A on odpověděl:
Rozkoš je písní svobody,
ale není to svoboda.
Jsou to květy vašich tužeb,
ale nejsou to jejich plody.
Je to hlubina volající do výšin,
ale není to ani hloubka, ani výška.
Je to rozprostření křídel v kleci,
ale není to nekonečný prostor.
Ano, rozkoš je opravdu písní svobody.
A já budu rád, jestliže ji zazpíváte z plnosti svého srdce; a přesto bych nechtěl, abyste ztratili svá srdce v tomto zpěvu.
Někteří z vašich mladých hledají rozkoš, jako by to bylo vše, a jsou za to ostatními odsuzováni a káráni.
Já bych je neodsuzoval ani nekáral. Já bych je naučil hledat.
Neboť když naleznou rozkoš, nenajdou jen ji samu.
Sedm je jejích sester a všechny jsou mnohem krásnější než rozkoš.
Neslyšeli jste snad o muži, který vykopával ze země kořeny a našel poklad?
A někteří z vás starších vzpomínají na rozkoš s lítostí, jako by to bylo nějaké zlo spáchané v opilosti.
Ale lítost je zatemněním mysli a nikoliv jejím potrestáním.
Měli by vzpomínat na své rozkoše s vděčností, jako na úrodnou sklizen léta.
Pokud však nalézají zálibu v lítosti, pak nemá smysl jim v tom bránit.
A jsou mezi vámi i tací, kteří nejsou ani tak mladí, aby hledali, ani tak staří, aby vzpomínali.
A ti ve strachu z hledání a vzpomínání zahánějí všechny rozkoše, aby tím nepotlačovali ducha či ho něčím neurazili.
Ale i v jejich konání se skrývá rozkoš.
A oni tak nalézají poklad, přestože chvějícíma se rukama vykopávají kořeny.
Ale povězte mi, kdopak by mohl urazit duši?
Uráží snad slavík poklid noci nebo světluška hvězdy?
A může váš plamen či váš kouř spálit vítr?
Myslíte si, že duše je klidná hladina, kterou můžete rozvlnit podobnými starostmi?
Častokrát potlačujete svou touhu po rozkoši, ale vaše touha se tím jen hromadí v skrytých koutech vašeho bytí.
Kdo ví, že to, co je dnes opomíjeno, na vás čeká zítra?
I vaše tělo zná své dědictví a své oprávněné potřeby a nechce být podváděno.
A vaše tělo je harfou vaší duše.
A je na vás, abyste z ní vyloudili buď kouzelnou hudbu, nebo nelibé zvuky.
A teď se ptáte ve svém srdci, "Jak dokážu rozlišit, co je v rozkoši dobré, od toho, co v ní dobré není?"
Jděte na svá pole a do zahrad a tam poznáte, že pro včelu je rozkoší sbírat sladký pyl z kalichu květin,
Ale je to rozkoš i pro květy, které pyl včelám poskytují.
Neboť pro včelu je květina zdrojem života
a pro květinu je včela poslem lásky
a pro obě, včelu i květinu, je dávání a získávání rozkoše potřebou a vzrušením.
Lidé z Orfalesu, buďte ve své rozkoši jako květiny a včely.