V následujícím článku se dozvíte něco nového o systemických konstelacích a práci s traumaty, tak jak je vnímám v současnosti. Ponoříte se do možností a zároveň úskalí konstelační práce, která je dle mého názoru velmi mocným nástrojem, jak zkvalitnit a rošířit náš život a bytí celkově.
Co mně na systemických konstelacích  a životu nejvíce přitahuje a fascinuje? Je to vždy ten vstup do neznáma. Vstup tam, kam se dá jít jen s důvěrou, že se vše bude dít, jak má. Vstup tam, kde pokora je na místech nejpřednějších. Když tam vstoupíme a necháme se tím obejmout, stáváme se součástí toho, čeho jsme součástí vždy byli, ale nějak jsme na to zapomněli. Když tam vstoupíme, tak cítíme, že se děje něco posvátného, co nemůže rozumem uchopit. Když tam jsme, tak vnímáme vděčnost a smíření s tím, co je. A s tím vším také přijde radost, že zase další část Stvoření zvaná člověk je o něco blíže celistvosti.

Úryvek z knihy

I v zemi našich sousedů se nacházejí silná místa.

Další místo síly je nedaleko Veliše.

Prednáška v Stadtraum v Kolíne, Nemecko, večer 27.apríla 2005

Z angličtiny preložil: Karma Gyalpo Dondrub

Stále je mezi hledajícími a diskutujícími probírána otázka, zda při spojení s Bohem zaniká individualita nebo nějak trvá dále. Napadlo mne, že bych jako závěr všech příspěvků, které byly do této chvíle publikovány na JZ, mohl využít názor Karla Makoně z jeho knihy Postila, ze které jsem ostatně čerpal až dosud. Co tedy Makoň na otázku individuality po získání Věčného života?