Úbytek mořského ledu v Arktidě zvyšuje riziko rozmrzání permafrostu

"Naše studie ukazuje, že pokud bude v příštích několika letech pokračovat prudký úbytek ledu, oteplování arktické půdy a tání permafrostu se pravděpodobně urychlí," prohlásil hlavní autor studie David Lawrence z NCAR. "Důležitou nezodpovězenou otázkou je, jak na toto rychlé oteplování zareaguje křehká rovnováha života v Arktidě. Staneme se svědky intenzivnější eroze pobřeží, emisí metanu a šíření keřovitých porostů v tundře?"

"Ztráta mořského ledu by mohla odstartovat širokou škálu změn, které by pocítil celý arktický region," dodal spoluautor studie Andrew Slater z NSIDC.

Díky rekordnímu zmenšení rozlohy zalednění v minulém roce dokončili vědci svůj výzkum o něco dříve než plánovali. Od srpna do října 2007 byly v západní Arktidě naměřeny abnormálně vysoké teploty, které nad pevninou o více než 2 stupně překračovaly dlouhodobý průměr (1978-2006). Spojitost mezi menší plochou ledu a vyššími teplotami vzduchu potvrdily i klimatické modely. Kvůli enormním ztrátám ledové pokrývky je oteplování v regionu asi 3,5 krát rychlejší, než odborníci předpovídali. Teplotní posun je patrný po většinu roku (zejména však na podzim) a to i ve vzdálenosti 1500 kilometrů od pobřeží.

Zhruba čtvrtina souše na severní polokouli je pokrytá permafrostem. Novodobé změny klimatu už v některých oblastech způsobily roztopení permafrostu a pohyby půdy, čímž došlo k narušení infrastruktury, statiky budov i vertikální orientace stromů.

Jediné desetiletí provázené rychlým ztenčováním mořského ledu může zvednout podzimní teploty podél pobřeží Aljašky, Kanady a Ruska až o 5 stupňů Celsia.

"Očekáváme, že se Arktida bude oteplovat rychleji než zbytek světa a tohle nám zjednodušeně řečeno signalizuje, že se během 5 až 10 let může tempo oteplování opravdu vystupňovat," vysvětlil Dr. Lawrence. "To znamená, že bychom velkou část z teplotní změny zažili už během příštích deseti nebo dvaceti let. To by byly skutečné skoky."

Půda v Arktidě zadržuje nejméně 30 procent z globálního množství uhlíku obsaženého v půdní vrstvě. Přestože si výzkumníci nejsou úplně jisti tím, co se s tímto uhlíkem stane, až se povrch zahřeje a permafrost rozmrzne, máme dost důvodů k tomu, abychom se obávali, že se do atmosféry uvolní miliardy tun oxidu uhličitého a metanu. V takovém případě by nás čekala velice nebezpečná změna klimatu a to bez ohledu na to, jak se postavíme k problému spalování fosilních paliv.

"Z mého pohledu je teď největší nejistotou, zda stoupnou emise metanu. A pokud ano, o kolik," řekl Lawrence.

 

Srovnání modelových simulací oteplování v Arktidě. Vlevo při rychlém úbytku mořského ledu (trvajícím 5 až 10 let), vpravo při mírném nebo žádném úbytku. Při rychlých ztrátách bude oteplení v podzimních měsících nad pevninou více než trojnásobně větší. K rychlejšímu zvyšování teplot dojde i v oblastech vzdálených 1600 kilometrů od pobřeží.

Zdroj:
- NCAR (10.06.2008, Permafrost Threatened by Rapid Retreat of Arctic Sea Ice, NCAR Study Finds)
- Geophysical Research Letters (13.06.2008, Accelerated Arctic land warming and permafrost...)
- Science (10.06.2008, Sea Ice Melt Could Thaw Permafrost, Too)
- The Vencouver Sun (11.06.2008, Rapid permafrost thaw expected, researchers warn)