Čtenáři Jitřní země se mohli s názorem Matthieu Ricarda na reinkarnaci seznámit již v jeho dřívějším blogu: Reinkarnace není znovuzrození "já" http://www.jitrnizeme.cz/view.php?nazevclanku=reinkarnace-neni-znovuzrozeni-quotjaquot&cisloclanku=2011020019.
Zde je překlad otázky a první části odpovědi na ni z nového blogu.
Otázka zní: „Myslel jsem, že buddhismus nevěří v duši a v převtělování duší vzhledem k tomu, že buddhistická praxe umožňuje uniknout z cyklů reinkarnací vysvobozením z karmy. Jak si máme přitom vysvětlovat reinkarnaci velkých duchovních mistrů? Přiznám se, že v tom trochu plavu. Jde o určitou kulturní praxi, o určitou víru?“
Odpověď: Pokud jde o reinkarnaci, jsou i mezi buddhisty nedorozumění častá a četná. Vskutku se podle buddhistického učení ani duše ani „osoba“ nepokládají za oddělenéentity. Od okamžiku k okamžiku existuje pouze dynamický proud zkušenosti, který se nazývá vědomí. Pro neživý svět platí, že „nic není stvořeno, nic se neztrácí“. Hmota nemůže vzniknout ex nihilo. Podle buddhismu je tomu podobně s vědomím, které nemůže vyvstat z ničeho ani nemůže přejít z fenomenální existence do nicoty. Odtud je odvozena představa o kontinuu vědomí, které ze stavu existence přechází opět do stavu existence.
Toto kontinuum v sobě nikterak nezahrnuje existenci nějaké duše nebo nějakého „já“, podobně jako neexistuje entita Ganga, oddělená od stále se měnícího toku, který nazýváme řekou „Ganga“ . To, čemu říkáme „já“, není nic jiného než konceptuální označení, které nemá vlastní existenci a je připojeno k proudu vědomí. „Osobnost“ jsou dějiny jednoho zvláštního proudu vědomí, váš proud je odlišný od mého.
Obyčejné bytosti neovládají proud svého vědomí a nerozumí základní povaze vědomí. Tak je toto vědomí unášeno karmou jako peří větrem, do různých způsobů existence.
Kdo realizoval povahu vědomí, je osvobozen od nevědomosti a od mentálních toxinů (nenávist, tužby, arogance, žárlivost, atd.) a nevrší již negativní karmu. Proud jeho ducha je současně průzračný (díky poznání) a pružný (díky tréninku). Taková bytost je vysvobozena ze samsáry a není nucena k reinkarnaci svými karmickými činy. Pohnuta neomezeným soucitem s bytostmi, které úpí v samsáru, činí slib dobrovolného znovuzrození k dobru bytostí a jejich vysvobození z utrpení.