity nejen v médiích, je samozřejmě způsobeno nejen Hvížďalou uvedenými důvody, ale i způsobem porodu a výchovy, respektive vzdělá(vá)ní. Náprava je ale vždy možná. Radka Kvačková si ve svém Diáři všimla: „V Čechách vzniká síť zhruba dvaceti škol, v nich si učitelé budou vědět rady se svými žáky, a dokonce i sami se sebou. Za peníze Evropského sociálního fondu absolvovali totiž speciální seminář zaměřený na zvládání emocí. Prý předpokládá trénink v potlačování intuitivních reakcí a k získávání času k porozumění skrytým motivům problematického chování. Metou projektu je začlenění emočního uvědomění a zvládání agrese do kmenového učiva a vzdělávacích programů všech typů škol.“

Ano, vážení editoři či administrátoři na internetu, omlouvat svou nečinnost poukazem na „svobodu slova“ v případě vulgárního a anonymního diskutéra skutečné, nebo pro vás (ať už z pohodlnosti nebo záměrně) neviditelné problémy neřeší, ale ještě víc zastírá.

Ano, vážení aktivní anonymové, kteří si (voyeursky a patologicky) řešíte soukromé problémy na úkor špinění jiných, potřebujete jako sůl nad zlato psychologa, terapeuta nebo alespoň kurz zvládání emocí. A především, tak jako každý notorik, vlastní přiznání, že jste jaksi zapomněli číst (říká se tomu funkční negramotnost, tedy schopnost dát sice dohromady písmenka a přečíst text, ale neschopnost pochopit jeho smysl a důsledky, viz citát níže), a že jste spíše (n)emoční než racionální.

Všichni jsme v tomto ohledu oběti obětí. Lidé většinou vůbec netuší, jak jsou zpracovaní (porodem, výchovou, školou, médii a atmosférou ve společnosti – a to i ti, kteří neustále horlí proti manipulaci). Google na jedné, i možnost anonymů diskutérsky se vyzvracet na druhé straně jsou holt danosti a vlastnosti vyvíjejícího se systému, který ovšem nakonec bude takový, jak dovolíme. Můžeme se dělit o své individuální úspěchy na Cestě k poznání sebe sama (a vytvoření fungující společnosti, ve které se jedni budou radovat z úspěchu druhých, protože už budou všichni vědět, jak jsme spojeni a na stejné kosmické lodi), nebo se vzájemně shazovat do žumpy.

Ano, i na toto má vliv způsob, jakým se vyjadřujeme. Internet může být médiem, obohacujícím všechny a na požádání, nebo žumpou. Každý článek, ale i každý vulgární příspěvek na chatu nebo v diskusi, je další cihlou této virtuální stavby. Každým „diskusním příspěvkem“ trolla je to především internet sám o sobě, jenž propaguje a rozšiřuje žumpu (a žumpou se tak i stává).

Přitom je to jen a jen na nás, kterým vulgarity vadí (jen to chce trochu se namáhat). František Koukolík v této souvislosti píše: „Na rozdíl od dob vzdálenějších je u nás 99% populace gramotné (z toho asi 12 – 15% funkčně negramotné). Existuje internet a informační zdroje o stavu světa, jimž se dá důvěřovat. Možná jsem optimista více než je nutné. Mám však zato, že kdo se namáhat chce – námaha to může být značná –, se skutečnosti (a slušnosti, pozn. aut.) přiblíží bez ohledu na nesmírný propagandistický (a trollovský, pozn. aut.) tlak.“

Na začátku byl internet, v představě snílků a vizionářů, jakási síť sítí, zprostředkující a umožňující snadnou vzájemnou komunikaci a usnadňující přístup k záplavě užitečných informací. „Díky“ několika procentům narušených jedinců (a naivní lehkomyslnosti, s jakou jim ve jménu svobody slova umožňujeme anonymně kydat hnůj na práci a názory druhých) je stále více žumpou.

P. S.: Milý pane Marku, rád čtu Váš blog a často mě mrzelo, že mi neumožňujete přispět pochvalným  komentářem. Až v posledních dnech jsem Vás zcela pochopil. Sám jsem totiž  napsal z mého pohledu nevinný článeček o tom, co si myslím o některých  "vědcích", kteří udělují své bludné balvany, a především o tom, že jsou  mezi námi lidé - a není jich málo - kteří jejich světonázor nesdílejí.  Reakce, kterých jsem se dočkal jak na svém blogu, tak na  Neviditelném psu mě opravdu dostaly. Nikoliv nějak fatálně, neberu si tyhle výpady nikdy  osobně, ale hysterie většiny diskutérů mě zkrátka fascinuje, přičemž můj  článek mi opravdu připadá jako pranicotná příčina.
Takže jsem Vám chtěl jen napsat, že Vaše zakázané diskuse už naprosto chápu a zůstávám i nadále věrným byť nediskutujícím čtenářem Vašeho blogu, S úctou V. J.

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/karel-hvizdala.php?itemid=2890
http://mfdnes.newtonit.cz/default.asp?cache=78670 Meze politické korektnosti
http://www.lidovky.cz/reparat-z-emoci-a-celibat-08x-/ln_noviny.asp?c=A080310_000088_ln_noviny_sko&klic=224355&mes=080310_0
http://marek.blog.respekt.cz/c/1112/Kdo-s-cim-zachazi.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/1270/Kdo-s-cim-zachazi-podruhe.html
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vhrsti.php?itemid=2963