Začal novodobý hon na čarodějnice?

Autor: Převzato <@>, Téma: Společnost a vztahy, Zdroj: botany.cz, Vydáno dne: 30. 12. 2009

Poznámka k vládnímu nařízení zakazujícímu držbu rostlin s psychotropními látkami

Zákonodárce nás opět překvapil. V trestním zákoníku (Zákon č. 40/2009 Sb.), který bude platný od 1. ledna příštího roku, se objevuje zákaz vlastnit větší množství rostlin obsahujících látky omamné či psychotropní.


Boj s narkomanií je nutný a nikdo ho nezpochybňuje, starost zákonodárce je však značně přehnaná. Posun trestní odpovědnosti od činu (zneužití účinných látek či v jiném případě poškození populace rostlin jejich sběrem v přírodním prostředí) se stále více přesouvá do oblasti vlastnictví (zákaz držby chráněných organismů je již dávno uzákoněn). Je otázkou, zda zákonodárná iniciativa nebude postupovat dále, třeba až k trestnosti pouhé myšlenky, jak je tomu v antiutopistickém románu Kallocain švédské autorky Karin Boyeové.

Ariocarpus retusus

Vládní návrh zákona 1. čtení, navržen na pořad 28. schůze (od 11. 3. 2008) Sněmovní tisk 410/0, část č. 1/8 Vl. n. z. trestní zákoník – EU:
§ 285 Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku
(1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém rostlinu konopí, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém houbu nebo jinou rostlinu než uvedenou v odstavci 1 obsahující omamnou nebo psychotropní látku, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(3) Odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu.
(4) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu.

 
Zákon je sám o sobě obecný a má být doplněn rozhodnutím vlády. Rozhodnutí má určit, kterých organismů se předpis týká a o jaké množství se jedná. Z novinových zpráv na veřejnost proniklo, že povolené množství je 5 rostlin či 40 houbiček a že ze zájmových organismů se jedná především o kaktusy.
Jedná se o č.j. 1536/09 návrh nařízení vlády, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů předkládaný ministryní spravedlnosti. Návrh připravovala komise složená z expertů ministerstva vnitra, spravedlnosti, zdravotnictví, Nejvyššího státního zastupitelství, Unie státních zástupců, odborníků ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv a dalších. Na oficiálních vládních stránkách je možné najít ujištění, že jednotlivé seznamy jsou sestaveny na základě nejnovějších praktických poznatků a výzkumů v daných oblastech. Seznam rostlin a hub je například omezen tak, aby nedošlo ke kriminalizaci pěstování rostlin a hub s psychotropním účinkem, které dosud žádnému zákonnému omezení nepodléhaly a které se vyskytují na běžně přístupných místech (kupříkladu puškvorec či petúnie). Vlastní seznam však stejně vzbuzuje značné rozpaky:
Vláda nařizuje podle § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník:
§ 1
Za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku podle § 285 trestního zákoníku se považují rostliny a houby uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

Příloha č. 1:
Seznam rostlin a hub, které se pro účely trestního zákoníku považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku:
a) rostliny:
b) houby:

Fyziologicky účinné látky, které je možné zneužít, obsahuje obrovské množství rostlin. Přestože nejsem farmakolog, z období studia fyziologie ve mně něco vědomostí zůstalo, a tak se pokusím o povrchní a neúplný výčet.
Samozřejmě, že nejvíce zapláčí kaktusáři – upřímně zděšen by jistě byl i Karel Čapek. Jako halucinogenní jsou totiž domorodými komunitami používány při různých obřadech – a za povolení státních úřadů (včetně USA) – nejhezčí a sbírkově nejatraktivnější (podle mě, nekaktusáře) taxony: Ariocarpus spp., Astrophytum asterias, Astrophytum myriostigma, Aztekium ritteri, Lophophora spp., Mammillaria spp., Obregonia denegrii, Pachycereus pecten-aboriginum, Pelecyphora spp., Turbinicarpus spp., Trichocereus pachanoi a Trichocereus pasacana. Obsahové látky jsou i v mnoha dalších druzích kaktusů, podle některých odhadů až v jedné třetině. Proto se novelou také nejvíce cítí zaskočeni kaktusáři a již připravili petici za změnu zákona www.petice.net/kaktus.


