Lorna Byrne - Ptačí anděl

Autor: Ukázka z knihy <@>, Téma: Duchovno, Zdroj: Andělé v mých vlasech, Vydáno dne: 17. 05. 2011

Andělé mi řekli, že Joeův čas se skutečně krátí a já jsem se s nimi neustále vadila, ať mi neříkají věci, které nechci slyšet. Jednou jsem šla do obchodu, nesla jsem nákup a tu se přede mnou zjevil anděl obklopený množstvím ptáků.


"Jdi pryč!" zavolala jsem. Anděl zmizel, ale ti ptáci ne. Byli to ptáci nejrůznějších druhů - vrabci, červenky, kosi i větší ptáci jako kavky a vrány. Létali kolem mne, skoro se mě dotýkali křídly. Mávala jsem rukama, abych je zahnala a oni nakonec odletěli. Tomu jistému andělovi jsem začala říkat Ptačí anděl.

Ptačí anděl byl krásný, vysoký a elegantní, oblečený v bílé říze s dlouhými rukávy a zlatou šerpou v pase. Na krku nosil náhrdelník a na něm zavěšený, asi pěticentimetrový zelený safír. Měl zlatý obličej a bílé oči. Zjevil se mi pouze několikrát, ale před každým zjevením jsem vždycky viděla spoustu ptáků všech velikostí, kteří mě obklopili a létali kolem mne v bezprostřední blízkosti. Kdykoli mohl, Joe rád poseděl aspoň chvíli u krbu a někdy se s mou pomocí vydal na procházku až k brance.

Jednou večer, jakmile jsme vyšli z domu, se slétli ze všech stran ptáci, létali Joeovi kolem nohou, klovali do kamínků a čistili si pírka. "Odkud se všichni ti ptáci berou?" divil se Joe. "Nikdy jsem jich tolik pohromadě neviděl." Ukázala jsem prstem. "Jsou tady proto, že nedaleko od nás stojí Ptačí anděl," řekla jsem. Joe ho samozřejmě neviděl, ale oči mu zazářily. Usmál se na mě a řekl: "Toho Ptačího anděla mám rád." Pak jsme se otočili a šli zpátky k domu.

* * * * *

Večer Joe řekl, že by se rád trošku prošel, tak jsem mu pomohla dojít k brance. Byla jasná noc, na obloze svítilo plno hvězd, ale bylo hodně chladno. Když jsme se zastavili u branky, zase se zjevil Ptačí anděl a postavil se nalevo u pouliční lampy na trávníku proti domu. Joe odpočíval a opíral se o branku. "To je ale krásný večer," řekl. Otočila jsem se zase k lampě a viděla jsem, že Ptačí anděl zmizel. Najednou mou pozornost upoutal světelný záblesk na noční obloze napravo. "Joe, podívej se!" zvolala jsem. Joe se otočil a podíval se směrem k domu. Ze tmy naproti nám vylétl krásný bílý pták a jak se blížil, byl čím dál jasnější a zřetelnější. Letěl nízko a každou vteřinou se přibližoval a rostl. Byl jasně bílý a viděli jsme zřetelně každé jeho pírko. Byl to úchvatný pohled. "To je bílá sova!" vykřikl Joe. Už jsme si mysleli, že do nás vrazí a přikrčili jsme se, ale sova nám přeletěla nad hlavami a zamířila do světla pouliční svítilny. Ta se nesmírně rozzářila - když teď o tom přemýšlím, vím, že to nebylo obyčejné světlo. Viděli jsme zřetelně, jak sova tím světlem proletěla a zmizela.

"To byla krásná podívaná!" řekl Joe okouzleně. "Ta sova byla tak veliká a tak úžasně bílá. Kampak asi odletěla? Jak vletěla do toho světla, ztratila se. Vypadalo to, jako by to světlo najednou vybuchlo a zmizelo." Usmála jsem se na Joea  a řekla, že krátce předtím jsem u vedlejší lampy viděla stát Ptačího anděla a že se proměnil v bílou sovu, aby ho Joe mohl vidět.

* * * * *

 

 

Ukázka je z knihy "Andělé v mých vlasech"

spisovatelky a mystičky Lorny Byrne

Maia
novazeme2010.ning.com