Bohové Keltů - Brigit

Autor: Ukázka z knihy <@>, Téma: Witchcraft, Vydáno dne: 21. 03. 2010

Bohyně plodnosti, ohně a domácího krbu, léčitelka a uzdravovatelka, ochránkyně moudrosti. 



Brigit (vznešená)
Původ. Keltská [pevninská Evropa a Irsko]. Bohyně plodnosti.
Známé období ucívání: Od prehistorického období do období přijetí křesťanství (asi 1100) a později.
Synonyma: Brigid, Bride, Brighid, Ffraid, Banfile (básnířka).
Centrum kultu: Rozličné svatyně v oblastech keltského vlivu.
Umělecké památky: Kamenné reliéfy, plastiky.
Literární prameny: Books of Invasions (Knihy o dobývání Irska), Cycles of Kings (Královské cykly), různé nápisy.


Brigit byla hlavní keltskou bohyní s mnoha funkcemi, o jejíž značné oblibě svědčila řada nápisů v Galii a Británii. Keltové ji uctívali jako bohyni plodnosti, ohně a domácího krbu i jako ochránkyni moudrostí, básníků, umělců, lékařů, kovářů, řemeslníků i pastýřů. Její funkce patronky lékařů svědčí též o její roli léčitelky a uzdravovatelky. V irských mýtech vystupovala jako dcera nejvyššího boha Dagdy a jako ?moudrá" žena. Původně jí Keltové zasvětili svátek Imbolc, který připadal na 1. únor. Slavil se jako oslava všeobecné očisty a označoval počátek období, kdy ovce začínají rodit jehňata. Ve Skotsku byl pokládán za den, kdy Brigit zahnala ?čarodějku zimu s modrou tváří" (viz Cailleach). V křestanském kalendáři později tento den připadl na svátek svaté Brigit.
V křesťanské tradici se objevila jako svatá Brigit (450- 523), která byla uctívána nejen v Irsku, ale ve všech zemích severní Evropy. V Kildare založila první ženskou křesťanskou komunitu v Irsku. Sloužilo jí zde devatenáct jeptišek, které udržovaly věčný posvátný oheň a věřily, že ho každý dvacátý den obnovuje samotná svatá Brigit. Ačkoli neexistují žádné důkazy, že tato křesťanská světice skutečně existovala, irské legendy ji pokládají za porodní bábu Panny Marie. Její jméno lze vystopovat v mnoha irských a evropských místních jménech. Také se podobá sanskrtském jménu Brhatí, které znamená ?vznešená".

Ukázka z knihy Encyklopedie Bohů, Michael Jordan, Volvox Globator 1997, ISBN 80-7207-087-8