Původně jsem chtěl jen v komentáři poděkovat všem účastníkům diskuse o reiki na Jitřní zemi za umírněnost a kultivovanost diskuse. Článek byl převzat i na jiných webových stránkách a některé diskuse už vzbudily moje pochybnosti. Proč? Ty debaty probíhají přesně ve stylu "svatých válek"...
Co mám na mysli?
Jak je možné, že duchovně pracující lidé jsou často tak nesnášenliví, proč jsou "kacířské" otázky zakázané a proč na jiný názor reagují jednotlivé skupiny útokem? Co vede tolik zastánců údajně svaté věci k touze "upálit kacíře"?
Pokud je reiki tak očišťující a léčivé, proč tito novodobí křižáci musí začít máchat meči a vyhlašovat krevní mstu těm, co se odváží položit otázky? Když je věc dobrá sama o sobě, potřebuje bojovníky s meči na svoji obranu? Nepřidávají snad tito bersekové naopak argumenty těm, co pochybují?
V diskusi pod článkem o reiki je odkaz na článek Podmínečná láska - nejsilnější egregor. Dovolím si z něj odcitovat:
Egregor je sjednoceným energetickým polem stejných a podobných myšlenek lidí, bytostí..., jejich energií a energetických struktur...
...
Láska má v jednotlivých egregorech rozmanitou formu a kvalitu. Někteří lidé, bytosti (v rámci egregoru) používají pro dosažení svých cílů jenom lásku nižších vibrací – manipulující, využívající, zneužívající, ubližující..., jiní zase používají Lásku vyšších vibrací, do které však zamíchávají podmínky, žádosti, očekávání, vnucení se někam a někomu, další se řídí dokonce Láskou nejvyšších vibrací, které jsou schopni, avšak nejsou prosti jemných manipulací, vnucení se někomu, ovlivňování druhých, řízení života druhých vědomě, nevědomě, záměrně nebo skrytě..., nejsou prosti emocí a energií své nadřazenosti, vycházející z pocitu své duchovní pokročilosti či vyššího postu ohledně vyšší vědomosti...
...
Kvalita vibrací Lásky člení egregory na hodně, středně nebo jemně manipulativní. Bezpodmínečně Láskyplné nejsou však ani jedny, protože i ty s nejjemnějšími, nejvyššími vibracemi Lásky (dle dosažitelné představy) používají manipulace...
...
Postupem času, stálým přijímáním energií egregoru, je člověk překrytý i jeho identitou, pod kterou se jeho vlastní doslova ztrácí, uzavírá dovnitř. Stává se jiným člověkem, než kým původně byl. Podřizuje se egregoru, jeho energiím, cílům, plánům a otrocky plní jeho záměry.
Mnohdy se stane až fanatikem, který všude hlásá jeho ideje a přesvědčuje druhé, aby se k němu přidali. Navenek ho nenazývá egregorem, ale názvem, který byl společensky vytvořený. Láká tedy druhé vstoupit do egregoru různých skupin, mnohdy skrytě založených i na magii, do četných organizací, zaměřených třeba na veřejný život či pomoc druhým, které přináleží některému pozemskému či mimozemskému egregoru, do různých sekt, směrů, škol...
Egregor láká k sobě člověka sliby. Energeticky mu slibuje, že bude šťastný, spokojený, bude mít vše co potřebuje, bude moci třeba léčit, pomáhat lidem jeho prostřednictvím... a dělat třeba i zázraky. Jeho vůdčí bytosti, s různými vibracemi lásky/Lásky, se dokážou přímo nebo v převlecích zjevovat v meditacích, ve snech, vizích... Člověk se prostřednictvím svých přání, tužeb a chtění k němu připojí, ale zároveň upadne i do iluzí. Ztratí Láskyplné prociťování Pravdy a nechá se překrýt jeho energií, kterou považuje za svou. Stane se jeho energetickým vazalem, který musí velmi často za možnosti a zázraky, které dostal k dispozici, zaplatit svou životní energií. Ne všechny tyto dary jsou Bezpodmínečně Láskyplné.
...
Silný egregor, mající na sobě navázané velké množství lidí, dokáže člověka, který chce odejít, odpojit se a vysvobodit, vehnat i do smrti – pomstít se mu...
...
V historii se najde mnoho lidských příběhů, kterých snahy se osvobodit, kráčet Láskou, se nevydařily. Byli nakonec třeba setnutí, oběšení, upálení či ukřižovaní..., protože je egregor nechtěl propustit...
Když se na mnohé z diskusních "křižáckých tažení" podíváme nezaujatě, kolik je v nich opravdové duchovnosti? A kolik duc-hovní ironie, agrese a nesnášenlivosti? Položíme si někdy před zrcadlem otázku, jestli jsme ještě stále sami sebou, nebo jen loutkami v divadle, které s námi hraje někdo jiný? Že by zmíněný egregor?
Vzpomínám si na radu dr. Eduarda Tomáše, jakou nejdelší cestu je třeba v životě vykonat: "30 centimetrů - z hlavy do srdce!" Často si na ni vzpomenu, když to se mnou začne "cloumat" a snad mám občas i úspěch...
Není na čase to zkusit a egregory si nepustit k tělu?