Léčení mysli a těla

Autor: Ukázka z knihy <@>, Téma: Duchovno a zdraví, Vydáno dne: 08. 02. 2009

Tulku Thondup

Mysl a tělo jsou intimně spojeny a vztah mysli k tělu při meditaci je velmi zajímavý. Jestliže své tělo vnímáme jako mocné a krásné, kdo nebo co je za těmito pocity? Je to mysl; a pocity klidu a míru, které v těle vytváří, prostupují i ji samu. A tak přestože je tělo předmětem, který má být léčen, stává se zároveň prostředkem léčení mysli ? což je nejvyšší cíl meditace.
 
 


Chceme-li najít pravou pohodu, nejlepší místo k hledání je blízko domova. Můžeme stokrát cestovat kolem světa a obrátit na cestě za štěstím každý kámen na zemi, přesto nemusíme nalézt to, po čem toužíme. Ani peníze, ani mladé a zdravé tělo nezbytně nezaručují pohodu. Zdraví a peníze nám mohou pochopitelně pomoci. Skutečným zdrojem klidu a radosti je ale naše mysl.

Mysl touží po klidu, je to její přirozený stav. Existuje však spousta rušivých momentů a tužeb, které mohou naši klidnou přirozenost zatemnit. Charakteristickou vlastností naší doby je rychlost všedního života, platí to zejména na Západě. Všechno žije ve shonu. Meditace nás může zpomalit a umožnit nám tak dotknout se naší pravé podstaty. Každá meditace nám pomůže, předmětem našeho rozjímání může být květina, náboženský obraz či pozitivní pocit. Nebo naše vlastní tělo.

Meditovat o těle je zvlášť vhodný způsob, jak rozvíjet klidnou mysl. Takovou meditací přispíváme k pohodě celé naší bytosti.

Prostřednictvím meditace se můžeme naučit, jak v těle vytvořit pocit klidu. Může to být velmi jednoduché, stačí se uvolnit a říct si: ?Ať je teď moje tělo klidné a pokojné?. Měli bychom skutečně cítit, jak se to děje. Takový je začátek meditace ? a rovněž cesty k moudrosti.

Popsaný přístup připomíná návrat domů. Znovu se představujeme svému tělu a navazujeme pozitivní spojení mezi myslí a tělem. Poměrně často se stává, že máme ke svému tělu napjatý a odtažitý vztah. Myslíme si o něm, že je nepřitažlivé či ošklivé nebo nemocné. Své tělo však můžeme mít rádi, pečovat o ně a posilovat tužby s tělem související. Ale přestože tělo opatrujeme s láskou, trápíme se pomyšlením, že by mohlo být lepší, nebo se bojíme, že onemocní a zestárne. Žijeme tedy v konfliktu a rozpolcenosti. Tělo se stává předmětem úzkosti.

Meditace uvedené v této knize nám pomohou přistupovat k tělu realisticky, přijímat je takové, jaké je. Potom se naučíme, jak vnímat tělo jako něco velmi klidného, tělo, naplněné světlem a teplem. Tělo může trpět mnoha mentálními a fyzickými postiženími a meditace přispívá k jeho zdárnému léčení.

Mysl a tělo jsou intimně spojeny a vztah mysli k tělu při meditaci je velmi zajímavý. Jestliže své tělo vnímáme jako mocné a krásné, kdo nebo co je za těmito pocity? Je to mysl; a pocity klidu a míru, které v těle vytváří, prostupují i ji samu. A tak přestože je tělo předmětem, který má být léčen, stává se zároveň prostředkem léčení mysli ? což je nejvyšší cíl meditace.

Jestliže je naše mysl při meditaci klidná, neexistuje pro ni v té chvíli žádný jiný možný stav. I když později pocit klidu vymizí, dosažením stavu klidu mysli jsme udělali krok k tomu, aby se klid stal pro naši mysl zvykem. Naše mysl si začne zvykat na svou pravou podstatu. Všechno se skutečně vrací k mysli. Tam je naše opravdové štěstí. Buddha řekl:

Mysl je hlavním faktorem a předchůdcem všech činů.
Každý, kdo jedná nebo mluví
s čistou myslí,
pocítí štěstí.

Buddhismus zahajuje léčení mentálních, emocionálních a fyzických potíží určením jejich příčiny, postupuje tedy stejně jako lékař při určování pacientovy diagnózy.

V našem světě neustálých změn mívá mysl sklon lpět na všech možných iluzorních touhách a přáních. V tom je kořen našeho utrpení. Musíme se léčit, abychom se zbavili tohoto lpění.

Tibetská medicína se začala používat v devátém století a tehdy se mělo za to, že lidské tělo je složeno ze čtyř živlů ? země, vody, ohně a vzduchu ? a že má horkou a studenou povahu. Západní moderní medicína nám poskytla úžasně podrobné poznatky o lidském těle a o tom, jak funguje. Můžeme a musíme jich využít. Přesto i dnes je starý tibetský obraz těla velmi užitečný. Slouží jednak jako pomůcka k meditaci, ale i jako cesta k pochopení různých vlastností mysli.

Podle tohoto obrazu je podmínkou přirozeného zdravého stavu rovnováha všech čtyř živlů. Jakmile mezi nimi dojde k disharmonii, může duševní nebo tělesná nemoc v těle zapustit kořeny a rozvíjet se. Třetí Dodrupčhen píše:

?Staří mistři tvrdili, že pokud člověk nebude podporovat myšlenky nelibosti a smutku, v jeho mysli nemůže vzniknout zmatek. Při klidné mysli (energii těla) není narušen vzduch. Nenarušený vzduch zajišťuje, že ani ostatní tělesné živly nepociťují disharmonii. Živly v harmonické rovnováze pomáhají mysli udržet se ve stavu klidu a vyhnout se zmatku. Za takového stavu se kolo radosti bude stále otáčet...?

Pravé léčení a pohoda se projevují v radosti z vědomí klidu, nejvyššího míru existence. Mysl není pasivní v tom smyslu, že by napůl spala. Naopak je otevřená myšlence a pocitu naprostého klidu?

Základní technikou je představit si tělo naplněné světlem, které vyzařuje do vesmíru. Představa těla jako něčeho neomezeného, nekonečného může být velmi pozitivní. Pomůže uvolnit sevření mysli?.

Cestou k opravdovému léčení života je probudit se tak, abychom vnímali prosté radosti a přijali otevřený a vřelý postoj ke všem činnostem a setkáním s jinými lidmi. Měli byste se dobře bavit a plně se zapojit do všeho, co děláte.

Jestliže si uvědomujete klid, má šanci stát se součástí vašeho života. 

 

Tulku Thondup Rinpočhe: Léčba bez hranic

Vydalo nakladatelství Alternativa