Nadpis je nadsázka, samozřejmě se ti dva muži v tomto světě עוֹלם הזה [olam haze] nemohli potkat. Jde mi o jednu myšlenku, která spojuje tyto dva muže, tyto dva mudrce חכמים [chachamim].

Každý sen který se nám zdá je možná námi prožitý příběh

v jiném prostoru a čase. Prostě v jiné realitě, však stejně reálné tak jak nám připadá „skutečná“ realita dnešních všedních dní .

Dnes je tomu 50 let, kdy za časného rána letního slunovratu přišla zkušenost jednoty, kterou Míla Tomášová popsala především v kapitole Holešovické largo knihy Za čas a prostor a v básni Probuzení, která se stala součástí básnické sbírky Průzračný svět; obě knihy byly vydány (obě dosud ve dvou vydáních) nakladatelstvím Avatar.

„Rozhodla jsem se, že dosáhnu osvícení v ženské podobě – bez ohledu na to, kolik to bude trvat životů,“ řekla si Diane Perryová a v jednadvaceti se stala mniškou. V třiatřiceti odešla na dvanáct let meditovat do horské jeskyně. Kniha Jeskyně ve sněhu (Cesta ženy ze Západu za osvícením) je životním příběhem ctihodné Tändzin Palmo, který má potenciál inspirovat ženy i u nás.

Jak je mi těžko u srdce, když se mám podělit se zkušenostmi s destruktivními energiemi. Tak ráda bych šla životem výlučně se zážitky s energiemi, jež nazýváme LÁSKOU. Stále však žijeme v duálním světě a naše úkoly jsou zde pro nás zhmotněny v duálním provedení. Učíme se Světlu – dobru, tudíž naše úkoly v tomto světě Světla jsou pro zdůraznění a kontrast projeveny v duální podobě Světla – v podobě Tmy – nedobra.

   Otázka: Iba prednedávnom som sa dostal k Biblii, ...no a bol som šokovaný, koľko sa tam nachádza násilia. Nedokážem to pochopiť a bol by som rád, keby mi to niekto objasnil.

Měla jsem velmi obsáhlý a obsažný telefonát. Zase někdo nemohl spát a nebo nechtěl usnout. Rozebírali jsme, jak fungujeme jako lidské bytosti. Krásně jsme to rozebrali z hlediska energetiky – napracovávání a zákonitostí zvyšování duchovních vibrací i  z hlediska víry. Nejlíp se mi dařilo vše chápat z pohledu Cesty moudrosti skrze fyzickou zkušenost.

Autoři, kteří píšou o duchovnu, někteří více, jiní méně, se uchylují, aby podpořili své výroky, k citování duchovních autorit, které už nežijí. Samo o sobě by to nevadilo, problém je ale v tom, že mudrcové minulosti, pokud něco pronášeli, tak většinou to pronášeli na dotaz konkrétního člověka - hledajícího. A autoři dneška, kteří se tímto výrokem „ohánějí“ na podporu svých vlastních představ, ten určitý konkrétní výrok, používají všeobecně. Jinak řečeno, prezentují ho jako universální pravdu. Zatímco mudrc, ho použil, pro určitého hledajícího, jako trn k vyjmutí jiného trnu, aby oba trny poté zahodil a navždy na ně zapomenul.