Pociťovat vinu není k ničemu. Naopak, cenným prostředkem, jak pokročit, může být pocítit lítost.
Pocit viny vytváří v mysli dojem, že je člověk trvale vnitřně hanebný; to neplatí o nikom. Užitečnější je litovat špatných činů, kterých jste se dopustili a rozhodnout se, že nebudete opakovat stejné chyby, že příště budete činit lépe a pokud možno že napravíte křivdu, kterou jste způsobili.
Hlavní věc je vyhýbat se zlomyslnosti a nečinit druhým zlo záměrně. Když už se vám stane, že v důsledku vlastního vnitřního zmatku někomu ublížíte, kárejte zmatek, nikoli sami sebe. Nejste zmatek, nejste zlost, nejste lpění, stejně jako nejste chřipka, horečka nebo malárie, které vás postihly. Vy jste momentálně těmito faktory zasaženi. Je tedy i v této situaci vždycky potenciální možnost změny.
Pro Jitřní zemi
z portálu Matthieu Ricarda
www.matthieuricard.org
přeložila Anna Servanská