Lophophora williamsii

Mimo tropických druhů se však může jednat (nyní či některým budoucím rozhodnutím) i o celou řadu rostlin mírného pásma (seznam hlavních druhů používaných místními komunitami viz www.florius.cz). V popředí je čeleď lilkovitých s mnoha druhy obsahujícími atropinové alkaloidy (Atropa, Brugmansia, Datura, Mandragora, Petunia, Scopolia). Omamné jsou také některé hvězdnicovité – pelyňky, starčeky, vratiče. Z dalších rostlin pak kacibovité (Peganum harmala, Zygophyllum fabago), líčidlovité (Phytolacca acinosa), konopour (Datisca cannabina) a samozřejmě také toješťovité. Barvínek růžový (Catharanthus roseus), který se někdy pěstuje jako balkónovka, je zakázáno pěstovat v některých státech USA.

Datisca cannabina

V uvedeném seznamu zmiňované Dimethyltryptamine (DMT) obsahují mimo jiné Phalaris arundinacea, Phalaris aquatica, Mimosa hostilis, dokonce i rákos (Phragmites australis) nebo mezi skalničkáři oblíbený rod Delosperma. Monoamine Oxidase Inhibitor (MAOI) je také v obrovském množství rostlin, mimo jiné v jinanech (Ginkgo), u některých příslušníků čeledí Crassulaceae (např. Rhodiola) a Zygophyllaceae (např. Peganum), je obsažen dokonce také v jílku vytrvalém (Lolium perenne).
Z rostlin nahosemenných zřejmě rychle dojde i na chvojníky (Ephedra), občas pěstované v několika druzích jako zajímavost na skalkách a vřesovištích. Některé obsahují až 1% efedrinu v sušině, ale rostou pomalu a neumím si představit jejich poloprůmyslové využití. Také silice některých jalovců jsou jedovaté a omamné. Z dalších dřevin můžeme jmenovat břečťany (Hedera), povzbuzující účinky má většina dřevin čeledi Araliaceae (Aralia, Acanthopanax), které jsou sice považované za léčivé a harmonizující – ale kde je hranice? Sedativní účinky má kumarin (tomka vonná, komonice, mařinky). Chinolinové alkaloidy obsahují prakticky všechny makovité (Corydalis, Hylomecon, Stylophorum, Papaver orientale, Papaver bracteatum), i když kombinace jednotlivých alkaloidů bývá taková, že při konzumaci žádné potěšení nepřinese, ba naopak. Omamně mohou působit také některé silice hluchavkovitých a miříkovitých.
Jak vidíme, i tento neúplný seznam je velice rozsáhlý. Snad zvítězí rozum a zákonodárce bude postihovat zneužívání omamných a halucinogenních rostlin a nikoli jejich pěstování pro jiné účely. Vždyť přísné posouzení zákona postihne a kriminalizuje celou řadu nevinných občanů a postihne řadu organizací, nejen botanických zahrad. A kde máme jistotu, že vše nepůjde dále a v budoucnosti se nezakáže dokonce i vlastnictví jedovatých rostlin, či se neomezí počet pěstovaných ovocných stromů na zahradách, protože ze švestek se přece také pálí výborná omamná a psychotropní látka?

Zygophyllum fabago

 
Celý článek...

 
Poznámka redakce:

Úžasná diskuse je pod peticí kaktusářů. V české republice budeme mít od ledna přes deset tisíc kriminálníků, protože spousta kaktusů, doteď zcela běžně pěstovaných v množstvích větších než malé, spadne pod působení tohoto geniálního vládního nařízení. A že se žádný z těch našich vládních geniů neobtěžoval informovat, jaká množství aktivních látek kaktusy pěstované v našich podmínkách vůbec obsahují?

A ještě upozornění pro všechny vlastníky pozemků větších než malé: Vyrostl vám na pozemku blín, durman, nebo rulík? Od 1. ledna 2010 vás za to můžou zavřít!!!