(z pozůstalosti mnicha Jakuba, řádového bratra brněnských Kapucínů)
Coeli donum - nebeský dar, tak byl ve středověku nazýván vlaštovičník větší – Chelidonium majus Linné. Nemůžeme se tomu divit, protože alchymisté věřili, že vlaštovičník je jediná rostlina na zemi, která obsahuje v sobě skrytou sílu všech čtyř živlů, tedy ohně, vody, země i vzduchu - rozdělenou přesně stejným dílem, tedy na čtvrtiny.
Léčivou drogou může být kořen nebo i nať, ale nejcennější surovinu představuje oranžové mléko, které roní celá rostlina. Šťáva představuje velmi hodnotnou kapalinu, která má tendenci usazovat se u dna nádoby a lze ji konzervovat i za studena, bez přísad.
Od jara do časného podzimu vykopeme rostlinu i s kořenem. Rostlinu rychle omyjeme čerstvou vodou a na odšťavňovači nebo mletím z ní vylisujeme šťávu. Získanou tekutinu přefiltrujeme přes dvě vrstvy mulu do skleněně nádoby, kterou přikryjeme dvěma vrstvami celofánu, který spolehlivě upevníme gumičkou, aby vznikl víceméně hermetický uzávěr. (Plechové víčko se nedoporučuje!) Nádobu ponecháme při pokojové teplotě a šťáva začne brzy kvasit, což se projeví pěnou a unikáním plynů kolem uzávěru. Za týden od počátku procesu je kvašení ukončeno a nádobu můžeme otevřít. Přitom uniká čpavý plyn. Dole bývá usazen chlorofyl, nahoře pak je vlastní zkvašená šťáva. Tuto šťáva 3x profiltrujeme a po každém filtrování ji ponecháme 24 hodin v klidu. Tekutinu pak přechováváme v chladničce, kde vydrží velmi dlouho, minimálně do příští sezóny Před použitím je třeba šťávu vždy důkladně protřepat a stejně tak ji protřepáváme i během nahoře popsaného trojnásobného filtrování.
Dole usazenou chlorofylovou vrstvu můžeme dále zpracovat dvojím způsobem:
a) Propasírujeme hustým sítem a uschováváme v chladničce pod dokonalým hermetickým uzávěrem. Používáme podle potřeby jako mazání na bolestivé afekce a různé kožní choroby (označujeme jako C.D.L. – tedy coeli donum linimentum)
b) Hmotu rozlijeme na podnos či do talířků, na tloušťku do 1 cm a sušíme na slunci nebo umě1ým teplem. Vyschlou vrstvu seškrábeme, dosušíme umělým teplem, utřeme v třecí misce na prášek, označovaný C.D.P. (coeli donum pulveres). Uschováváme v chladu pod hermetickým uzávěrem).
C.D.P. lze používat vnitřně i zevně a také nasálně - tedy formou šňupacího prášku. C.D.P. lze také míchat s dalšími zpráškovanými bylinami a vytvářet tak kombinace neobyčejně zajímavého působení a účinku.
Dávkování:
Zevně: Místo nádoru, chorý kloub nebo ekzém 4x denně potřít C.D.L. nebo šťávou. Natíráme tamponem, pak převážeme nebo přelepíme.
C.D.P. rozetřeme s vodou na kašičku a formou náplasti přikládáme na nemocné místo. Dobu aplikace je třeba individuálně odzkoušet. Průměrná doba přiložení náplasti či obkladu činí asi 1 hodinu, ale odchylky mohou být velké. (Pod pojmem „šťáva" rozumíme šťávu zkvašenou podle nahoře uvedeného postupu.)
Vnitřně: 3x denně 12-15 kapek zakvašené šťávy nebo 3x denně 20-25 kapek Rademacherovy tinktury, připravené tak, že po pomletí šťavnatou tekutinu nenecháváme zkvasit, ale smícháme ji v poměru 1:1 s 65% etanolem. C.D.L. vnitřně neužíváme; C.D.P. 3x denně na špičku kulatého nože, zapít vodou.
Nálev připravujeme pouze z normálně usušené listové, naťové nebo kořenové drogy a sice v koncentraci podle rady lékaře nebo zodpovědného (!) léčitele. Bereme 1/2 až 2 g drogy na šálek, ve výjimečných případech 3 g drogy .na sklenici vřelé vody, zpravidla 2x, maximálně však 3x denně. Třígramovou dávku podáváme per os spíše výjimečně a lépe se hodí pro přípravu léčebného klyzmatu.
V očních indikacích používáme zkvašenou šťávu, zředěnou destilovanou vodou v poměru 1:12.
Na odstraňování bradavic (ale pozor - jen bradavic, nikoliv névů, čili mateřských znamének!!!) používáme zásadně čerstvou šťávu; podle možností vícekrát denně.
Čerstvou šťávu lze podat i přímo vnitřně a to tak, že nařízneme čerstvou rostlinu nad kořenem a přiložíme kostku cukru, která bude šťáva nasávat. Na jednu kostku provedeme nasátí ze tří řezných ran. Podáváme dvě nebo tři kostky denně, hojně zapít vodou.
