Lidé Země, jste zde připraveni prožívat mnohé strasti a bolesti, ale také štěstí a lásku. Každá bytost pozemská sama rozhoduje o povaze svého života a o tom, zda pevně uchopí otěže svého života a bude schopna takto řídit jeho běh. Jste ještě velice mladé dušičky, které se cítíte na Zemi cizí a ztracené. Ty starší již ví, co je čeká a jak se k životu postavit. Přesto všichni máte spoustu problémů vypořádat se s tím, co vám život přináší. Jste, lidé Země, velice slabí ve svém chápání běhu světa. Neumíte ještě rozvíjet své silné stránky natolik, abyste zvládli dostat se z každé životní situace bez bolestí a šrámů. To, co je součástí vás samých, je dech Boží. Jiskra, která vás spojuje s nekonečnem. Časem pochopíte, že nemůžete nikam utéci. Ale ani to není váš cíl. Pouze procházíte časem a hledáte odpovědi. Věky a věky hledáte. Stále znovu a znovu se vracíte s nadějí, že tentokrát se vám podaří vše, co jste si naplánovali. Na čas zapomínáte na to, kdo jste, abyste si opět vzpomněli, jakmile se vrátíte zpět domů. Vaše životy jsou plné prožitků. Koloběh životů lze přerušit, avšak toto stále ještě není vaším cílem, neboť vy hledáte moudrost, hledáte dávno ztracené. I když si zatím neuvědomujete, že nemusíte hledat. Že toto nosíte v sobě. V tomto čase si více, než kdy dříve uvědomujete, že nejste připoutáni k Zemi pevným poutem, nýbrž jste schopni splynout a zrodit se v jiné bytosti. Čas je vám tady přítelem ve vašem vývoji, ve vašem pokroku. Je to příležitost zcela proměnit sama sebe. Neboť jen hluchý by nevyslyšel volání duše, která chce být součástí dění tady a teď. A ty se neboj člověče, neboť najdeš své příležitosti a pochopíš, že jen skrze prožívání jsi živ. Ty, člověče. Nepospíchej a staň se moudrým. Neboť čas nastal.
Tato poselství mohou být volně šířena v nezměněné podobě
s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové
stránky včetně této poznámky.
Zdroj: zlata.dusicka.sweb.cz, zlata.dusicka@seznam.cz