Mnohdy kolem nás procházejí andělé nepoznáni...
Pětičlenná rodinka si vyjela na pláž.
Děti si užívaly moře a stavěly hrady z písku, když tu se v dálce objevila jakási stará žena.
Šedé vlasy jí poletovaly ve větru, šaty už měla jen samé špinavé cáry.
Jak šla, sbírala pořád cosi ze země, dávala to do tašky a něco si při tom mumlala.
Rodiče přivolali děti k sobě a nakázali jim, aby se od té staré paní držely dál.
Když je míjela, usmála se na ně.
Nikdo jí však pozdrav neopětoval.
Za pár měsíců se o té stařeně dozvěděli, že ze svého vlastního rozhodnutí zasvětila celý život tomu, že na plážích sbírala skleněné střepy, aby se o ně nepořezaly děti.
(Anthony de Mello - Modlitba žáby)