Indikace:
* kožní afekce a choroby jako ekzém, mykózy (plísně) a píšťěle. V ředěném stavu lze potírat větší plochy při svědění - vyzkoušet koncentraci! Dále lze aplikovat na spáleniny, omrzliny, poleptané plochy. Při mastitidě - zánětu mléčné žlázy vtíráme šťáva nebo C.D.L. do bradavek a dvorců a necháme vždy tři minuty vstřebávat. Provádět vždy pětkrát za sebou, ráno a večer. Tkáň regeneruje bez následků.
* choroby sliznice horních cest dýchacích, zánět nosohltanu, zánět dutin, zánět dásní, stomatitidy, paradentóza. Šťávou nebo C.D.L. lze vytírat ústní dutinu nebo šťáva kapat do nosu, vždy několik kapek: (Vždy je myšlená zakvašená šťáva!) C.D.P:.lze aplikovat šňupáním: V mnoha případech vrací i ztracený čich.
* oční záněty a podle tradice i šedý zákal. Pozor - ředit! Viz dávkování!
* nádorová onemocnění - vnitřně podáváme C.D.P. nebo šťávu (zakvašenou) ve vyšších dávkách (v horní toleranci rozpětí), zevně šťávu nebo C.D.L. nebo i kašovité obklady z C.D.P.
* revmatická onemocnění. Zevně postižené klouby nebo svaly mažeme šťávou nebo C.D.L. - vnitřně šťávu nebo C.D.P. ve vyšších dávkách v horní toleranci rozpětí.
* gynekologické problémy, záněty, plísně, cysty. Aplikovat vnitřně i zevně formou výplachů nebo zavedených tamponů.
* střevní polypy a ulcerózní colitida. Užívat vnitřně a současně formou léčivých klyzmat - zadržet ve střevním traktu půl hodiny nebo o pár minut víc - potom zajistit vyprázdnění; pokud by nešlo spontánně aplikovat další očistné klyzma.
* vnitřně při zánětu a vředové chorobě žaludku, při všech (!!!) nemocech jater včetně infekční žloutenky, při chorobách žlučníku a žlučových cest.
* podpůrné léčivo při cukrovce.
* podpůrné léčivo při nemocech ledvin.
* snižuje cholesterol, čistí cévy; snižuje krevní tlak systolický a diastolický a to nejen u tzv. esenciální hypertenze, ale též při chorobách ledvin. Tonizuje práci srdečního svalu.
* ve směsi s práškem z kořene rdesna hadího (Polygonum bistorta L.) v poměru 2:1 je C.D.P. výborným lékem při chorobách krvetvorby, např. při agranulocytóze, při některých formách leukémie.
Posílení účinku C.D.P. pro většinu zde uvedených indikací lze zajistit tak, že 70 g C.D.P. smícháme se 20 g práškovaných listů máty kadeřavé (nouzově též máty peprné) a s 10 g práškovaného kořene kopytníku evropského (radix asari).
Mimořádné posílení účinků C.D.P. dosáhneme smícháním s biologickým stimulátorem z jitrocele v poměru 1:2.
Nepoškozené listy jitrocele většího (Plantago major L.) opatrně uřízneme, omyjeme studenou vodou, osušíme buničitou vatou a proložíme suchou buničinou tak, abychom vytvořili malé balíčky. Ty zabalíme do tmavého papíru a uložíme je do chladničky, kde je ponecháme 12 dní teplotě +4 °C. Poté vyndáme, rozbalíme a dokonale usušíme, nejlépe umělou teplotou kolem 35 °C. Poté je rozemeleme či roztlučeme na prášek a smícháme s C.D.P. (Ještě podrobněji je příprava biologického stimulátoru popsána v článku Elixír života.)
Není-li předepsáno jinak, trvá léčebná kúra 35 dní, tedy 5 týdnů. Prvních 5 dnů podáváme 3x denně 0,5 g prášku, druhých 10 dní 3x denně 1 g prášku a třetích 15 dní 3x denně 2 g prášku. Zapíjíme sodovou nebo minerální vodou!!!
Vedle již popsaných indikací působí tento prášek jako výborný biologický stimulátor, který celkově nespecificky posiluje obranné síly organismu a výkonnost jeho imunitního systému. (1 g prášku odpovídá přibližně obsahu jednoho náprstku.)
Jitrocelový prášek lze jako biologický stimulátor podávat i samostatně, bez směsi s C.D.P.
Poznámka k přípravě: Vlaštovičník mívá starší kořeny velmi tvrdé. Při přípravě na odšťavňovači nebo mletím musíme vždy vyzkoušet tvrdost všech kořenů a uvážit výkonnost přístroje, na kterém chceme šťávu připravovat. Tvrdý kořen se mi v přístroji již zasekl a vlaštovičníkovou šťávu z ubrusů a oblečení jsem nevyprala.
ukázka z knihy J.A. Zentrich: Třetí cesta ke zdraví, Fontána 1994, ISBN 80-900205-6-9