Šamanský pohled na vůli bojovníka se liší od toho, co si pod tímto pojmem obvykle představujeme.

Michael Luetchford je učitel buddhismu, který ho studoval a cvičil asi třicet let u mistra Nishijimy. Od něho také obdržel transmisi dharmy a v současné době učí převážně v Anglii. Měl jsem to štěstí, že jsem ho zastihl v Praze, když tady vedl víkendové odosobnění. Na tomto odosobnění jsem byl svědkem jeho vynikající přednášky na téma Co Buddha objevil.

Zajímavá ukázka z knihy Carlose Castanedy. Jiná realita, jiný pohled na existenci. Můžeme ale říci, že jiný znamená nepravdivý?

Tento článek jsem napsal asi před rokem a půl. V té době bylo pro mě téma mistrovství a žákovství navýsost aktuální, neboť jsem řešil, zda odejít od p. Vacka, který mě dlouhou dobu na Stezce osobně vedl. Článek byl výsledkem mého vnitřního přetlaku a pokusem urovnat si myšlenky, které jsem skoro neměl s kým sdílet a které přitom hlasitě žadonily o slyšení. Jako takový vypovídá především o mně a o mých tehdejších vnitřních bojích; přesto si myslím, že může být podnětným příspěvkem k diskusi o vztahu mistra a žáka, kterou Jindra nakousl ve fóru.

zdroj: http://mozaika.bloguje.cz/ ...."Není to opravdu nic výjimečného, naopak. Je to velmi přirozené, velmi jednoduché a všední, právě proto je to přehlíženo..."

Tenhle článek se pokouší řešit vztah mezi materialismem, idealismem, akcí a skutečností. Vychází z Dogenovy filozofie čtyř pohledů, kterou - i když pro běžného čtenáře skrytě - uplatňoval ve svém slavném a nesmírně složitém díle Shobogenzo. Současný japonský učitel Nishijima tuto Dogenovu filozofii po dlouholetém bádání dešifroval a já jsem na základě těch čtyř pohledů napsal tento malý úvod do buddhismu.

Po delší pauze přicházím z dalším článkem. Je tak trochu shrnutím mých dosavadních příspěvků.

Názor pana Josefa Šťastného na přístup církve k józe

Trochu se zpožděním (ale možná že Samhain je k tomu ideální čas) oznamuji, že Monica Sjöö zemřela letos na konci léta (8. srpna) po dlouhé nemoci ve věku 66 let.

Tento článek je zčásti vyplněn fakty, zejména historickými, a zčásti úvahami a hypotézami. Jsou to hypotézy, které ve mně zrály po několik let usilovného pátrání a lámání si hlavy, co si počít s rozporem mezi křesťanstvím a rastafariánstvím, přestože si jsou v obecném pohledu tak podobné. Znalosti a zkušenost pokročily, takže vám dnes předkládám k vlastní úvaze teorii, jak to může být s Haile Selassiem a jeho rolí v rastafariánství.

Přinášíme Vám odpověď I. O. Štampacha na komentář Josefa Šťastného o vztahu církve k józe.

K otázce zádušní mše za dr. Eduarda Tomáše se na křesťanskému webu resp. chatu http://www.christnet.cz/diskuse/tema.asp?id=1910 vyjádřil kromě jiných i religionista Doc. Ivan Odilo Štampach, jenž reagoval na známý článek pana Vacka na http://www.satguru.cz/article.php?ID=2659, z něhož zde vyjímáme podstatný pasus a po něm následuje Štampachův rozbor z hlediska moderní katolické teologie.
Pozn.: Se souhlasem autora vydává Miloš Dostál

Tohle je můj první článek, který publikuju na těchto stránkách. Ode dneška publikuju pod svým civilním jménem. Dříve jsem se na webu objevoval většinou jako Ryunin, což je jméno, které jsem dostal v rámci vysvěcení. Krátce se představím - několik let cvičím zazen - zenovou meditaci - a jako filozofickou podporu tohoto učení využívám především učení mistra Dogena. Cvičení zazenu a učení mistra Dogena mě obojí inspiruje k tomu, abych něco o buddhismu psal. Některé články píšu původně anglicky, tak se nedivte, že je to někdy divná čeština. Následující článek je taky přeložený z anglického originálu. Anglicky píšu taky proto, že jsem v kontaktu s několika lidmi z oblasti buddhismu, kterých si vážím a kteří česky nerozumí.